Zemřel známý kadeřník celebrit Vidal Sassoon

Los Angeles – Muž, který pečoval o účesy řadě slavných celebrit, dnes v Los Angeles zemřel ve věku 84 let. Vidal Sassoon se proslavil geometrickými střihy vlasů, které jsou nenáročné na úpravu. Nosily je mimo jiné manekýnky předvádějící modely britské návrhářky Mary Quantové, popularizátorky minisukní. Světoznámý kadeřník, který za svého života mimo jiné podporoval nezávislost Izraele při konfliktu s Palestinou, zemřel podle policie přirozenou smrtí za přítomnosti svých blízkých.

Namísto dlouhého vysedávání před zrcadlem s kulmou a natáčkami nabídl Sassoon ženám jednoduchou filozofii: wash and wear - umýt a nosit. Základem byl perfektní střih, jež bylo možno v krátké době snadno změnit v několik zcela odlišných vizáží - ze střapaté studentky přes bankovní úřednici až k intelektuálce. Inspirací mu byl kontroverzní model z 20. let, kdy si ženy poprvé ustřihly vlasy a odhalily šíji a ramena, takzvaný bob.

Svůj první salon otevřel v rodném Londýně už ve 40. letech, ale jeho typický geometrický styl spatřil světlo světa až o 20 let později. Jakmile se prosadil, velká část žen po celém světě natáčky definitivně odložila. Na počátku 80. let, kdy natrvalo přesídlil do USA, prodal své jméno výrobcům vlasové kosmetiky a nadnárodní firma Procter&Gamble jej použila na šampony a kondicionéry, které se prodávají po celém světě.

V roce 2003 však Sassoon žaloval firmu Procter&Gamble, že zanedbává marketing jeho produktů ve prospěch jiných, jmenovitě Pantene. V roce 2004 bylo oznámeno, že už nemá žádnou spojitost s firmou, která nese jeho jméno. A řetězec salonů Vidal Sassoon zase v roce 2002 koupila firma Regis Corporation.

Sassoon napsal několik knih, například Rok krásy a zdraví, na které pracoval se svou bývalou ženou Beverly Sassoonovou. V roce 1982 zřídil Mezinárodní středisko Vidala Sassoona pro studium antisemitismu (SICSA), shromažďující informace o antisemitských projevech ve světě.V roce 2009 byl Sassoon vyznamenán titulem Komandér Řádu britského impéria (CBE).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...