Zaorálek: Podle OBSE jsou na Ukrajině tisíce neoznačených ruských vojáků

Praha - Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Poslanecké sněmovně v debatě na téma „Česká a evropská politika a řešení ukrajinské krize“ prohlásil, že podle informací, které má, operuje v současnosti na východě Ukrajiny deset a půl tisíce ruských mužíků. „Je to jedna z analýz, kterou jsem měl k dispozici,“ okomentoval šéf české diplomacie zdroj, z něhož čerpal takto přesně formulované číslo o množství ruských ozbrojenců. Přitom dodal, že o tisících neoznačených vojaků ruské provenience hovoří i další zdroje, na prvním místě jmenoval dnes zveřejněnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ze zprávy a jejího popisu vyplývá, že v poslední době dochází (na východě Ukrajiny) k soustředění těžké techniky z ruské strany a k navyšování počtu neoznačených vojáků. Dá se v jejich případě mluvit o tisících a zpráva poměrně jasně lokalizuje jejich původ,“ konstatoval v Událostech, komentářích Zaorálek, který navíc na konto důvěryhodnosti a objektivnosti zprávy poznamenal, že je autorizovaná i Kremlem z titulu ruského členství v této organizaci.

Zpravodaj ČT Miroslav Karas: „Obě strany mají určitě sílu pokračovat v dalších bojích a nijak se tím netají. Obě strany hovoří i o tom, že mají obavy z ofenzívy jedné či druhé. (V tomto kontextu) je příměří uzavřené 5. září v Minsku čistě formální.“

Podle Zaorálka Evropská unie pozorně sleduje neklidnou situaci a vzrůstající napětí na Ukrajině a bude se přímo touto problematikou zabývat příští pondělí na Radě ministrů zahraničí členských zemí. „Součástí programu bude sumář toho, jaká je momentální situace na Ukrajině. My jsme se zavázali, že budeme v pravidelných periodách hodnotit vývoj této krize, zejména s ohledem na dodržování Minských dohod. A na základě toho se řeklo, že budou-li se ty dohody respektovat, můžeme začít mluvit o odbourávání sankcí, ovšem na druhou stranu, kdyby se situace začala zhoršovat, je možný pravý opak,“ podotkl Zaorálek.

10 minut
Ministr odmítá paušální vinu Západu za ukrajinskou krizi
Zdroj: ČT24

S tvrzením některých tuzemských i zahraničních politiků, naposledy třeba Michaila Gorbačova nebo Václava Klause, že za ukrajinskou krizi může Západ, nesouhlasí. „Ještě, když jsem byl opozičním politikem, jsem se opakovaně setkával s představiteli Ukrajiny a oni poměrně jednoznačně deklarovali zájem o další kroky v přibližování se Evropské unii. Takže tvrdit, že to byla EU, která Ukrajinu do něčeho nutila, je velmi zjednodušené,“ uvedl Zaorálek.

Zároveň však přiznal, že považuje za žádoucí, aby se vedla debata nad účinností unijních mechanismů použitých v případě integračních snah Ukrajiny. „Do jaké míry nástroje, které byly vyvinuty pro rozšiřování Evropské unie ve střední Evropě, byly dostatečnými pro Ukrajinu, která je podle mě mnohem složitějším organismem nez třeba Česko,“ řekl Zaorálek.

Přesto odmítl paušální vinu Západu jako celku a poukázal na výrazný podíl Ruska v celé záležitosti. „Pokud se ruská strana cítila ohrožená vývojem na Ukrajině, tak v každé takové situaci je třeba hledat diplomatické řešení, a ne používat sílu, tanky a nerespektování hranic. Nemůžu souhlasit s tím, že výsledkem tohoto postupu je to, že tu máme tisíce mrtvých, dokonce i civlistů,“ zdůraznil český ministr zahraničí.

Mezitím ve východoukrajinském Doněcku dál roste napětí. Po víkendových přestřelkách míří do bašty ruských separatistů další konvoje. Zda jde o ruské jednotky, jak tvrdí Kyjev, není zatím jisté. Povstalci totiž tvrdí, že jsou to jejich zálohy. Přítomnost nové bojové techniky potvrdili také pozorovatelé monitorovací mise OBSE. Ve své sobotní zprávě uvedli, že na území samozvané Doněcké lidové republiky viděli kolony tanků a těžkých zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...