Peking - Přestat s přednáškami o lidských právech a tržní ekonomice, a místo toho se začít učit. Tak vidí český prezident Miloš Zeman „reset“ česko-čínských vztahů. Řekl to v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV. Zeman při své návštěvě Číny prohlásil, že Česká republika uznává územní celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu.
O resetu česko-čínských vztahů hovořil nedávno ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Česká vláda se při Zaorálkově dubnové návštěvě v Pekingu zavázala, že nebude podporovat nezávislost Tibetu v jakékoli podobě a že uznává teritoriální integritu Číny. Za to si vysloužila kritiku českých organizací na ochranu lidských práv a opozice. Podobně teď v Číně hovořil i Zeman – Tibet považuje za součást Číny a doufá také v mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem. Česká politika zaměřená několik desítek let na podporu lidských práv se tak od Havlových ideálů odklání spíš směrem k podpoře ekonomických zájmů (čtěte víc).
Český prezident v rozhovoru přirovnal současné - aktivnější česko-čínské vztahy k restartu počítače. „Nyní chápeme, že není dobré zasahovat do záležitostí jakékoli země, včetně Číny,“ konstatoval Zeman. Připomněl, že je prezidentem České republiky, nikoli kupříkladu guvernér Hongkongu (o tamních nepokojích více zde). „Proto nebudu zasahovat do vnitřních záležitostí Hongkongu,“ poznamenal Zeman. Restart podle něj znamená přestat se snažit vyučovat ekonomiku či lidská práva, a začít se naopak učit.
Zeman o česko-čínských vztazích
„Je to jako u restartu počítače. Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost.“
Podle deníku China Daily Peking po návštěvě Miloše Zemana v prezidentském paláci jásají, že vztahy vzkvétají, protože mezi nimi už nestojí Tibet. „Číňané opravdu na náměstí Tien-an-men před čtvrt stoletím stabilizovali společnost a výsledky jsou dodnes vidět - všichni disidenti putují do vězení. Je to stabilizace, jakou my jsme měli v nejhorší době normalizace. Pro mě je otázkou, jestli se posledními výroky prezidenta má zabývat politik, nebo lékař,“ okomentoval Zemanova slova v Interview ČT24 bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Poslanec Marek Benda (ODS) upozornil, že ČR dlouhodobě přijímá tzv. politiku jedné Číny, která se týká vztahu mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem. Ačkoli je Benda přesvědčen, že delegace měla více akcentovat problematiku lidských práv, za zásadní problém považuje Zemanovo vyjádření, které se týká Tchaj-wanu „Tchaj-wan je jedním z největších investorů z Asie v České republice. Úplně zbytečně to do toho zapletl. Myslím, že je to neodpustitelné,“ řekl Benda na ČT24 v Událostech, komentářích na Zemanovu adresu. Naopak poslanec ČSSD Jeroným Tejc míní, že je „jeho věcí, jak se vyjadřuje“.
Jeroným Tejc o vztahu Česka k Číně:
„Jestli měl někdo představu, že jsme jedinou zemí v Evropě nebo na světě, která se začala bavit s Čínou a ostatní to nečiní, tak je to přesný opak. Všichni ostatní se s Čínou baví, obchodují, snaží se udržovat maximálně dobré vztahy. Česká republika dlouhodobě nemohla být výjimkou.“
Zmínky evropských státníků o teritoriální integritě jsou při setkání s čínskými představiteli spíš výjimkou. Česká televize zjistila, že při nedávných návštěvách v Pekingu o ní nemluvili šéfové Itálie, Španělska ani Finska. Naopak ji potvrdil zástupce Mongolska. O škodlivosti tzv. dalajlamismu pro český export mluvil už i bývalý premiér Petr Nečas (ODS).
- Tibet má v současné době autonomní status. Čína ho k sobě v 50. letech minulého století násilně připojila.
- S Tchaj-wanem, který se od komunistické pevninské Číny odtrhl v roce 1949, Česko stejně jako většina zemí světa neudržuje diplomatické styky.
Skloubit byznys a lidská práva? Nic není nemožné
Některé země přitom dokážou byznys a podporu lidských práv skloubit. Třeba německá kancléřka Angela Merkelová jezdí do Číny často, zpravidla v doprovodu hned několika ministrů a stovek podnikatelů. Zmínka o lidských právech je ale povinnou součástí každé podobné cesty. Před sedmi lety dokonce Angela Merkelová přijala dalajlamu přímo v budově kancléřství.
I Švýcarsko dalajlama navštěvuje pravidelně, ale stejně často si tam podávají dveře návštěvy z Číny. Alpská země je domovem největší komunity tibetských emigrantů v Evropě a hostí úřad, který slouží jako ambasáda tibetské exilové vlády. Přitom je Švýcarsko jednou z mála zemí, která má s Čínou pozitivní obchodní bilanci a uzavřelo s ní dohodu o volném obchodu.
Česká podpora Tibetu za Václava Havla
Otázku podpory a ochrany lidských práv vnesly do české zahraniční politiky listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně vyslovoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně zúčastnil konference o lidských právech Fórum 2000.
Zeman vyzdvihl Krtečka jako symbol česko-čínského partnerství
Během Zemanova pobytu v Číně byla uzavřena také dohoda o animovaném seriálu Krtek a panda, který má spojit tradiční českou animovanou postavičku s čínským národním symbolem. Seriál o 52 epizodách dostane na starost režisérka a animátorka ZengWeijing. „Je to (Krteček) úžasný exportní artikl, který přináší zároveň dětem potěšení. Je to další příklad partnerství místo kriticizmu,“ prohlásil Zeman v rozhovoru pro čínskou televizi. Číňané mají Krtečka v oblibě. Prakticky ho považují za symbol České republiky.
V oblasti ekonomické spolupráce se Zeman zmínil o možnosti vývozu českých technologií na snižování emisí do Číny, která se potýká se silným znečištěním životního prostředí. A pochválil Peking za pokrok. „Ještě před patnácti lety byl export Číny do Evropy reprezentován hlavně velmi levným textilem, nyní jsou to moderní technologie, počítače a podobně,“ upozornil český prezident. Struktura exportu podle něj ukazuje, že z Číny se stala moderní prosperující země.
Zeman hovořil rovněž o zmírnění vízové politiky pro podporu rozvoje turistiky, o výměně studentů a o chystaném otevření pobočky Čínské banky v Praze.
