„Zachraň nás, Železná lady.“ Výzva míří před nedělními prezidentskými volbami v Turecku k vyzyvatelce zatím neotřesitelného vládce země Recepa Tayyípa Erdogana. Meral Aksenerová je liberálně konzervativní politička a jako jediná žena má šanci zamíchat kartami, které v preferencích jednoznačně favorizují právě Erdogana.
Železná lady proti Erdoganovi. Tureckého prezidenta vyzývá sekulární kandidátka Aksenerová
Horizont ČT24: Erdogana vyzývá vlčice Aksenerová (zdroj: ČT24)
Říká se jí vlčice, Železná lady anebo feministka. Meral Aksenerová, šéfka středopravicové Strany dobra, před nedělními volbami vyzývá prezidenta Erdogana z opozičních řad hlasitě a pevně.
„Cílem naší hry je získat moc. Zatím se hrálo jen na jednu branku, ale teď jich máme víc. Uvidíte jiné Turecko,“ slibuje Aksenerová. Spolu s tím voličům nabízí demontáž nově nastaveného prezidentského systému a naopak obnovu právního státu a kontaktu s EU.
Co ale mluví spíš proti ní, je její minulost. Jedenašedesátiletá politička kdysi hájila barvy Strany národní akce, ultranacionalistické a rasistické partaje. Kvůli této historii její současnou Stranu dobra mnozí dávali na roveň evropským populistům.
Aksenerová to ale striktně odmítá. „Chceme znovu vybudovat demokracii. V její plné podobě, se všemi základy a pravidly,“ hlásá kandidátka.
Muslimka a vnučka řeckých migrantů mluví hlavně o souběhu sekulárního státu a tolerance víry. Chce nastolit rovnoprávnost napříč skupinami, a i když je jedinou ženskou prezidentskou kandidátkou, gender rozhodně nebere jako své hlavní téma. I když od svých podporovatelek sbírá šátky, kterými si zakrývají vlasy, a slibuje, že pokud zvítězí, vyvěsí je v prezidentském paláci.
Stále větší část Turků Aksenerové věří a očekávání nejsou malá. „Zaprvé očekávám, že posílí právo a soudní systém, očekávám práci ve veřejném sektoru, bez diskriminace, očekávám společnost bez polarizace,“ říká její podporovatel Mahmut Kaptan.
To, spolu s obnovenou svobodou projevu, jsou a budou největší výzvy současného Turecka. Země, jejíž politické scéně dominuje 16 let jeden politik, má v neděli příležitost zvolit si změnu.
Kdo vyzve Erdogana?
Volby to budou napínavé. Aksenerová má podle politologů přinejmenším šanci s předem rozdanými kartami zamíchat. Průzkumy sice potvrzují Erdoganovu dominanci v prvním kole, to druhé by ale mohlo být těsné.
„Pro prezidenta Erdogana je teď těžké získat nové hlasy, protože vzhledem ke zkušenostem z minulosti nečekal překvapivé výkony opozičních kandidátů,“ upozorňuje politolog Sinan Ulgen z Centre for Economics and Foreign Policy Studies.
Naděje vzbuzuje podle turkologů kromě Aksenerové i kandidát největší opoziční strany Muharrem Ince. Také on by mohl postoupit do druhého kola, pokud současný prezident Erdogan nezíská hned v neděli přes padesát procent hlasů.
Prezidentské a parlamentní volby se měly v Turecku původně konat až v listopadu 2019. Erdogan je ale uspíšil a zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.
Tyto volby jsou prvními volbami hlavy státu od loňského referenda, v němž voliči těsně schválili změnu parlamentního systému na systém prezidentský.
Turecká ekonomika se v poslední době potýká zejména s vysokou inflací, což začínají pociťovat i obyvatelé na růstu cen. Minulý měsíc snížila mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's hodnocení úvěrové spolehlivosti této osmdesátimilionové země, jejíž přehřátá ekonomika čelí podle této agentury riziku tvrdého přistání.