Čína údajně významně pokročila ve vývoji hypersonických zbraní. Tamní média informovala o novém úspěšném testu superrychlého letounu, který by mohl za hodinu uletět více než sedm tisíc kilometrů. Pro srovnání - například letoun Gripen dosáhne maximálně rychlosti přibližně 2200 kilometrů v hodině. Současné protiraketové systémy jsou přitom zatím vůči hypersonické technologii bezmocné.
Armády světových velmocí už léta soutěží, kdo první vyvine hypersonickou zbraň.
Čína nyní tvrdí, že úspěšně otestovala první hypersonické letadlo, které by podle serveru Qartz mohlo v budoucnu nést až několik jaderných hlavic.
O testu informovala čínská média. Uskutečnil jej Čínský letecký aerodynamický výzkumný institut spadající pod pekingskou vládu. Akce se konala 3. srpna před sedmou hodinou ráno místního času.
Bezpilotní hypersonické vozidlo s názvem Starry Sky 2 podle čínských médií do vzduchu vynesla raketa. Od ní se letoun po chvíli oddělil a během samostatného letu dosáhl zkušební maximální rychlosti 7344 kilometrů v hodině – tedy šestinásobku rychlosti zvuku. Po několika otočkách a dalších pohybech pak stroj úspěšně přistál.
- Jedná se o zbraň, která je schopná pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Tyto zbraně vyvíjí Rusko, USA, Čína i další světové velmoci. Existuje několik typů vyvíjených střel a bezpilotních letounů, z nichž některé již byly úspěšně testovány. Proti této skupině zbraní v současnosti pravděpodobně neexistuje účinná obrana.
- Zdroj: Wikipedie
Rozvrácení rovnováhy?
Je to zcela poprvé, co Čína oficiálně potvrdila vývoj této technologie. Na výrobě hypersonických kluzáků už ale čínští vědci pracují od roku 2014. K čemu chtějí Číňané nově otestovaný letoun používat, tamní média neupřesnila.
Vidina vlastnění hypersonických zbraní velmoci láká už léta. Hlavními hráči v tomto zbrojním závodu jsou vedle Číny Spojené státy a Rusko. Silná trojka v posledních letech technologie tohoto typu opakovaně testuje. Například Rusko letos v červenci uvedlo, že úspěšně otestovalo své první hypersonické střely. Americké letectvo zase představilo cíl vyvinout hypersonickou zbraň do roku 2023 v roce 2015.
Protiraketové systémy jsou zatím proti hypersonickým zbraním bezmocné. Po vzletu totiž nejprve prudce zamíří do vesmíru, následně sestoupí a vysokou rychlostí pokračují po letové dráze podobné letadlům. Pro obranné družice a radary je proto težší je rozpoznat než například rakety s balistickou dráhou letu. Někteří odborníci se proto obávají, že existence takových zbraní by mohla ohrozit současnou mocenskou rovnováhu mezi státy.
Hypersonická technologie může být v neposlední řadě použita také pro civilní účely. Například Boeing se snaží sestavit osobní letadlo, které by se z New Yorku do Londýna dostalo za pouhé dvě hodiny – tedy za kratší dobu, než za jakou nás odveze vlak z Prahy do Brna.
To s sebou nese otázky o tom, jak by se s tak extrémní rychlostí vypořádal lidský organismus. Podle serveru Quora lidé hůře snáší prudké změny rychlosti než rychlé tempo. Pokud by letoun v extrémní rychlosti prudce zpomalil nebo třeba změnil směr, mohlo by to být pro pasažéry nebezpečné.
