Daniel Stach je ve vesmíru. Po moderátorovi pojmenovali planetku mezi Marsem a Jupiterem

Moderátor ČT Daniel Stach má svou planetku. Jeho příjmením se nově jmenuje planetka číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Její oběh kolem Slunce trvá čtyři a půl roku.

Planetku Stach objevili Petr Pravec a Peter Kušnirák z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Pojmenování musela na jejich návrh schválit Mezinárodní astronomická unie. Daniela Stacha tak ocenila za jeho zásluhy v popularizaci vědy.

„To je absolutně neuvěřitelné. Další úžasná práce týmu Hyde Parku Civilizace. Vždycky jsem rád hledal konkrétní hvězdy a planety na obloze a jsem si jistý, že tuhle planetku jsem ještě nikdy neviděl. Musím se na ni co nejdřív dojít podívat,“ uvedl Stach.

Planetka Stach (žlutomodrá linie)
Zdroj: The International Astronomical Union

Planetku by rád navštívil. „Kdyby to někdy v budoucnu jen trochu šlo, rád na ni vezmu celou Vědeckou redakci ČT i Petra Pravce a Petera Kušniráka, kteří ji objevili,“ dodal.

Planetka byla objevena v roce 2000 a je označena číslem 93256.

Cesta k pojmenování planetky

Cesta k pozemskému jménu na obloze začíná na snímku konkrétního hvězdného pole. Astronomové umějí mezi stopami známých planetek rozeznat nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování.

Výpočty drah sledují odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo.

Jde o velikou poctu. Pojmenování planetky Stach schvalovala Mezinárodní astronomická unie, která velmi dbá na kvalitu pojmenování planetek. Její členové chtějí, aby jména zvěčněná ve vesmíru byla svědectvím nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.
Gabriela Cihlářová
vedoucí dramaturgyně Hyde Parku Civilizace

Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek nebo dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií a vyhýbat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy jednou za dva měsíce přezkoumávají členové komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a jsou to astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě. Přijatá jména zveřejňuje mezinárodní centrum pro sledování planetek Mezinárodní astronomické unie.

Stachovi dělají společnost Masaryk i Heyrovský

Podle statistik celosvětového centra pro planetky Minor Planet Center ke konci loňského roku astronomové celkem objevili 746 412 planetek, z toho bylo přes půl milionu očíslováno. Pojmenování nese 21 191 planetek.

Planetka číslo 1841 například nese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, planetka číslo 1834 je pojmenována po Janu Palachovi, který se v lednu 1969 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Astronomové pojmenovali planetky také po mecenášce umění Medě Mládkové nebo význačném vědci Jaroslavu Heyrovském. Vesmírem putuje také planetka pojmenovaná po Ferdinandu Vaňkovi, postavě ze hry Audience Václava Havla. 

První planetku sluneční soustavy objevil před 211 lety na Nový rok italský matematik, astronom a teolog Giuseppe Piazzi. Těleso o průměru zhruba 1000 kilometrů pojmenoval Ceres. Je největší v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Moderátor České televize a pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24. Nejen v těchto pořadech se zasazuje o popularizaci vědy. V pořadu zpovídal 28 laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových vědců.

Za své úsilí byl několikrát oceněn. V roce 2016 mu Akademie věd ČR udělila Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy a o rok později získal za diskusi v pořadu Hyde Park Civilizace na téma rwandské genocidy Novinářskou cenu. Je také držitelem ceny Novinářská křepelka.

Pochází z Českých Budějovic, vystudoval obor Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické a Mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Daniel Stach
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...