Německý spolkový ústavní soud rozhodne o dalším osudu krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD), která existuje přes padesát let. Všechny dosavadní pokusy o její zákaz byly neúspěšné. Vliv NPD je v současné době marginální – na spolkové úrovni ji podporuje zhruba jedno procento voličů.
Zvoní německým neonacistům hrana? Ústavní soud má na stole zákaz nástupce NSDAP
Po druhé světové válce existovala v Německu extremistická strana SRP, kterou ale zakázal v roce 1952 spolkový ústavní soud. Od té doby je za pokračovatele Hitlerovy NSDAP považována právě NPD.
„NPD je krajně pravicová strana, která vznikla v Západním Německu v roce 1964. Byla to organizace, jež sdružovala krajně pravicové názory, které se tehdy v Německu objevovaly,“ konstatoval expert na Německo Petr Mlsna.
NPD měla největší podporu v 60. letech minulého století, kdy se dostala do řady zemských sněmů a měla kolem šedesáti mandátů. V 70. a 80. letech začal její vliv upadat – vzkříšení se dočkala až po sjednocení Německa.
V současné době je NPD zastoupena v zemském sněmu Meklenburska-Předního Pomořanska, ale v posledních volbách do Spolkového sněmu v roce 2013 získala pouze 1,3 procenta hlasů. Členskou základnu tvoří kolem 5200 osob.
V poslední době hrají prim nové partaje. „Krajně pravicová scéna se značně fragmentovala, nastupují alternativy jako hnutí Pegida, které hrají na protimigrantskou vlnu,“ podotkl Mlsna.
Spolková rada: Program NPD je v rozporu s německou ústavou
Podnět k zákazu NPD podala v roce 2013 Spolková rada, která reprezentuje vlády šestnácti německých spolkových zemí. NPD označila za rasistickou, xenofobní a antisemitskou stranu. „Spolková rada shromažďovala po dobu více než deseti let zejména ideologické dokumenty, tedy program, jeho změny. Říká, že je v rozporu se základním zákonem – německou ústavou,“ uvedl Mlsna.
Soud potrvá tři dny, rozhodnout by mohl podle Mlsny v řádu týdnů. K podnětu se nepřipojila Spolková vláda ani Spolkový sněm. Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas upozornil, že ani případný zákaz NPD problém s extremisty nevyřeší.
Ústavní soudce: Zákaz strany je dvousečná zbraň
Předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle označil proces za velkou zkoušku pro demokratický stát. Podle něj každý zákaz strany znamená významný zásah do demokratického uspořádání, a proto je třeba, aby pro něj byly závažné důvody. „Zákaz strany je dvousečná zbraň. Aby bránila svobodu, musí část svobody omezit,“ řekl Vosskuhle.
Právní zástupci NPD se hned na úvod pokusili řízení zastavit, když obvinili dva z ústavních soudců z podjatosti. Podle nich nemůže případ posuzovat soudce Peter Huber, který byl v letech 2009 a 2010 durynským zemským ministrem vnitra a v té době podporoval zákaz strany. Za podjatého označili právníci také Petera Müllera, který byl v letech 1999 až 2011 zemským premiérem Sárska a údajně se tenkrát negativně vyjadřoval o NPD. O námitce budou muset rozhodnout ostatní soudci.
- Předchozí pokus o zákaz NPD nevyšel kvůli tomu, že na vedení NPD byli napojeni agenti Úřadu na ochranu ústavy (německé kontrarozvědky). Soud odmítl přijmout svědectví aktivistů strany, kteří zároveň pracovali pro tajné služby – jako důkaz měly sloužit i projevy, které pro NPD psali infiltrovaní agenti.
Lídr NPD strach nemá
Šéf NPD Frank i tentokrát očekává neúspěch stížnosti. „Jsme relativně klidní. Bereme soudní proces vážně, ale nevidíme nebezpečí, že bychom mohli být zakázáni,“ řekl.
Naopak saský premiér Stanislaw Tillich, který předsedá Spolkové radě, před zahájením jednání věřil, že se podaří zákaz prosadit. „NPD je protiústavní, velmi agresivní strana pohrdající lidmi, která svým programem i svým jednáním zpochybňuje systém,“ zdůraznil Tillich.