Zatímco polští soudci apelují na vládu, premiér Morawiecki překvapivě obrací

3 minuty
Polský premiér kritizuje soudnictví
Zdroj: ČT24

Polští soudci a prokurátoři vyzývají úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory. Ve stejnou dobu se objevují náznaky, že polská vláda kvůli obavám, že země nedostane peníze z EU, dělá ústupky.

Na 3500 polských soudců a prokurátorů podepsalo výzvu, ve které žádají polské úřady, aby se řídily nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU a zastavily činnost sporné disciplinární komory. S odkazem na polský server OKO.press o tom informoval EUobserver.

Signatářů může přibývat, jelikož podpisy se stále shromažďují, píše polský web. K současné výzvě se mimo jiné připojili také soudci nejvyššího soudu a mezi nimi Wlodzimierz Wróbel, který na svém facebookovém účtu zveřejnil i jména dalších 93 svých současných a bývalých kolegů.

„My, níže podepsaní soudci nejvyššího soudu vyzýváme všechny orgány státu, aby vyplnily nařízení Soudního dvora EU ze čtrnáctého července 2021 (…) a rozsudek tohoto soudu z patnáctého července 2021 (…) včetně okamžitého pozastavení činnosti disciplinární komory nejvyššího soudu,“ píše se v prohlášení. Pokud tak úřady neučiní, bude to podle těchto současných a bývalých soudců porušením unijního práva a také to poškodí polský ústavní řád.

Soudní dvůr EU v polovině července shledal, že disciplinární režim polských soudců je v rozporu s právem Evropské unie. Polští politici proto unijní instituce kritizují. „Kritika z úst premiéra Mateusze Morawieckého a hlavně ze strany ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra pokračuje. Kritizují jak Evropskou komisi, tak evropský soud,“ řekl zpravodaj České televize ve Varšavě Lukáš Mathé. „Podle vládních činitelů jde o politický útok na Polsko, které je suverénním státem a může si o svém soudnictví rozhodovat samo,“ dodal Mathé.

„Na druhou stranu se ale pod hrozbou, že by Polsko nemuselo dostat peníze z Bruselu, objevují první vyjádření, která můžeme interpretovat tak, že se země obává dopadů toho, že by trvalo na justiční reformě, především na fungování disciplinární komory nejvyššího soudu,“ popsal Mathé. 

Nenápadné ústupky

„Jedním z ústupků jsou slova předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Manowské, která sice původně nechala spustit práci disciplinární komory, ale nyní se vyjádřila, že přemýšlí, že by její práci přerušila a že by nechala parlament a vládu pracovat tak, aby si evropské a polské právo nepřekážely,“ vysvětloval zpravodaj. 

9 minut
Polsko a reforma soudnictví
Zdroj: ČT24

Dalším případem ústupku podle Mathého je, že třetího srpna se měl na Morawieckého podnět ústavní soud zabývat nadřazeností polské ústavy nad unijním právem, ale rozprava byla odložena na 31. srpna. 

„A pak je tady zásadní výrok, kdy se Morawiecki na tiskové konferenci vyjádřil, že soudnictví podle něho nefunguje v Polsku dobře ani po reformě a že jsou třeba revize, a to i disciplinární komory,“ pokračoval ve výčtu Mathé. „A to je tedy nečekaný výrok a rozhodně jde proti ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který trvá na tom, že reforma je v pořádku,“ vyvětlil.  

Unie Polsku pohrozila finančními postihy, pokud fungování soudnictví neupraví. Varšava zatím žádné kroky nepodnikla, napsala agentura AP. Naopak polský ústavní soud krátce před rozhodnutím Soudního dvora EU shledal, že dřívější předběžná opatření, kterými unijní soud nařídil přerušit práci zmíněné komory, odporují polské ústavě.  

Případ disciplinární komory je součástí širšího sporu, který již několik let vede Brusel s Varšavou. Ta má podle polské vlády zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu. Kritici reformě vyčítají, že posiluje politický vliv současné vlády na justici a omezuje nezávislost soudů. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ konstatovala před několika dny Evropská komise ve svém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech členských zemích EU. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 51 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 3 hhodinami
Načítání...