Žádná shromáždění ani finance. Krym odstavil sdružení tamních Tatarů

Další rána pro krymské Tatary - úřady pozastavily činnost neformálního shromáždění medžlis, které bylo jedním z posledních významnějších orgánů muslimské menšiny na poloostrově. Prokuratura už dříve postavila medžlis mimo zákon a požádala o jeho zařazení na seznam extremistických organizací. Tataři si stěžují na porušování lidských práv, podle úřadů šlo o krok nezbytný pro „ochranu zákonů“.

„Rozhodla jsem o pozastavení aktivit veřejného spolku Medžlis národa krymských Tatarů, abych zabránila porušování federálních zákonů,“ uvedla prokurátorka Natalja Poklonská. Dodala, že medžlis nyní nesmí pořádat žádné veřejné akce, používat své bankovní účty či vykonávat jakoukoli práci. O jeho další budoucnosti rozhodne krymský nejvyšší soud.

Už v polovině února přitom prokuratura postavila sdružení oficiálně mimo zákon. Tehdejší krok následoval po vlně zatýkání představitelů krymskotatarské menšiny. Zatímco na Ukrajině medžlis legálně působil a jeho představitelé dodnes zasedají v kyjevském parlamentu, ruské zákony jeho existenci neuznávají a po okupaci působil na Krymu fakticky ilegálně.

Krymští Tataři
Zdroj: Reuters

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích.

Moskva po anexi autonomního poloostrova v roce 2014 opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována. Tataři ale tvrdí, že tomu tak není.

Těžký život pod ruskou rukou přitom nezahrnuje jen společenské, ale i hospodářské překážky. Krymskotatarští podnikatelé, majitelé kaváren, restaurací a hotelů často čelí kontrolám ze strany ruských úřadů. Výjimkou nejsou ani domovní prohlídky – policisté se zajímají o zbraně, výbušniny nebo zakázanou literaturu. Před časem bylo také zakázáno vysílání krymskotatarské televize.

Představitelé krymských Tatarů (vpravo Mustafa Džemilev)
Zdroj: ČTK/TASS

Vedoucí představitelé medžlisu Mustafa Džemilev, Refat Čubarov a Lenur Isljamov žijí na Ukrajině a z rozhodnutí ruských úřadů nesmějí na území anektovaného Krymu vstoupit. Koncem loňského roku se angažovali při organizování dopravní blokády obsazeného Krymu a pohrozili i blokádou Kerčského průlivu, přes který vede fakticky jediná zásobovací a dopravní trasa mezi Krymem a ruskou pevninou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 34 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 1 hhodinou

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 11 hhodinami
Načítání...