Tokio - Dolní komora japonského parlamentu schválila zákony, které vůbec poprvé od druhé světové války umožní za určitých podmínek nasadit japonskou armádu v zahraničí. Jde o zásadní změnu bezpečnostní politiky země, protože poválečná pacifistická ústava Japonsku zakazuje používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou sebeobrany.
Japonsko reaguje na stále mocnější Čínu
Hlasování přišlo den poté, co vláda prosadila zákony nejprve v parlamentním výboru, a to i navzdory stupňujícím se protestům veřejnosti. Opozice hlasování bojkotovala a odešla z jednací místnosti. Premiér Šinzó Abe usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu a rovněž by rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Motivací je i boj proti pirátům a potřeba zajistit námořní cesty na Středním východě.
Jeho kroky již ocenil velký spojenec Japonska - Spojené státy. „Vítáme snahy Japonska posílit spojenectví a hrát aktivnější roli v regionální i mezinárodní bezpečnosti,“ konstatoval mluvčí ministerstva zahraničí USA John Kirby.
Pavel Flanderka, japanolog
„Jde o vyústění dlouhodobého procesu. Japonsko podle ústavy nemá mít armádu, ale má ji od 50. let, byť se dlouho nazývala jinak – jednotky sebeobrany, kterým velel úřad sebeobrany. V roce 2007 pak bylo ustaveno ministerstvo obrany.“
Lukáš Dyčka, bezpečnostní analytik
„Japonsko vydává na obranu asi 5. největší objem prostředků na světě. Izolace měla za následek, že zbraně nemohlo exportovat. A ve chvíli, kdy vyrábíte zbraně jen pro sebe, tak se vám to výrazně prodraží. Tento zákaz ale nedávno padl také. A ve chvíli, kdy exportujete, je výhodné zbraně v zahraničí ukázat – nejlépe při nasazení vlastní armády.“
Co se změní?
- Nové zákony ruší zeměpisná omezení pro operace japonské armády.
- Japonsko by mělo mít možnost bránit nejen sebe, ale i napadené spojence.
- Nová legislativa by rozšířila americko-japonskou bezpečnostní alianci.
Kritici tvrdí, že nová norma může Japonsko zatáhnout do vleklých konfliktů, do nichž jsou USA zapojeny po celém světě. Zároveň jde podle nich o porušení článku devět poválečné pacifistické ústavy. Ta vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie. Odpůrci nazývají nové návrhy zákonů „válečnou ústavou“, která obrací zemi k militarismu, a poukazují na to, že krok Abeho vlády zmaří téměř sedmdesátileté úsilí Japonska získat zpět důvěru mezinárodního společenství a vytvořit obraz pacifistického státu.
Premiér Abe naopak zdůrazňuje, že japonská armáda potřebuje větší pravomoci k obraně země a měla by se také více podílet na mezinárodních mírových misích. Přísné dodržování stávající pacifistické ústavy podle něj činí Japonsko zranitelným v regionu, kde Čína ve stále větší míře uplatňuje své mocenské ambice a nevyzpytatelná Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně. Poté co Islámský stát v únoru brutálně zavraždil dvě japonská rukojmí, Abe poukazoval také na to, že nynější japonská ústava neumožňuje armádě zachraňovat japonské občany v zahraničí.
Michal Vodrážka, analytik
„Japonská armáda patří technologicky mezi špičku, nemá ale žádné praktické zkušenosti kromě malých cvičení s USA. Japonci také nemají svou armádu v nějaké velké úctě, takže ani její morálka není nějak zvlášť vysoká. Také je otázka, jestli by Japonci byli ochotni jít bojovat mimo Japonsko. Většina Japonců je proti, a to bude pravděpodobně platit i o vojácích.“
Zákony se nyní přesouvají do horní komory parlamentu, která o nich bude diskutovat a do 60 dnů i hlasovat. Jestliže je neschválí nebo to do 60 dní nestihne, normy se vracejí zpátky do dolní komory, která bude mít při schvalování poslední slovo.
„Bezpečnostní situace okolo Japonska je čím dál tím obtížnější,“ uvedl Abe po hlasování. „Tyto zákony jsou důležité, abychom ochránili životy japonských občanů a zabránili válce,“ dodal. Čínská diplomacie ve své první reakci uvedla, že krok Japonska zpochybňuje poválečný závazek země, že „půjde cestou mírového rozvoje“. Jak ministerstvo zahraničí dodalo, Japonsko by se mělo poučit ze své historie.
Japonci protestují proti změně ústavy i americké základně
Poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že zhruba 80 procent Japonců má s novými zákony problém. Většina z nich je považuje za protiústavní. Proti zákonům vyšly již ve středu do ulic tisíce protestujících, kteří drželi transparenty s nápisy jako Ne válce, Ne zabíjení a vyzývali premiéra Abeho k odstoupení. Další demonstrace se plánují i na dnešek.
Japonsko se dosud spoléhalo na spojenectví s Američany a jejich základnu na Okinawě, kde mají 26 tisíc vojáků. U základny denně táboří členové pacificistkých a levicových hnutí hledající způsob, jak je vypudit. „Vždy to byli Američané, kdo vyvolávali válku. Nepřejeme si válku v Asii. Odchod vojáků znamená dobré vztahy s Čínou a mír,“ podotkl vůdce Asociace proti námořní základně Hiroši Ašitomi.
- Boje na ostrově Okinawa, které trvaly od dubna do června 1945, si vyžádaly skoro čtvrt milionu obětí, včetně asi 120 tisíc civilistů, a staly se nejkrvavější epizodou války v Tichomoří.
Historie na Okinawě vzbuzuje emoce. Obyvatelé Tokiu neodpustili, že je obětovalo. „Za druhé světové války přišli Američané na Okinawu, protože tu byla japonská armáda. Při jejím dobývání hodně krváceli, a proto si ji chtějí nechat jako suvenýr,“ tvrdí starosta města Nago Susumu Inamine. Odpor má i praktické důvody - před dvaceti lety vyvolalo hněv znásilnění dvanáctileté školačky.
