Zemětřesení ve Spojeném království. Nacionalisté chtějí odtržení Skotska i Severního Irska

Skotští nacionalisté po referendu začali volat po novém hlasování o nezávislosti. Skotové dali ve čtvrtek najevo, že chtějí zůstat v Unii, zatímco většina Britů žádá odchod. Irská republikánská strana Sinn Féin chce plebiscit o připojení Severního Irska. Madrid zase oznámil, že bude usilovat o spoluvládu nad Gibraltarem. Brexit by tak mohl vést až k rozpadu Spojeného království.

Stoupenci brexitu vedou v britském referendu o 1,2 milionu hlasů. Ve Skotsku se ale pro setrvání vyslovilo téměř 1,7 milionu voličů, zatímco proti byl milion. „Z tohoto hlasování jasně vyplývá, že obyvatelé Skotska vidí svou budoucnost jako součást Evropské unie,“ konstatovala první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová, která za to Skoty pochválila.

Skotská vláda chystá legislativní kroky k uspořádání nového referenda o odtržení

Možnost druhého referenda o odtržení Skotska podle ní byla nastolena. „Je nepředstavitelné, že by britská vláda další referendum o nezávislosti zablokovala,“ soudí premiérka. Její vláda prý začne chystat legislativní kroky. Nezávislé Skotsko by posléze mohlo vstoupit do Unie. 

Sturgeonová před referendem Brity varovala, že k této situaci dojde, protože Skotové by museli opustit EU proti jejich vůli. Před dvěma lety zvítězili v referendu o nezávislosti Skotska zastánci setrvání ve svazku s Británií s rozdílem více než deseti procentních bodů. 

Nahrávám video

Kdy a jestli Skotové plebiscit skutečně vypíší, přitom záleží na dalších krocích premiéra Davida Camerona, prohlásil bývalý lídr skotských nacionalistů Alex Salmond.

Ohledně rozpadu Velké Británie jsem opatrnější. Skotští nacionalisté slíbili referendum, ale to se nestane zítra a možná že ty hlavy časem vychladnou a Skotové si uvědomí, že zůstat v Evropské unii zároveň znamená kontrolu hranic mezi Anglií a Skotskem, a to nevím, jestli si Skotové přejí.
Bořivoj Hnízdo
politolog
obrázek
Zdroj: ČT24

Skotská národní strana vyhrála v roce 2007 regionální volby a sestavila menšinovou vládu. „To jí dalo velkou legitimitu. Ukázala, že dokáže Skotsku vládnout. V jejím programu je od osmdesátých let podpora nezávislosti Skotska v Evropě čili v Evropské unii. Ta nabízí bezpečný prostor pro takto malé státy,“ vysvětlila politoložka Zuzana Kasáková důvody, proč ve Skotsku převládají prounijní nálady.

Podle ní ale není nutné mít obavy, že by k rozpadu Spojeného království mohlo dojít v krátkodobém horizontu. „Byla by to bezprecedentní situace. Cameron by byl považován za člověka, který nejenom přispěl k odchodu Británie z EU, ale i za člověka, který rozbil něco, co se několik set let náročně drželo,“ poznamenal ředitel a analytik Elaj Lukáš Sedláček.

Pro setrvání hlasovala i většina obyvatel Severního Irska. „Tento výsledek dramaticky změnil politickou mapu zde na severu Irska a my zvýšíme úsilí v naší věci, abychom vyvolali hlasování o hranici,“ prohlásil o myšlence sjednoceného Irska Declan Kearney z vedení Sinn Féin. Tato strana je považována za politické křídlo Irské republikánské armády (IRA).

V Dublinu roste neklid poté, co Společný výbor irského parlamentu pro záležitosti EU varoval před nestabilitou v Severním Irsku v případě brexitu. Podle výboru by se některé přeshraniční orgány vybudované v rámci Velkopáteční dohody z roku 1998 mohly stát nadbytečnými. Po vystoupení Británie z EU by mezi Irskem a Severním Irskem měly vzniknout přechody.

Před nepokoji varoval v lednu i irský premiér Endy Kenny, který částečně spojuje úspěch mírového procesu s tím, že Velká Británie a Irsko v roce 1973 společně vstoupily do Evropského hospodářského společenství a je zde pozitivní ekonomický vývoj.

IRA
Zdroj: Reuters/Cathal McNaughton

Severní Irsko zažilo tři desetiletí násilí mezi protestantskými unionisty, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie, a katolickými republikány usilujícími o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska. Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých. Mírové dohody z roku 1998 vedly k rozdělení moci a ukončení krvavého násilí mezi protestanty a katolíky.

Madrid se opět hlásí o Gibraltar

Španělsko po referendu dalo na vědomí, že bude usilovat o spoluvládu nad Gibraltarem, tedy britským zámořským územím na jihu Pyrenejského poloostrova. „Je to naprostá změna vyhlídek: otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl ministr zahraničí José Manuel García-Margallo.

Poloostrov na jihu Pyrenejského poloostrova, který na severu sousedí se Španělskem, patří od roku 1713 Británii, Španělsko ale dlouhodobě usiluje o jeho připojení. Obyvatelé Gibraltaru se ale v minulosti ve třech referendech vyslovili proti spojení se Španělskem. Proti brexitu se tam nyní postavilo 96 procent voličů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 5 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...