Mys Canaveral (USA) - Nad americkým vesmírným programem se stahují mračna. Technologicky nejmocnější stát světa čelí na první pohled banálnímu problému, brzy možná nebude mít čím do vesmíru létat. Raketoplány chtějí Američané vyřadit z provozu příští rok a nejméně do roku 2015 se budou muset spolehnout na ruské Sojuzy. Proto byl ve středu s napětím sledován test rakety Ares, kterou NASA prezentuje jako novou kapitolu vesmírného výzkumu. Jedná se o první velký americký koncept pilotovaných letů od raketoplánů, tedy za třicet let.
„Při vývoji jsme měli na mysli další půlstoletí a lety na vesmírnou stanici, asteroidy, Měsíc i dál,“ říká člen vývojového týmu Charlie Precourt. Za čtyřicet let se ale změnily nejenom technické parametry. Když Američané vyhráli vesmírný závod studené války, stala se z vesmírného výzkumu záležitost, na kterou si politici většinou vzpomenou jenom při rozpočtových škrtech. V šedesátých letech dostávala NASA z federální kasy čtyři procenta, dneska sotva jedno, 18 miliard dolarů.
„Asi polovina z toho jde na pilotované lety, na nové projekty z toho opět jenom část. Vláda musí stanovit priority a přizpůsobit tomu rozpočet. Potom bude jasné, kam se chceme dostat a kolik to bude stát,“ vysvětluje odborník na astronautiku Bretton Alexander. Bývalý prezident George Bush stanovil ambiciózní cíl, tedy dostat se do roku 2020 zpátky na Měsíc a dále na Mars. Nový prezident Barack Obama ale hledá novou strategii. Jeho komise totiž došla k závěru, že na cestu na Měsíc během jedenácti let nemá vesmírná agentura dost peněz.
Nemají se oživovat šedesátá léta - je třeba vyslat lidi na Mars
Ares vznikal s hubeným rozpočtem, přesto byl tlak na agenturu obrovský. Čtyřfázová raketa ve středu na oběžnou dráhu sice nesla místo vesmírného modulu jenom ocelovou maketu, selhání při prvním testu by se ale rovnalo jasnému konci projektu. Vědci nyní budou několik měsíců zkoumat údaje z více než 700 senzorů a nosnou část rakety, která se po odpojení snesla na padácích do moře.
První let rakety Ares může být také posledním, neboť projektu za 450 milionů dolarů nové politické vedení nefandí. Podle prezidentské komise je Ares určená k nevhodnému cíli. Neměly by se oživovat šedesátá léta, pozornost NASA se má zaměřit na Mars a vyslat tam lidskou posádku, vzkazuje komise.
Kritika nezní jenom od politického dohledu. Druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin, napsal, že je nesmysl vynaložit tolik úsilí k cestě na místo, kde on sám stanul před čtyřiceti lety. Jiných cílů přitom vidí vědci dost. „Třeba asteroidy, které prolétají v blízkosti země, což je velice důležité z hlediska obrany proti nim. Nebo vyrazit na oběžnou dráhu kolem Marsu a navštívit jeho měsíce. Potom by se dalo hovořit o letu na povrch Marsu,“ uvádí odborník na astronautiku Antonín Vítek.
