Los Angeles/Mars - Americké vozítko Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu Marsu oblázky. Vědci je považují za důkaz, že na této planetě kdysi mohla být tekoucí voda a tedy podmínky vhodné pro vznik života. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek zveřejnil fotografie ukazující horniny tvořené pískem a ohlazenými kamínky, jimž prý tvar vetkla nejspíš právě vodní eroze.
Vozítko Curiosity na cestě kráterem Gale nedávno vyfotografovalo horninu a snímky mezi odborníky vzbudily nadšení. Okamžitě totiž došli k závěru, že dobře viditelné oblázky zřejmě kdysi vytvořila voda. „Vědecký tým se shodl na tom, že je unášel silný vodní proud,“ řekla novinářům Rebecca Williamsová. Její kolega z týmu John Grotzinger pak připustil, že odborníci jsou z odhalení „skutečně nadšení“.
Rebecca Williamsová, vedoucí vědecká pracovnice projektu Curiosity:
„U těchto kamínků nejde jen o oblý tvar, ale i o jejich velikost. Jsou příliš veliké, aby s nimi pohyboval vítr. Vědecký tým se shodl, že jde o kamínky, které unášel silný vodní proud.“
Na dalekosáhlé závěry o možné existenci života je zatím příliš brzy, vědci ale připouštějí, že díky nálezu stop vody je hypotéza o „živém Marsu“ zase o něco pravděpodobnější. „Otázka obyvatelnosti jde daleko za toto prosté pozorování vody na Marsu,“ zdůraznil Grotzinger. „Každopádně je ale voda místem, kde se mikroorganismy mohly vyvíjet.“
Z velikosti oblázků vědci určili i hloubku a rychlost vody proudící po úbočí kráteru Gale - voda podle nich sahala od kotníků až po stehna a ze svahu tekla rychlostí kolem metru za sekundu . A rozhodně tu nepůsobila jen pár dní. „Můžeme opustit nápad, že by se tudy voda prohnala jen jednou a vytvořila celý kaňon za jediný den,“ vysvětluje profesor geomorfologie William Dietrich. Kaňon totiž měří přes 17 kilometrů, široký je 600 a hluboký 30 metrů. Vědci se teď chtějí zaměřit na rozbor hornin, který by jim o možném dávném životě na Marsu prozradil víc.
Hlavním cílem Curiosity ale stále zůstává hora Sharp, která stoupá ze dna Galeova kráteru, kde sonda přistála. K té vozítku zbývá ještě kolem osmi kilometrů - vzdálenost, kterou by mělo urazit během několika příštích měsíců. Podle vědeckého šéfa projektu Johna Gritzingera ale otázka obyvatelnosti Marsu vyžaduje víc než pouhé pozorování vody. „Chceme detailněji zrekonstruovat prostředí, pochopit jeho chemii, abychom zjistili, jestli šlo o podmínky, ve kterých mohly žít mikroorganismy.“
