Žádný střet civilizací neexistuje, říká nejmocnější západní muslimský politik

Volby londýnského starosty ukázaly, že žádný střet civilizací mezi islámem a Západem ve skutečnosti neexistuje. V rozhovoru pro časopise TIME to uvedl vítěz Sediq Khan - v současné době nejmocnější muslimský politik západního světa, který je odhodlán bojovat s extremismem. Labourista Khan kritizoval konzervativce za vyostřenou antikampaň, v níž byl osočován z podpory islamistů. A pustil se i do stoupenců brexitu - odchod z EU by měl pro Londýn katastrofální dopad, varoval politik.

Syna pákistánského řidiče autobusu volilo 57 procent Londýňanů. Tolik hlasů ještě žádný britský politik nikdy nedostal. Jeho vítězství ukončilo osmiletou éru vlády konzervativců.

První Khanovy kroky ve funkci mířily na tradiční obřad, kterým si židé každý rok připomínají holocaust. „Setkal jsem se s lidmi, kteří holocaust přežili, s jejich dětmi, vnuky a pravnuky. Myslím, že je velmi důležité, že jsem tu jako starosta Londýna byl,“ uvedl politik, jenž slibuje, že bude hájit práva menšin.

Gesto má význam o to větší, že se část levicového křídla labouristů netají silně protiizraelskými až antisemitskými postoji. Prohlášeními v tomto duchu nešetřil ani Khanův stranický předchůdce v čele Londýna - Ken Livingstone mimo jiné řekl, že Hitler nejdřív podporoval sionismus. Za podobné poznámky mu teď hrozí vyloučení ze strany.

Sediq Khan si s židy připomněl oběti holocaustu
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Khan si myslí, že pokud jde o boj proti extremismu, je výhoda být muslim, jelikož to s sebou přináší zkušenosti, jež lze využít při vypořádání se s těmi, kteří „nás chtějí vyhodit do vzduchu“.

„Tyto volby ukázaly, že neexistuje žádný střet civilizací mezi islámem a Západem. Jsem Londýňan, Brit, muslim pákistánského původu, takže pokud Islámský stát nebo jiní mluví o tom, že chtějí zničit náš způsob života, a mluví o Západu, tak mluví o mně. Jaký je lepší prostředek proti nenávisti než někdo jako já v této pozici?“ podotkl politik.

Podle něj je třeba mladým Britům zdůrazňovat, že mohou být úspěšní i jako britští muslimové, a ukázat jim vzory. „Můžete jít do politiky. Můžete jít do politiky nebo dělat byznys,“ vzkázal Khan mladým muslimům.

obrázek
Zdroj: ČT24

Starosta odmítá nihilistický pohled na život, který mají džihádisté – ti často tvrdí, že jedinou cestou k úspěchu v tomto světě je vzít kalašnikov a páchat násilí. „To není pravda,“ prohlásil politik, který zdůrazňuje, že celý život bojuje proti extremismu a radikalizaci společnosti.

Jako z Trumpovy učebnice. Khan odsoudil výroky konzervativců před volbami

Khan čelil nebývale vyostřené kampani ze strany svého soupeře – miliardáře Zaka Goldsmithe. Ten se rozhodl získat voliče narážkami na údajné Khanovo spojení s radikály. Goldsmithe přitom podpořil i konzervativní premiér David Cameron.

Podle Khana premiér používal taktiku „jako z učebnice Donalda Trumpa“. Americký republikán na sebe upozornil nejen nevybíravými útoky na své konkurenty, ale i kontroverzními návrhy, jako zákaz vstupu muslimů do USA. „Byl jsem zklamán, že Konzervativní strana se rozhodla pro kampaň, která byla nepříjemná, negativní a rozdělující. Politika by měla být vedena pozitivním způsobem, aby přitáhla lidi,“ dodal Khan.

Zac Goldsmith
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Stejně jako britští konzervativci s touto taktikou neuspěli v Londýně, prohraje i Trump v USA, je přesvědčen starosta. „Pokud se Trump stane prezidentem, nebudu moci do Ameriky kvůli své víře, takže nebudu moci své myšlenky sdílet s tamními starosty,“ poznamenal Khan.

Khan se hned po nástupu do funkce vymezil vůči politice předsedy své Labouristické strany Jeremyho Corbyna za to, že se snaží pro Labouristickou stranu získat výhradně levicově smýšlející voliče a uvažuje v kategoriích „my a oni“, místo aby se pokusil přetáhnout i nevyhraněné lidi volící konzervativce, liberály či nacionalisty.

Labouristé musí mít otevřenou náruč, míní londýnský starosta

Výrazně levicový Corbyn se do čela strany dostal po loňské volební porážce strany, kterou se od té doby snaží zbavit dědictví více středově orientovaných vůdců navazujících na Tonyho Blaira.

„Jde mi o to, abychom měli otevřenou náruč, a pokud budeme chtít vytvořit příští vládu, musíme mluvit se všemi, ne jen voliči labouristů, nikoli jen s jádrem našich voličů. Musím mluvit se šéfy firem, lidmi, kteří minule volili konzervativce, UKIP či zůstali doma,“ podotkl starosta.

Khan je politik, který má nyní v Británii nejsilnější mandát, a pokud by se Jeremy Corbyn na podzim, kdy bude ve funkci 12 měsíců, dostal do potíží, tak Khan může být preferovaným nástupcem (v čele Labouristické strany).
Ivan Kytka
Spolupracovník ČT
Nahrávám video
Muslimský starosta Londýna se nebojí velkých gest ani kritiky
Zdroj: ČT24

Khan v rozhovoru pro Time opět zdůraznil svůj proevropský postoj, když apeloval na Brity, aby v červnovém referendu o setrvání v EU hlasovali pro udržení svazku s Bruselem. V tomto ohledu stojí po boku premiéra.

„Odchod z Evropské unie by byl pro Londýn katastrofa. V Evropské unii je 500milionový trh. Více než půl milionu pracovních míst v Londýně přímo závisí na EU, šedesát procent světových výrobců sídlí v Londýně, polovina londýnského vývozu jde do Unie,“ konstatoval starosta, jehož předchůdce Boris Johnson se stal naopak zarytým zastáncem brexitu.

Pětačtyřicetiletý labourista a právník Sadiq Khan s pákistánskými kořeny se narodil 8. října 1970 v Londýně. Jeho rodiče emigrovali do Británie krátce před jeho narozením. Vyrostl jako jedno z osmi dětí na chudém předměstí jižního Londýna. Vystudoval práva na Univerzitě severního Londýna, později pracoval jako právník se zaměřením na lidská práva.

Od roku 2005 je poslancem britského parlamentu za londýnský obvod Tooting. V letech 2008–2010 pracoval ve vládě Gordona Browna jako státní tajemník pro místní správu a později pro dopravu a byl tak druhým občanem pákistánského původu v britské vládě. V letech 2010–2015 byl stínovým ministrem spravedlnosti. V letech 1994–2006 byl radním londýnského obvodu Wandsworth.

Sadiq Khan
Zdroj: Stefan Wermuth/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...