Šest zakládajících zemí Evropské unie vyzvalo ostatní členy k solidaritě. Osmadvacítka podle nich prochází kritickou dobou a členské státy by se měly oprostit od sobeckých zájmů a soustředit se na problémy migrace a terorismu. Zakládající členové se na tom shodli na jednání v Římě.
Zakládajícími členy Evropského hospodářského společenství (EHS) byly v roce 1957 Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Od té doby se blok přejmenoval na Evropskou unii, čítá už osmadvacet zemí a právě nyní prochází svým asi nejnáročnějším obdobím. Šéfové diplomacií zakládajících států volají po společném řešení migrační krize a větší solidaritě.
„Není možné si byť jen představit, že by rozhodnutí učiněná jednotlivými zeměmi mohla podkopat úspěchy posledních dekád. Myslím tím konkrétně Schengen, tedy volný pohyb lidí. Schopnost podporovat společnou politiku v otázkách migrace bude jistě klíčovým faktorem, který určí možnosti budování budoucího evropského projektu,“ konstatoval italský ministr zahraničí Paolo Gentiloni.
Zima běžence nezastavila
Evropa v současnosti čelí největšímu migračnímu pohybu od druhé světové války. Počet běženců připlouvajících na starý kontinent se od ledna meziročně zdesetinásobil na víc než 76 tisíc. Přes 400 lidí na moři zemřelo.
Mezi uprchlíky jsou lidé, kteří utíkají z ekonomických důvodů, ale i ti, které z jejich země vyhnala občanská válka. „Chci nějakou práci a život v míru. Jen to. Nepotřebuju nic víc,“ říká jeden z uprchlíků z Damašku.
V dohledné době se pokles počtu přicházejících běženců neočekává. Podle mezinárodních organizací se situace nezmění, dokud se nezlepší podmínky v zemích, které živí migrační krizi. Jde hlavně o Irák a Sýrii, kde zuří občanská válka.
Signatáři takzvaných Římských smluv se sešli v době, kdy Brusel jedná s Británií naopak o omezení některých závazků. Ministři v prohlášení připustili, že Unie umožňuje „různé cesty integrace“. Sami jsou ale odhodláni „pokračovat v procesu, který povede k ještě těsnějšímu spojení evropských národů“.
