Irové dnes rozhodují o osudu Evropy

Dublin - Irové dnes v referendu rozhodují o osudu Lisabonské smlouvy, která má reformovat fungování institucí Evropské unie. Irsko se k Lisabonu vyjadřuje už podruhé, loni v červnu ho drtivě odmítlo. Evropa hledí směrem k Irsku se zatajeným dechem. Očekává se totiž, že výsledek bude velice těsný. Asi tři miliony registrovaných voličů mohou odevzdat svůj hlas do 23:00 našeho času, kdy se místnosti uzavřou. Dnes dopoledne k urnám mnoho voličů nepřišlo. Zhruba stejná účast jako při minulém referendu je v Dublinu, kde byla dopoledne účast asi 14 procent. Sčítání hlasů začne v sobotu v 10:00 našeho času a výsledky by měly být známé odpoledne.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že by Lisabonská smlouva měla při druhém referendu projít. To ovšem předpovědi ukazovaly i před prvním hlasováním loni v červnu, kdy většina Irů smlouvu překvapivě odmítla. V případě dalšího odmítnutí by byla smlouva definitivně mrtvá, stejně jako na mnoho let snahy reformovat instituce Evropské unie a zřejmě i její další rozšiřování.

Brian Cowen:

„Rozhodování v pátečním referendu bude stejně důležité, jako při referendu o vstupu Irska do unie v roce 1973.“

Premiér Brian Cowen varoval, že potřetí se již o Lisabonu hlasovat nebude a páteční verdikt bude konečný. Šéf opoziční Labouristické strany Eamon Gilmore zdůraznil, že jde o referendum o budoucnosti země a ne o vládě, kterou ujistil, že klid zbraní skončí po sečtení hlasů v sobotu. Také předseda další opoziční strany Fine Gael Enda Kenny vyzval voliče, aby s pomstou vůči vládě počkali do parlamentních voleb a nesměšovali svou nespokojenost s hlasováním o Lisabonu.

Další odmítnutí Lisabonu by celou Evropskou unii uvrhlo do ještě hlubší politické krize. „Odmítnutí smlouvy by vedlo k vzájemnému obviňování, politické paralýze a zřejmě ke zmrazení dalšího rozšiřování EU,“ řekl šéf londýnského centra pro evropskou reformu Hugo Brady. Podle něj by se také opět oživila možnost vícerychlostní Evropy.

Už ve středu se k budoucnosti Lisabonské smlouvy vyslovilo asi 800 voličů na ostrůvcích u západního pobřeží Irska. K urnám, které přivezli policisté na lodích, přišlo kolem 40 procent registrovaných voličů.

Kampaň č. 2: Záplava cedulí i emocí

Po kampani zbyly v ulicích Dublinu tisíce cedulí zavěšených na lampách a sloupech. I když slogany zastánců smlouvy jsou dobře míněné a znějí logicky, jsou mnohem obecnější než výzvy odpůrců, které jsou výraznější, byť mnohem sporněji podložené. Stoupenci Lisabonu nabízejí voličům hesla jako Ano ekonomickému růstu, Ano Evropě, Pracovní místa a investice či Společně je nám lépe, Dejte Irsko na první místo a Ano pro Irskou budoucnost.

Lisabon podpořili i dva giganti sídlící v Irsku – nízkonákladové aerolinie Ryanair a počítačová firma Intel. Šéf Ryanair Michael O˙Leary do kampaně vložil půl milionu eur, společnost Intel utratila na inzeráty a plakáty další statisíce.

Odmítavé plakáty varují před zmilitarizovanou Evropou, před údajně hrozícím osminásobným snížením minimální mzdy nebo likvidací irského zemědělství, stejně jako prý EU zlikvidovala irský rybolov. Hnutí dělníků varuje před dopady smlouvy na - dělníky.

Něco za něco: Unie slíbila Irsku za referendum záruky

Po loňském referendu irská vláda a unijní předáci zajistili Irům právní záruky týkající se oblastí, na které útočili odpůrci smlouvy. Ti nepodloženě tvrdili, že smlouva omezí pravomoci Irska určovat výši daní, ohrozí jeho neutralitu a umožní legalizaci potratů. Evropská unie také pod irským tlakem rozhodla, že každá země si podrží jednoho komisaře.

Jedním ze strůjců odmítnutí smlouvy byl loni byznysmen Declan Ganley, který proti ní vedl energickou kampaň a irské politiky zaskočil. Povzbuzen tímto úspěchem kandidoval se svou stranou Libertas na jaře do Evropského parlamentu. Po volebním debaklu ale prohlásil, že se kampaně před druhým referendem nezúčastní. Nakonec své slovo porušil a do kampaně se aspoň okrajově zapojil.

Lisabon podpořila i řada irských celebrit - nositel Nobelovy ceny za literaturu Seamus Heaney, kytarista skupiny U2 The Edge nebo kapitán irské fotbalové reprezentace Robbie Keane. V katolickém Irsku je důležitá i podpora církve. Biskup Noel Treanor řekl, že „katolík může s čistým svědomím hlasovat pro“.

Osud Lisabonu mají v rukou Klaus a Cameron

Pokud Irové smlouvu schválí, bude její osud záležet na České republice a britských konzervativcích. Polský prezident Lech Kaczyński, který také dokument ještě nepodepsal, totiž uvedl, že tak učiní po případném kladném hlasování v Irsku.

Český prezident Václav Klaus tvrdí, že čeká s podpisem na vyřízení další ústavní stížnosti skupiny senátorů; ústavní soud uvedl, že stížnost projedná přednostně, termín ale zatím není znám. V Bruselu i v Británii se objevují spekulace, že Klaus by mohl vyčkat s podpisem na volby v Británii, které budou příští rok na jaře a v nichž s velkou pravděpodobností zvítězí konzervativci.

I když v Británii už smlouvu ratifikoval parlament, šéf konzervativců David Cameron slíbil, že když do voleb nebude smlouva ratifikována, vypíše o ní referendum a povede kampaň proti ní. I bez toho by podle všech průzkumů Britové Lisabon v referendu odmítli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...