Zpravodajský kolos přijde USA ročně na víc než 50 miliard

Washington – Spojené státy vynakládají na své tajné služby ročně asi 53 miliard dolarů (v přepočtu přes bilion korun). Nejvíce přitom stojí americkou veřejnou kasu Ústřední zpravodajská služba (CIA). Tvrdí to americký list The Washington Post, který se odvolává na materiály bývalého spolupracovníka tajných služeb Edwarda Snowdena.

Podle listu Spojené státy vybudovaly po 11. září 2001 „zpravodajský kolos“, na který vynaložily od teroristických útoků přes 500 miliard dolarů (9,7 bilionu korun). Hlavním cílem zpravodajských služeb je stále boj s terorismem, který zaměstnává zhruba čtvrtinu asi 107 tisíc zaměstnanců zpravodajských služeb a jde na něj asi třetina zpravodajských výdajů. 

Pro letošní rok požádala vláda pro zpravodajské služby o 52,6 miliardy dolarů, tedy o 2,4 procenta méně než loni. Nejvíce dostane CIA (14,7 miliardy dolarů), zatímco Národní agentura pro bezpečnost (NSA) sledující komunikace všeho druhu 10,5 miliardy dolarů. 

The Washington Post má k dispozici podrobnosti rozpočtu 16 zpravodajských služeb, který byl donedávna tajemstvím. Teprve od roku 2007 vláda zveřejňuje bez dalších podrobností jeho celkovou výši. List zveřejnil jen část rozpočtu v obavě před vyzrazením citlivých zpravodajských informací.            

I když o výdajích na špionážní agentury v minulosti je jen málo údajů, jako srovnání mohou posloužit čísla, která v roce 1994 nedopatřením zveřejnil podvýbor Kongresu. Tehdy se vydávala na zpravodajské služby částka odpovídající 43,4 miliardy „dnešních“ dolarů. Z toho „jen“ 4,8 miliardy dostávala CIA.   

Tajným službám se prý sice podařilo zatím splnit hlavní cíl - zabránit dalšímu velkému teroristickému útoku v USA, napsal The Washington Post. Přesto USA mají podle materiálu řadu potíží se získáváním informací o vládách Íránu, Číny a Ruska. Největší mezery mají ale, pokud jde o severokorejský jaderný program, a nevědí prakticky nic o úmyslech severokorejského vládce Kim Čong-una.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 8 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, kterou zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
před 22 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...