Zbraň, která zahanbí protiraketovou obranu USA? Čína otestovala hypersonické letadlo

Čína údajně významně pokročila ve vývoji hypersonických zbraní. Tamní média informovala o novém úspěšném testu superrychlého letounu, který by mohl za hodinu uletět více než sedm tisíc kilometrů. Pro srovnání - například letoun Gripen dosáhne maximálně rychlosti přibližně 2200 kilometrů v hodině. Současné protiraketové systémy jsou přitom zatím vůči hypersonické technologii bezmocné.

Armády světových velmocí už léta soutěží, kdo první vyvine hypersonickou zbraň.

Čína nyní tvrdí, že úspěšně otestovala první hypersonické letadlo, které by podle serveru Qartz mohlo v budoucnu nést až několik jaderných hlavic.

O testu informovala čínská média. Uskutečnil jej Čínský letecký aerodynamický výzkumný institut spadající pod pekingskou vládu.  Akce se konala 3. srpna před sedmou hodinou ráno místního času.

Bezpilotní hypersonické vozidlo s názvem Starry Sky 2 podle čínských médií do vzduchu vynesla raketa. Od ní se letoun po chvíli oddělil a během samostatného letu dosáhl zkušební maximální rychlosti 7344 kilometrů v hodině – tedy šestinásobku rychlosti zvuku. Po několika otočkách a dalších pohybech pak stroj úspěšně přistál. 

  • Jedná se o zbraň, která je schopná pohybovat se rychlostí alespoň pětinásobně vyšší, než je rychlost zvuku. Tyto zbraně vyvíjí Rusko, USA, Čína i další světové velmoci. Existuje několik typů vyvíjených střel a bezpilotních letounů, z nichž některé již byly úspěšně testovány. Proti této skupině zbraní v současnosti pravděpodobně neexistuje účinná obrana.
  • Zdroj: Wikipedie

Rozvrácení rovnováhy?

Je to zcela poprvé, co Čína oficiálně potvrdila vývoj této technologie. Na výrobě hypersonických kluzáků už ale čínští vědci pracují od roku 2014. K čemu chtějí Číňané nově otestovaný letoun používat, tamní média neupřesnila.  

Vidina vlastnění hypersonických zbraní velmoci láká už léta. Hlavními hráči v tomto zbrojním závodu jsou vedle Číny Spojené státy a Rusko. Silná trojka v posledních letech technologie tohoto typu opakovaně testuje. Například Rusko letos v červenci uvedlo, že úspěšně otestovalo své první hypersonické střely. Americké letectvo zase představilo cíl vyvinout hypersonickou zbraň do roku 2023 v roce 2015.

Protiraketové systémy jsou zatím proti hypersonickým zbraním bezmocné. Po vzletu totiž nejprve prudce zamíří do vesmíru, následně sestoupí a vysokou rychlostí pokračují po letové dráze podobné letadlům. Pro obranné družice a radary je proto težší je rozpoznat než například rakety s balistickou dráhou letu. Někteří odborníci se proto obávají, že existence takových zbraní by mohla ohrozit současnou mocenskou rovnováhu mezi státy.   

Hypersonická technologie může být v neposlední řadě použita také pro civilní účely. Například Boeing se snaží sestavit osobní letadlo, které by se z New Yorku do Londýna dostalo za pouhé dvě hodiny – tedy za kratší dobu, než za jakou nás odveze vlak z Prahy do Brna. 

To s sebou nese otázky o tom, jak by se s tak extrémní rychlostí vypořádal lidský organismus. Podle serveru Quora lidé hůře snáší prudké změny rychlosti než rychlé tempo. Pokud by letoun v extrémní rychlosti prudce zpomalil nebo třeba změnil směr, mohlo by to být pro pasažéry nebezpečné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 1 hhodinou

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 1 hhodinou

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 1 hhodinou

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Nalezli naprostou zkázu.“ Před osmdesáti lety byl osvobozen tábor Bergen-Belsen

Před osmdesáti lety osvobodila britská armáda německý koncentrační tábor Bergen-Belsen v Dolním Sasku, kde podle historičky památníku Terezín Radany Rutové spatřila obraz naprosté zkázy. V táboře bylo na 55 tisíc přeživších vězňů, mezi nimiž byla velká část vážně nemocná – tito lidé byli jak psychicky, tak fyzicky vyčerpáni, přiblížila historička. „Britská armáda nalezla i vyšší tisíce lidí, kteří již byli po smrti,“ dodala.
před 3 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou brigádu odpovědnou za masakr v Sumách

Ukrajinská armáda hlásí, že zasáhla základnu 448. ruské raketové brigády v Kurské oblasti. Ta se podílela na nedělním útoku na město Sumy, při kterém zemřelo 35 lidí. O útoku informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.
před 4 hhodinami
Načítání...