Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky.
Český vynález umožňuje sledovat léky při práci. Uvidíme, co opravdu dělají
Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl dnes v rozhovoru s ČTK.
Výrazně by tak pomohla například při léčbě rakoviny ale i jiných závažných onemocnění. Výsledky výzkumu byly v těchto dnech publikovány v prestižním časopise Angewandte Chemie.
Jak systém funguje?
Fluorescenční (světélkující) sondy umožňují přímo sledovat biologické procesy a konkrétní biomolekuly. Obzvláště důležité jsou podle vědců takové látky, které začnou reagovat na světlo tehdy, když dorazí na místo určení a spojí se s určitým biologickým terčem.
Vývoj látek s fluorescenčními vlastnostmi je ale obtížný a pro jejich přípravu je často zapotřebí složité chemické syntézy. Zjednodušení celého procesu je jedním z důležitých cílů současného chemického výzkumu. Díky „barevné metodě“ tak mohou vědci označovat také různé buněčné organely, jako jsou mitochondrie, které hrají zásadní roli v mnoha vnitrobuněčných procesech.
„Je dobré vědět, kde léčivo působí a často se to neví. Často dochází k tomu, že se léčivo váže na nějaká místa, kam nemá. To právě způsobuje to, že dochází k různým vedlejším účinkům,“ popsal současnou praxi Vrábel.
Uvidíme, jak lék léčí
Pokud by se ukázalo, že se léčivo nenachází jen v konkrétní struktuře buňky, je možné ho chemicky upravit tak, aby směřovalo přímo tam, kde pacienta vyléčí a tím by se zmírnily vedlejší účinky a zefektivnila léčba. Metoda je ovšem ve fázi základního výzkumu, proto ji chce Vrábelův tým ještě dále zlepšovat.
Ústav organické chemie a biochemie je jedním z nejznámějších akademických pracovišť, které úspěšně uplatňuje svůj výzkum v praxi. Příjmy z patentů již zesnulého chemika Antonína Holého tvoří dodnes významnou část rozpočtu instituce. Spolupracuje s americkou firmou, jež vyrábí díky výzkumu Holého léky na HIV nebo žloutenku typu B. „Na patenty zatím nemyslíme,“ dodal Vrábel.
Vlastní výzkumnou skupinu Vrábel vede od roku 2014. Loni získal prestižní pětiletý startovací grant s dotací 1,4 milionu eur, který udělila Evropská výzkumná rada (ERC).