Čeští vědci vymysleli převratnou metodu, jak vyrábět nanodiamanty. Ty umí odhalovat rakovinu

Nahrávám video

Nový český objev pomůže k vytváření obrovského množství nanodiamantů – miniaturních krystalů, které mohou pomoci s odhalováním nejrůznějších druhů nemocí. Na rozdíl od starších metod to vědci dokáží udělat výrazně levněji.

Nanodiamanty jsou krystaly milionkrát menší než ty, které běžně používají šperkaři. Když se upraví jejich vnitřní struktura, dají se použít pro odhalování chorob – včetně nádorových onemocnění. Čeští vědci teď přišli s převratnou metodou, jak tyto velmi drahé nanokrystaly vyrábět levněji a v mnohem větším množství. Jejich výzkum publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Buňka je jako chemická továrna plná strojů, které se mohou porouchat. Práci skutečných strojů sledují nejrůznější automatická čidla a podobnou funkci mohou v živé buňce plnit speciálně upravené nanokrystaly.

Jak vznikají nanodiamanty
Zdroj: AV ČR

„Fungují jako jakési malinkaté senzory, které jsme schopni umístit dovnitř buňky. Můžeme například měřit teplotu, kyselost nebo zjišťovat přítomnost některých důležitých chemických látek,“ vysvětluje Jan Havlík, autor experimentální části studie z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Skvělé a drahé

Jenže potřebná úprava krystalů je pomalá a drahá. Gram vyrobený v urychlovači částic stojí miliony korun. Čeští vědci teď ale přišli na to, jak celý tento náročný a drahý proces zjednodušit.

„Množství materiálu, které připravíme, je zhruba sto až tisíckrát větší, než dosud bylo možné. To nám otevírá cestu dosáhnout na zcela odlišné aplikace, například zobrazování rakoviny pomocí magnetické rezonance,“ uvádí Petr Cígler, vedoucí týmu Syntetická nanochemie z Ústavu organické chemie a biochemie.

Aby nanokrystaly uměly poskytovat informace o prostředí kolem sebe, musí se v jejich mřížce cíleně vytvořit porucha. Buď „postaru“ v urychlovači částic, anebo „nově“ počesku – v jaderném reaktoru.

Krystalovou mřížku takového nanodiamantu je možné si představit jako plato s vejci. Každé z vajec je jako jeden atom uhlíku, a pokud se podaří některý z těchto atomů vyrazit, optické vlastnosti celého materiálu se úplně změní. „Neutrony rozstřelí jádro boru, to jádro boru se rozletí na jádra lithia a jádra helia. Tyto částice fungují jako ruka, která vytrhne z krystalové mřížky příslušný atom,“ říká Martin Hrubý, vědec z Ústavu makromolekulární chemie.

Po další úpravě krystaly získají schopnost fluoreskovat. To znamená, že se umí rozblikat skoro jako senzor v továrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 6 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 7 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.