Ve věku 66 let zemřela bývalá srbská letuška Vesna Vulovičová. Jako jediná přežila pád letadla, které se v roce 1972 zřítilo v Československu. Zřícením z desetikilometrové výšky a následným zotavením se dostala do Guinessovy knihy rekordů. Kolem pozoruhodného osudu Vulovičové se od začátku objevovala řada otázek – ona sama si podle svých slov pamatovala až probuzení v nemocnici.
Srbka v posledních letech žila sama ve zpustlém bělehradském bytě se svými kočkami. „Kdykoli na neštěstí pomyslím, převládá u mě znepokojivý pocit viny, že jsem přežila, a rozpláču se. Pak mě napadne, že jsem možná vůbec neměla přežít,“ řekla Vulovičová před čtyřmi lety.
Podle médií tělo Vulovičové objevili v jejím bytě přátelé. Příčina smrti zatím není známa, nicméně žena pravděpodobně zemřela již před několika dny.
Letuška však nikdy nedokázala přesně popsat, co se v osudný den stalo. „Na neštěstí se vůbec nepamatuji, jenom na své probuzení v české nemocnici příští den a na to, jak jsem doktora požádala o cigaretu,“ vzpomínala před lety.
Let JU 367 z Kodaně do Záhřebu skončil v lese u Srbské Kamenice. Zahynulo tehdy 23 pasažérů a čtyři členové posádky. Tehdy 22letá Vulovičová, která utrpěla četné zlomeniny, katastrofu jako jediná přežila.
Život jí zřejmě zachránila včasná pomoc. V rychle padajícím soumraku – bylo krátce po páté hodině odpoledne – ji tehdy objevil lesník Bruno Henke, který za války sloužil v německé armádě jako medik a naštěstí neztratil duchapřítomnost.
Téměř měsíc proležela mladá žena v bezvědomí v českých nemocnicích, nejprve v České Kamenici, kde ji dostali z nejhoršího. Letuška si při pádu zlomila obě ruce a nohy, poranila páteř i lebku.
Poté navíc přežila klinickou smrt, ochrnula na dolní polovinu těla a převezli ji vrtulníkem do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Tam už Vesnu koncem února mohli navštívit rodiče a dozvěděla se také, co se vlastně stalo s letadlem a kolegy.
Z fyzických zranění se letuška díky svému mládí rychle vzpamatovala a psychické následky prakticky neměla. Vedení aerolinek ji ale raději nechalo na zemi, do roku 1991 měla na starosti prodej letenek firmám a cestovním kancelářím. Pak ale odešla, prý kvůli svému ostrému jazyku. V 90. letech neváhala veřejně kritizovat Miloševičův režim a podporovala demokratické změny.
Československá státní bezpečnost i jugoslávští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že letoun roztrhla časovaná bomba. Tu prý na palubu umístili separatisté z chorvatského fašistického hnutí ustašovců. Ti, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu, se k činu také přihlásili.
Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. V obavě z možného atentátu pak Vesnu, která začátkem března 1972 odletěla na doléčení do Bělehradu, hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.
Podle novinářů letadlo sestřelil československý MIG
V roce 2010 rozvířili dva investigativní novináři Peter Hornung a Pavel Theiner spekulace, že letoun McDonnell Douglas DC-9-32, zaměněný za nepřátelský letoun, sestřelil ve výšce pouhých 800 metrů MIG československého letectva. Odvolávali se přitom na dokumenty z českého Úřadu pro civilní letectví.
Novináři shromažďovali dostupné záznamy tajných služeb armádního leteckého archivu, zkoumali také výpovědi svědků. „Najednou jsem uslyšel takové tlumené bouchnutí. Otevřel jsem oči, podíval se k obloze a vidím padající letadlo. Pak jsem slyšel tlumené dopady, jako kdyby padaly pytle,“ vzpomínal Zdenko Kubík, bývalý velitel hasičů.
Nové výzkumy potvrzují, že letadlo bylo skutečně sestřeleno a že zpráva o výbuchu byla jen lépe snesitelná pro tehdejší režim. Objevily se domněnky, že letadlo bylo sestřelené československým letectvem. Prokázat tuto teorii oficiálně se zatím ale nepodařilo.
