Žena z ikonické fotky z 11. září zemřela na rakovinu

Ve Spojených státech zemřela ve 42 letech na rakovinu Marcy Bordersová. Její fotografie se stala jednou z ikon útoků 11. září. Fotograf ženu zachytil v okamžiku, kdy vyběhla z hořící budovy Světového obchodního centra. V následujících letech se žena potýkala s depresemi a drogovou závislostí.

Podle Bordersové byl původcem její rakoviny prach, kterého se nadýchala při útěku z hroutící se budovy.

V době teroristického útoku pracovala 28letá žena ve Světovém obchodním středisku teprve měsíc. „Stavba se začala třást a kymácet. Ztratila jsem veškerou kontrolu. Hlavně jsem se snažila probojovat si cestu ven,“ vzpomínala Bordersová na jaře 2011. Prchala z 81. patra severní věže, do které narazilo první unesené letadlo. Ignorovala instrukce svého šéfa, aby zůstala na místě, a po schodišti utekla do haly vedlejší budovy. Právě tam vznikla slavná fotografie.

Její autor Stan Honda zavzpomínal na tento okamžik v příspěvku na Facebooku u příležitosti desátého výročí útoků. „Objevila se tam žena kompletně pokrytá šedým prachem. Stihl jsem ji vyfotit, než policista začal všechny přítomné směrovat do bezpečí.“

Vystrašená Bordersová si ani nevšimla, že ji někdo vyfotil. Upozornila ji na to až následující den její matka, když našla fotku v novinách.

V letech po útoku trpěla Bordersová těžkými depresemi a nočními můrami. Propadla drogám a přišla o opatrovnictví svých dětí. „Nedokázala jsem deset let chodit do práce. Pokaždé když jsem někde zahlédla letadlo, úplně jsem zpanikařila,“ vzpomínala v rozhovoru pro New York Post.

Hroutící se věže Světového obchodního centra
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

V roce 2011 podstoupila odvykací kúru a začala se vracet zpátky do života. V listopadu 2014 jí ovšem lékaři diagnostikovali rakovinu žaludku. Bordersová věřila, že její nemoc pochází právě z útoků. „Nikdy jsem nebyla nemocná. Netrpěla jsem vysokým krevním tlakem, cukrovkou ani vysokým cholesterolem.“

Rakovinou a vážnými chorobami dýchacích cest trpí tisíce lidí, kteří se v době útoku, popřípadě ve dnech následujících, pohybovali po Ground Zero. Zdravotnické úřady přesto odmítly oficiálně uznat přímou spojitost.

V roce 2011 vytvořil prezident Barack Obama speciální fond se třemi miliardami dolarů, z kterého jsou vypláceny kompenzace záchranářům se zdravotními problémy vzniklými při zásahu na Ground Zero.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...