Ceny pro vědecké naděje: bodoval i glukometr propojený s mobilem

Nahrávám video

Má rozměry kreditní karty a pohodlně se vejde do peněženky. Díky propojení s mobilem se navíc může diabetikovi kdykoliv připomenout nebo odesílat potřebné údaje přímo lékaři. Nový typ glukometru, za kterým stojí student Marek Novák z ČVUT, je jedním z oceněných projektů cen Wernera von Siemense.

Nový glukometr by jeho strůjce rád viděl na trhu už příští rok. Aplikace je schopná posílat upomínky kvůli měření krve nebo spočítat potřebnou dávku inzulinu. Po změření stačí glukometr jen přiložit k chytrému telefonu – zobrazené hodnoty se automaticky zařadí k ostatním datům a mohou putovat k očím doktora.

„Všechno se mění v něco chytrého. Čtvrtá průmyslová revoluce ťuká na dveře nebo už tady možná je. To všechno vyžaduje nové myšlenky, nové inovace,“ zmínil generální ředitel Siemens ČR Eduard Palíšek.

  • Glukometr je přístroj určený k domácímu měření glykémie, tzv. self-monitoring glykémie.

Letos se přihlásilo rekordních 346 soutěžících z 19 českých vysokých škol. Jedenáct laureátů si mezi sebou rozdělí milion korun. Novákův glukometr uspěl v kategorii vývoje a inovací. Za základní výzkum si cenu odnesl tým Petra Šittnera z Akademie věd ČR. Vymýšlí využití slitin s tvarovou pamětí pro medicínu, robotiku nebo letecký průmysl.

Stejně jako v předchozích letech byli nejhojněji obsazené kategorie o nejlepší diplomovou a disertační práci, kam se přihlásily tři čtvrtiny soutěžících. Nejlepší diplomovou práci sepsal Tomáš Pikálek z Vysokého učení technického v Brně, který vyvinul novou metodu pro měření indexu lomu vzduchu.

Ceny Wernera von Siemense
Zdroj: Siemens.cz

Mezi doktorandy uspěl Martin Ullrich z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze díky disertační práci, v níž realizoval prototyp funkčního chemického robota.

Zvláštní ocenění za překonání překážek při studiu získal Roman Švec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se navzdory zdravotnímu postižení věnuje studiu a výzkumu digitalizace kulturního dědictví.

Nejlepší disertací napsanou ženou byla práce Nedy Neykovové z Českého vysokého učení technického v Praze. Věnovala se hydrotermální syntéze nanotyčinek a nanosloupků oxidu zinečnatého pro využití ve fotovoltaice.

Nejlepším pedagogem byl oceněn Richard Hindls, vedoucí katedry statistiky a pravděpodobnosti z Vysoké školy ekonomické v Praze. V soutěži bylo za dobu konání oceněno celkem více než 300 studentů, pedagogů a vědců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 4 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 8 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 12 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 13 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...