Německý nejvyšší soud ve čtvrtek potvrdil doživotní vězení pro neonacistku Beatu Zschäpeovou. Její teroristická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU) v Německu zavraždila z rasové nenávisti deset lidí, z většiny etnických Turků.
Za vraždy Turků potvrdil německý soud neonacistce Zschäpeové doživotí
Doživotní trest za vraždy členů menšin v Německu (zdroj: ČT24)
Spolkový soudní dvůr v Karlsruhe ve čtvrtečním rohlášení uvedl, že zamítl dovolání Zschäpeové (46 let) proti rozsudku, kterým ji mnichovský vrchní zemský soud v roce 2018 poslal na doživotí do vězení za vraždu deseti lidí.
Verdikt zdůvodnil mezi jiným mimořádnou závažností spáchaných činů, které byly chladnokrevně provedené, řekl zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš. „Nebude mít možnost požádat o podmínečné propuštění po patnácti letech za mřížemi,“ dodal.
Dva z trojice pachatelů spáchali sebevraždu
Zschäpeová se jako členka NSU podílela na rasově motivovaných vraždách a útocích, které spáchali její přátelé z NSU Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt. Oba si v roce 2011 vzali život.
Trojice v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která v letech 2000 až 2007 po celém Německu zavraždila devět lidí tureckého a řeckého původu a německou policistku. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes dvacet zraněných, a také patnáct přepadení bank.
Kromě Zschäpeové skončili ve vězení i další čtyři pomocníci a podporovatelé NSU. Soud jim vyměřil tresty od dvou a půl do deseti let. Také tyto tresty byly nyní potvrzeny.
Odhalení způsobilo politický otřes
Odhalení NSU v listopadu 2011 vyvolalo v Německu politický otřes, protože krajně pravicová teroristická buňka působila léta nerušeně v ilegalitě.
„Případ v Německu stále vyvolává velké emoce a kritiku německé policie, která nedokázala odhalit extrémní pravicovou buňku ani poté, co tito lidé strávil v ilegalitě celých čtrnáct let a uskutečnili celkem deset vražd,“ poznamenal Jonáš. Doplnil, že vraždy policie přisuzovala vyřizování účtů mezi příslušníky organizovaného zločinu. Vyšetřovatelé tak dlouho nedokázali rozpoznat souvislost vražd s pravicovým extremismem.
Mnohaletý soudní proces, jehož spis měl několik stovek tisíc stran, je označován za jeden z nejdelších a nejnákladnějších v německých poválečných dějinách. Mnichovský soud v roce 2018 uvedl, že stál zhruba třicet milionů eur (podle tehdejšího kurzu 774 milionů korun).