Zbraním v rukou teroristů a extremistů má zamezit nová dohoda

Bejrút - Letošní březen byl v Sýrii nejkrvavějším měsícem od začátku povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada. Minulý měsíc zemřelo podle opoziční Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) nejméně 6000 lidí, celkem už za více než dva roky konfliktu zahynulo 70 tisíc lidí. Do Sýrie přitom proudí i přes embargo zbraně, které živí stále krvavější konflikt. Valné shromáždění OSN teď přijalo vůbec první smlouvu, která má obchod se zbraněmi zpřísnit.

Zatímco mrtví přibývají, diplomacie vázne a svět se hádá, zda vyzbrojit rebely. Podobně nepřehledným tokům má zamezit Smlouva o obchodu se zbraněmi. Valné shromáždění OSN dnes drtivou většinou hlasů tuto smlouvu, zpřísňující mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi, schválilo. Schválený dokument je vůbec prvního svého druhu. 

Nová smlouva má regulovat trh, který měl loni hodnotu 70 miliard dolarů. To je dvakrát víc než před deseti lety. Zavádí pravidla obchodování mezi státy. Tento zásadní dokument se na půdě OSN rodí už přes 10 let. Týká se konvenčních zbraní od tanků až po pistole. Podle něj mají jednotlivé státy kontrolovat, kam vyváží zbraně, a zabránit tomu, aby se zbraně dostaly do rukou teroristů, pirátů, extremistů či různých bojůvek nebo aby je někdo nevyužil ke genocidě či jiným zločinům. 

Obchod se zbraněmi
Zdroj: ČT24

Na posledním jednání se přitom proti dohodě postavily autoritářské režimy z Íránu, Severní Koreje a Sýrie. Ty byly proti i dnes, pro bylo naopak 154 států. Mezi státy, které se zdržely, je vedle řady latinskoamerických zemí i Rusko. 

I když nemá valné shromáždění žádné páky ani pravomoci na to, aby donutilo státy se k dohodě formálně zavázat, je i tak smlouva označována za nejvýznamnější odzbrojovací krok mezinárodního společenství od roku 1996, kdy byla přijata dohoda, která zakazuje jaderné zkoušky.

Členské státy OSN se mohou postupně od června k dohodě závazně připojit, dokument bude platný, jakmile ho podepíše alespoň 50 států. To by podle odhadů mohlo trvat dva roky. V Sýrii mezitím dál zuří boje, ve kterých umírají lidé. 

Březen 2013 – nejkrvavější měsíc syrského konfliktu 

„V březnu zahynulo nejméně 6005 osob. Mezi nimi je 2080 civilistů, z toho 298 dětí mladších 16 let a 291 žen,“ řekl šéf OSDH Ramí Abdar Rahmán. Celkem si přitom podle únorové bilance OSN syrský konflikt od vypuknutí povstání v březnu 2011 vyžádal přes 70 tisíc mrtvých. Neoficiální odhady jsou ale mnohem vyšší. 

„Odhadujeme, že ve skutečnosti je mrtvých 120 tisíc. Spoustu případů je těžké zdokumentovat. Do statistik je tak zatím oficiálně nezahrnujeme,“ říká Rahmán.

3 minuty
Události o konfliktu v Sýrii a obchodu se zbraněmi
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová bude v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazí

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Ředitel výboru Kristian Berg Harpviken dříve uvedl, že Machadová se ceremonie nezúčastní, neboť není jasné, kde se nachází. Cenu za ni převezme její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 13 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 28 mminutami

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 4 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 5 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 12 hhodinami
Načítání...