Koně Převalského nejsou poslední divocí koně na světě. Přepišme dějiny evoluce, volají vědci

Nová studie vrhá nové světlo na původ koní Převalského. Její autoři tvrdí, že je třeba přepsat evoluční dějiny koně.

Koně Převalského, kteří se i díky programu pražské zoologické zahrady opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě.

Nová studie mezinárodního týmu vědců ale tuto hypotézu vyvrací. Robustní zvířata s tlustou kůží a kartáčovitou hřívou jsou ve skutečnosti zdivočelými potomky koní, které před 5500 lety ve středoasijské stepi domestikovala takzvaná botajská kultura. Na základě výsledku studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Science, se budou muset přepsat dějiny koně, poznamenala dnes agentura DPA.

„Bylo to obrovské překvapení,“ komentovala výsledky studie Sandra Olsenová z univerzity v americkém státu Kansas, která vedla vykopávky na severu Kazachstánu, kde kdysi žili příslušníci takzvané botajské kultury.

Nahrávám video
Bobek: Převalákům se v Gobi daří. Na jaře budou další mláďata
Zdroj: ČT24

Botajové, kteří žili usedlým způsobem života, si zhruba před 5500 lety ochočili divoké koně. Některá z těchto již zdomácnělých zvířat následně zřejmě unikla do volné přírody na západě Mongolska či východě Kazachstánu a opět zdivočela. Právě tito koně jsou podle nové genetické analýzy předky koně Převalského.

Svět bez divokých koní

Koně Převalského byli dosud považováni za poslední žijící divoké koně na světě. Podle studie, která prokázala, že jsou – podobně jako mustangové v Severní Americe – potomky domestikovaných a posléze opět zdivočelých zvířat, tak žádní skutečně divocí koně v současnosti na světě již nežijí.

Na záchraně koně Převalského se významně podílí pražská zoologická zahrada. Vede dokonce světovou plemennou knihu těchto lichokopytníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...