Skotští nacionalisté po referendu začali volat po novém hlasování o nezávislosti. Skotové dali ve čtvrtek najevo, že chtějí zůstat v Unii, zatímco většina Britů žádá odchod. Irská republikánská strana Sinn Féin chce plebiscit o připojení Severního Irska. Madrid zase oznámil, že bude usilovat o spoluvládu nad Gibraltarem. Brexit by tak mohl vést až k rozpadu Spojeného království.
Zemětřesení ve Spojeném království. Nacionalisté chtějí odtržení Skotska i Severního Irska
Stoupenci brexitu vedou v britském referendu o 1,2 milionu hlasů. Ve Skotsku se ale pro setrvání vyslovilo téměř 1,7 milionu voličů, zatímco proti byl milion. „Z tohoto hlasování jasně vyplývá, že obyvatelé Skotska vidí svou budoucnost jako součást Evropské unie,“ konstatovala první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová, která za to Skoty pochválila.
Skotská vláda chystá legislativní kroky k uspořádání nového referenda o odtržení
Možnost druhého referenda o odtržení Skotska podle ní byla nastolena. „Je nepředstavitelné, že by britská vláda další referendum o nezávislosti zablokovala,“ soudí premiérka. Její vláda prý začne chystat legislativní kroky. Nezávislé Skotsko by posléze mohlo vstoupit do Unie.
Sturgeonová před referendem Brity varovala, že k této situaci dojde, protože Skotové by museli opustit EU proti jejich vůli. Před dvěma lety zvítězili v referendu o nezávislosti Skotska zastánci setrvání ve svazku s Británií s rozdílem více než deseti procentních bodů.
Britské sbohem Unii (zdroj: ČT24)
Kdy a jestli Skotové plebiscit skutečně vypíší, přitom záleží na dalších krocích premiéra Davida Camerona, prohlásil bývalý lídr skotských nacionalistů Alex Salmond.
Ohledně rozpadu Velké Británie jsem opatrnější. Skotští nacionalisté slíbili referendum, ale to se nestane zítra a možná že ty hlavy časem vychladnou a Skotové si uvědomí, že zůstat v Evropské unii zároveň znamená kontrolu hranic mezi Anglií a Skotskem, a to nevím, jestli si Skotové přejí.
obrázek
Skotská národní strana vyhrála v roce 2007 regionální volby a sestavila menšinovou vládu. „To jí dalo velkou legitimitu. Ukázala, že dokáže Skotsku vládnout. V jejím programu je od osmdesátých let podpora nezávislosti Skotska v Evropě čili v Evropské unii. Ta nabízí bezpečný prostor pro takto malé státy,“ vysvětlila politoložka Zuzana Kasáková důvody, proč ve Skotsku převládají prounijní nálady.
Podle ní ale není nutné mít obavy, že by k rozpadu Spojeného království mohlo dojít v krátkodobém horizontu. „Byla by to bezprecedentní situace. Cameron by byl považován za člověka, který nejenom přispěl k odchodu Británie z EU, ale i za člověka, který rozbil něco, co se několik set let náročně drželo,“ poznamenal ředitel a analytik Elaj Lukáš Sedláček.
Pro setrvání hlasovala i většina obyvatel Severního Irska. „Tento výsledek dramaticky změnil politickou mapu zde na severu Irska a my zvýšíme úsilí v naší věci, abychom vyvolali hlasování o hranici,“ prohlásil o myšlence sjednoceného Irska Declan Kearney z vedení Sinn Féin. Tato strana je považována za politické křídlo Irské republikánské armády (IRA).
V Dublinu roste neklid poté, co Společný výbor irského parlamentu pro záležitosti EU varoval před nestabilitou v Severním Irsku v případě brexitu. Podle výboru by se některé přeshraniční orgány vybudované v rámci Velkopáteční dohody z roku 1998 mohly stát nadbytečnými. Po vystoupení Británie z EU by mezi Irskem a Severním Irskem měly vzniknout přechody.
Před nepokoji varoval v lednu i irský premiér Endy Kenny, který částečně spojuje úspěch mírového procesu s tím, že Velká Británie a Irsko v roce 1973 společně vstoupily do Evropského hospodářského společenství a je zde pozitivní ekonomický vývoj.
IRA
Severní Irsko zažilo tři desetiletí násilí mezi protestantskými unionisty, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie, a katolickými republikány usilujícími o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska. Násilnosti si od roku 1969 vyžádaly kolem 3500 mrtvých. Mírové dohody z roku 1998 vedly k rozdělení moci a ukončení krvavého násilí mezi protestanty a katolíky.
Madrid se opět hlásí o Gibraltar
Španělsko po referendu dalo na vědomí, že bude usilovat o spoluvládu nad Gibraltarem, tedy britským zámořským územím na jihu Pyrenejského poloostrova. „Je to naprostá změna vyhlídek: otevírají se nám nové možnosti ohledně Gibraltaru, které jsme tu dlouho neměli,“ uvedl ministr zahraničí José Manuel García-Margallo.
Poloostrov na jihu Pyrenejského poloostrova, který na severu sousedí se Španělskem, patří od roku 1713 Británii, Španělsko ale dlouhodobě usiluje o jeho připojení. Obyvatelé Gibraltaru se ale v minulosti ve třech referendech vyslovili proti spojení se Španělskem. Proti brexitu se tam nyní postavilo 96 procent voličů.
GALERIE
brexit skotsko