Zaorálek: Podle OBSE jsou na Ukrajině tisíce neoznačených ruských vojáků

Praha - Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes v Poslanecké sněmovně v debatě na téma „Česká a evropská politika a řešení ukrajinské krize“ prohlásil, že podle informací, které má, operuje v současnosti na východě Ukrajiny deset a půl tisíce ruských mužíků. „Je to jedna z analýz, kterou jsem měl k dispozici,“ okomentoval šéf české diplomacie zdroj, z něhož čerpal takto přesně formulované číslo o množství ruských ozbrojenců. Přitom dodal, že o tisících neoznačených vojaků ruské provenience hovoří i další zdroje, na prvním místě jmenoval dnes zveřejněnou zprávu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

„Ze zprávy a jejího popisu vyplývá, že v poslední době dochází (na východě Ukrajiny) k soustředění těžké techniky z ruské strany a k navyšování počtu neoznačených vojáků. Dá se v jejich případě mluvit o tisících a zpráva poměrně jasně lokalizuje jejich původ,“ konstatoval v Událostech, komentářích Zaorálek, který navíc na konto důvěryhodnosti a objektivnosti zprávy poznamenal, že je autorizovaná i Kremlem z titulu ruského členství v této organizaci.

Zpravodaj ČT Miroslav Karas: „Obě strany mají určitě sílu pokračovat v dalších bojích a nijak se tím netají. Obě strany hovoří i o tom, že mají obavy z ofenzívy jedné či druhé. (V tomto kontextu) je příměří uzavřené 5. září v Minsku čistě formální.“

Podle Zaorálka Evropská unie pozorně sleduje neklidnou situaci a vzrůstající napětí na Ukrajině a bude se přímo touto problematikou zabývat příští pondělí na Radě ministrů zahraničí členských zemí. „Součástí programu bude sumář toho, jaká je momentální situace na Ukrajině. My jsme se zavázali, že budeme v pravidelných periodách hodnotit vývoj této krize, zejména s ohledem na dodržování Minských dohod. A na základě toho se řeklo, že budou-li se ty dohody respektovat, můžeme začít mluvit o odbourávání sankcí, ovšem na druhou stranu, kdyby se situace začala zhoršovat, je možný pravý opak,“ podotkl Zaorálek.

10 minut
Ministr odmítá paušální vinu Západu za ukrajinskou krizi
Zdroj: ČT24

S tvrzením některých tuzemských i zahraničních politiků, naposledy třeba Michaila Gorbačova nebo Václava Klause, že za ukrajinskou krizi může Západ, nesouhlasí. „Ještě, když jsem byl opozičním politikem, jsem se opakovaně setkával s představiteli Ukrajiny a oni poměrně jednoznačně deklarovali zájem o další kroky v přibližování se Evropské unii. Takže tvrdit, že to byla EU, která Ukrajinu do něčeho nutila, je velmi zjednodušené,“ uvedl Zaorálek.

Zároveň však přiznal, že považuje za žádoucí, aby se vedla debata nad účinností unijních mechanismů použitých v případě integračních snah Ukrajiny. „Do jaké míry nástroje, které byly vyvinuty pro rozšiřování Evropské unie ve střední Evropě, byly dostatečnými pro Ukrajinu, která je podle mě mnohem složitějším organismem nez třeba Česko,“ řekl Zaorálek.

Přesto odmítl paušální vinu Západu jako celku a poukázal na výrazný podíl Ruska v celé záležitosti. „Pokud se ruská strana cítila ohrožená vývojem na Ukrajině, tak v každé takové situaci je třeba hledat diplomatické řešení, a ne používat sílu, tanky a nerespektování hranic. Nemůžu souhlasit s tím, že výsledkem tohoto postupu je to, že tu máme tisíce mrtvých, dokonce i civlistů,“ zdůraznil český ministr zahraničí.

Mezitím ve východoukrajinském Doněcku dál roste napětí. Po víkendových přestřelkách míří do bašty ruských separatistů další konvoje. Zda jde o ruské jednotky, jak tvrdí Kyjev, není zatím jisté. Povstalci totiž tvrdí, že jsou to jejich zálohy. Přítomnost nové bojové techniky potvrdili také pozorovatelé monitorovací mise OBSE. Ve své sobotní zprávě uvedli, že na území samozvané Doněcké lidové republiky viděli kolony tanků a těžkých zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...