Za výrok o koncentrácích vyšetřuje prokuratura řečníka Pegidy

Německá prokuratura začala vyšetřovat řečníky z pondělní demonstrace hnutí  Pegida pro podezření, že se dopustili štvaní proti skupině osob. Němec tureckého původu Akif Pirincci svou řeč, v níž se ostře vymezoval proti muslimům, uzavřel výrokem: „Samozřejmě by byly i jiné možnosti, ale koncentrační tábory jsou v současnosti bohužel mimo provoz.“ Němečtí politici vyzývají, aby se o Pegidu začala zajímat kontrarozvědka, někteří dokonce mluví o zákazu hnutí.

Pirincciho výrok na pondělní demonstraci, na níž se sešlo asi 20 000 stoupenců Pegidy, je další v řadě extremistických projevů, které se v souvislosti s hnutím Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) objevily. Minulý týden přinesl jeden z příznivců hnutí na demonstraci maketu šibenice, na níž vedle oprátky zavěsil i papíry se jmény kancléřky Angely Merkelové a vicekancléře Sigmara Gabriela. Předák Pegidy Lutz Bachmann v minulosti zveřejnil na internetu fotografie, na nichž byl nalíčen jako nacistický vůdce Adolf Hitler.

Němečtí politici Pegidu kvůli těmto projevům odsuzují. Místopředseda vládní sociální demokracie (SPD) Ralf Stegner nyní vyzval kontrarozvědku, aby začala hnutí sledovat. „Úřad pro ochranu ústavy (BfV) by měl sledovat snahy o narušení ústavy. Za přezkoumání by stálo například to, zda pořadatelé demonstrací Pegidy jednají v souladu s ústavou,“ řekl deníku Die Welt. BfV plní funkci civilní kontrarozvědky a zaměřuje se především na projevy pravicového, levicového a islámského extremismu.

Poslanec za kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Ansgar Heveling dokonce navrhl, aby vláda hledala způsob, jak hnutí zakázat. Proti jeho návrhu se však postavili ministři vnitra Severního Porýní-Vestfálska a Bavorska, podle nichž je třeba chránit právo občanů na demonstrace. Odsoudili však nenávistné projevy na protestech, neboť podle nich pomáhají vyvolávat násilnosti v zemi.

Na demonstraci Pegidy se objevily šibenice pro Merkelovou a Gabriela
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Nenávist na akci Pegidy podle politiků překročila únosnou míru

Němečtí vládní i opoziční politici se shodují, že se Pegida radikalizovala a nenávist vůči cizincům na pondělní demonstraci překročila únosnou míru. „Nenávist vůči běžencům, nenávist vůči zodpovědným politikům, nenávist vůči jinak smýšlejícím dosáhla na internetu i na ulicích neúnosné míry. Někteří členové naší společnosti ztratili vzájemný respekt a slušnost. Tyto základní hodnoty sice znějí staromódně, ale jsou nezbytné, pokud má společnost držet pohromadě,“ uvedl konzervativní ministr vnitra Thomas de Maiziére v komentáři pro deník Bild.

Vicekancléř za SPD Sigmar Gabriel v komentáři pro deník Süddeutsche Zeitung napsal, že se z Pegidy stalo krajně pravicové hnutí. „Pegida se stala zásobníkem xenofobie a prodlouženou a doslova brutalizovanou rukou stran AfD (Alternativa pro Německo) a NPD (Národnědemokratická strana Německa),“ napsal vicekancléř. „Její představitelé dokonce zpochybňují základy demokracie, když používají hesla (nacistické strany) NSDAP z doby Výmarské republiky a označují naši zemi za 'demokracii starých stran', parlament za 'žvanírnu vlastizrádců' a média za 'prolhaný tisk',“ uvedl Gabriel.

Politici ale zároveň ocenili odpůrce Pegidy, kteří v pondělí vyšli do drážďanských ulic v podobném počtu jako příznivci hnutí.

Většina obyvatel Drážďan má podle průzkumu k žadatelům o azyl kladný vztah

Podle reprezentativního průzkumu drážďanské Technické univerzity má většina obyvatel saské metropole pro žadatele o azyl pochopení a má vůči nim kladný postoj. Zhruba 41 procent dotázaných podporuje otevřený přístup vůči migrantům. Každý pátý respondent ale žadatele o azyl jasně odmítá a 39 procent nebylo rozhodnuto, zda s přistěhovalci spíše sympatizují, nebo naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 34 mminutami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 1 hhodinou

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 5 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 7 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 10 hhodinami
Načítání...