Ve věku 85 let zemřel britský spisovatel trinidadského původu Vidiadhar Surajprasad Naipaul, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2001). V jeho dílech se odráželo pesimistické vidění lidské povahy i zkušenost exulanta s pocity vykořenění. Naipaul získal prakticky každou literární cenu, o niž stojí za to usilovat. V roce 1990 mu královna Alžběta II. udělila rytířský titul.
V sobotu pozdě večer o jeho smrti informovala jeho rodina. „Zemřel v okruhu těch, které miloval. Jeho život byl plný úžasné tvořivosti a úsilí,“ uvedla spisovatelova žena.
Naipaul se narodil v roce 1932. Otec mu v dětství předčítal z děl Williama Shakespeara a Charlese Dickense. V osmnácti letech dostal stipendium na univerzitě v Oxfordu a přestěhoval se natrvalo do Británie.
Tvořil takřka půlku století a v počátcích se soustředil na život v karibské oblasti, zejména na rodném Trinidadu. V pozdějších románech jsou hlavním tématem jeho knih problémy postkoloniálního světa. Inspiroval se i vlastní rozporuplnou zkušeností exulanta, který se narodil na Trinidadu v indické hinduistické rodině. Popsal život Inda v Karibiku, člověka přicházejícího z této oblasti do Anglie i roli nomádského intelektuála v postkoloniálním světě.
Vyvrcholením jeho rané tvorby je román Dům pro pana Biswase (1961, česky 1982), který odborníci řadí k jeho nejlepším dílům. Předobrazem hlavního hrdiny byl Naipaulovi vlastní otec.
Své cestovatelské zážitky zúročil Naipaul mimo jiné v knize V ohybu řeky (1979, česky 1985), pesimistickém svědectví o Africe a zkorumpovanosti lidského rodu, a ve dvou knihách o Indii. Za knihu In a Free State (Ve svobodném státě, 1971) získal Bookerovu cenu. V českém překladu vyšla vedle jmenovaných děl Dům pro pana Biswase a V ohybu řeky ještě kniha Pouť (1994, česky 2003).
Svými výroky i tvorbou rozděloval společnost
Spisovatel, který sám sebe nazýval upřímným člověkem, svými výroky i tvorbou ale často budil kontroverze. Mezi jeho nejcitovanější výroky patří například tvrzení, že Indie je „otrockou společností“, že Afrika nemá budoucnost nebo že indické ženy mají na čelech namalovanou tečku, tzv. tilak, aby tak řekly: „mám prázdnou hlavu“.
Společnost rozdělovala i jeho tvorba. Britský literární kritik Terry Eagleton o něm jednou řekl: „Skvělé umění, příšerná politika“. Nobelista Derek Walcott zase tvrdil, že Naipaulova tvorba je poznamenána jeho „odporem k negrům“. S čímž ale nesouhlasil trinidadský spisovatel C. L. R. James, podle nějž Naipaulovy názory odrážely to, „co běloši chtějí, ale neodváží se říct“.
Úctu zesnulému spisovateli přesto v neděli vyjádřila řada známých literárních osobností. „Byl pohromou každého, kdo použil klišé nebo nepromyšlenou větu. Byl také velmi puntičkářský a přísný i na své psaní,“ uvedl Naipaulův blízký přítel, americký spisovatel Paul Theroux. Podle něj zesnul jeden z nejlepších autorů naší doby.
„Celý život jsme spolu nesouhlasili, (v tématech jako) politika, literatura. Cítím se tak smutný, jako kdybych ztratil svého milovaného staršího bratra,“ napsal na svém Twitteru známý britský spisovatel indického původu Salman Rushdie.
