Peking – Česká republika se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí Číny. Miloš Zeman o tom v Pekingu ujistil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s tím, že uznává územní celistvost Číny včetně Tibetu a Tchaj-wanu. Zeman tak navázal na kroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), který při dubnové návštěvě Číny prohlásil, že Česko nebude podporovat nezávislost Tibetu. Vláda se tak pomalu odklání od politiky lidských práv, prosazované hlavně exprezidentem Václavem Havlem, ve prospěch hospodářských zájmů země.
Zeman: Česko uznává celistvost Číny. Včetně Tchaj-wanu a Tibetu
Lidská práva upozaděna ekonomikou. Havel dlouhá léta podporoval opoziční hnutí v zemích, kde vládl nebo stále vládne nedemokratický režim. S tibetským vůdcem dalajlamou se dokonce přátelil. To Zeman k němu moc blízko nemá. „Kdybych byl náboženským vůdcem, bylo by mi potěšením se s dalajlamou setkat. Ale pokud vím, nikdo z mých spolupracovníků ani z mých oponentů mě za náboženského vůdce neoznačil,“ prohlásil prezident. „Další možnost by byla, kdyby dalajlama byl velkým investorem.“
Kde se vzala česká podpora Tibetu?
Otázku podpory a ochrany lidských práv vnesly do české zahraniční politiky listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně vyslovoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně zúčastnil konference o lidských právech Fórum 2000.
V posledních letech česká vláda postupně mění své priority: Přímo k tibetské roztržce došlo na české politické scéně před dvěma lety, když tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) označil podporu tibetského vůdce za ohrožení pro český export.
Tibet má v současné době autonomní status. Čína ho k sobě v 50. letech minulého století násilně připojila. Česká republika se při dubnové návštěvě ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Pekingu zavázala, že nebude podporovat jeho nezávislost v jakékoli podobě a že uznává teritoriální integritu Číny. Za to si vláda vysloužila kritiku českých organizací na ochranu lidských práv a opozice.
S Tchaj-wanem, který se od komunistické pevninské Číny odtrhl v roce 1949, Česko stejně jako většina zemí světa neudržuje diplomatické styky. „Věříme, že se v dohledné době podaří dosáhnout mírového sjednocení s Tchaj-wanem, který považujeme za integrální součást vaší země,“ podotkl nyní Zeman v Pekingu. Si Ťin-pching konstatoval, že bude usilovat o to, aby rok 65. výročí navázání česko-čínských diplomatických vztahů byl novým restartem ve vzájemných vztazích.
Prohlášení českého prezidenta Miloše Zemana v Číně:
„Přicházíme jako přátelé, i když zdaleka, a přicházíme s úmyslem rozvíjet naše vztahy na základě plného respektování zájmů obou našich zemí. Proto nejen já, ale i nová vláda České republiky se zcela jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu, a že se odmítáme jakýmkoli způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí.“
„Od začátku bylo jasné, že má tato návštěva pouze ekonomickou agendu a cílem prezidentovy cesty je podporovat a prosazovat ekonomické zájmy,“ konstatovala zpravodajka ČT Barbora Šámalová s tím, že Zeman zmínil, že nepovažuje za vhodné vměšovat se do vnitřních záležitostí Číny.
Podle sinologa Ondřeje Klimeše se politika v současném světě nedá oddělit od obchodování. „To, že Česko uznává územní celistvost Číny, bylo řečeno už několikrát v minulosti. Není třeba to opakovat. Česko se tak staví do dobrovolně vazalského postavení,“ konstatoval Klimeš. „Otázka by měla znít, zda obchodování s diktátorskou zemí skutečně znamená nevměšování se do záležitostí státu. Myslím si, že obchodování s Čínou více nebo méně přímo znamená podporu vládnoucí komunisticko-ekonomické oligarchie,“ dodal sinolog. Pekingu podle něj jde o zisk, který je nutný, aby si udržel moc.
Kromě setkání se Si Ťin-pchingem se Zeman poslední den své cesty sešel s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Jednalo se například o zavedení přímé letecké linky mezi Čínou a Prahou. Dohoda ale podepsána zatím nebyla, jelikož se nepodařilo doladit některé technické detaily. Peking má strach, že linka nebude dostatečně vytížená, což by znamenalo ztráty.
Součástí Zemanovy delegace bylo asi pět desítek podnikatelů. Další se k výpravě připojili v Číně. Zatímco někteří přijeli do země uzavírat předem domluvené smlouvy, další chtěli teprve hledat možné partnery, případně prohloubit stávající spolupráci.
BYZNYS – Co se dohodlo v Číně?
Ohlášení strategické spolupráce mezi česko-slovenskou investiční skupinou J&T a čínskou společností CEFC.
Uzavřena byla také dohoda o animovaném seriálu Krtek a panda, který má spojit tradiční českou animovanou postavičku s čínským národním symbolem.
Naopak dohoda o přímém leteckém spojení mezi Čínou a Prahou podepsána nebyla, důvodem prý byly technické detaily dokumentu. Zeman proto očekává, že se dohoda uzavře během jarní návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky v Číně.
Pražský hrad oznámil, že jedna z největších čínských bank Bank of China otevře nejpozději v roce 2015 svou pobočku v Česku.
Středočeský kraj uzavřel memorandum s provincií S'-čchuan o upevnění ekonomické a obchodní spolupráce a dohodu o partnerství s firmou Changhong, která se zavázala investovat více než půl miliardy korun ve své nymburské továrně a do vybudování nového výzkumného centra ve středních Čechách.
Nymburk uzavřel dohodu o spolupráci s čínským městem Mien-jang.
Zároveň byla podepsána smlouva mezi českou a čínskou soukromou společností o výcviku pilotů.
Česko také podle Zemana uvažuje o tom, že by zrušilo víza pro držitele diplomatických pasů. Český prezident se navíc vyslovil pro úplné zrušení víz pro čínské občany.