Berlín – Během první světové války byla na území Německa, Rakouska, Polska a severní Francie zakázána výroba klobásek a dalších uzenin. Veškeré kravské vnitřnosti totiž směřovaly do válečné výroby, kde sloužily ke stavbě vzducholodí. Na jeden zepelín byly potřeba vnitřnosti až 250 000 krav.
Vzducholodě byly v letech 1914 až 1918 klíčovou zbraní zemí Ústřední mocnosti, které je používaly jako první strategické bombardéry nebo pozorovací lodě.
Na výrobu jediné vzducholodě bylo ovšem potřeba až čtvrt milionu krav – jejich střeva se totiž výtečně hodila k plnění vodíkem, který vzducholoď nesl.
Kvůli ohromné spotřebě střev v armádě byla výroba klobásek a podobných uzenin na nějakou dobu ilegální. Každý řezník musel vést pečlivé údaje o kusech dobytka, které zabil. To, zda řezníci odevzdali veškeré vnitřnosti, dokonce kontrolovali speciální úředníci.
Zepelíny bombardovaly hlavně jih a východ Anglie. Při jejich náletech zemřelo zhruba 1 500 Britů. Nikdy všák nezabily tolik lidí a nezpůsobily tak výrazné škody, aby to nějak ovlivnilo průběh války.
Sestřelit vzducholoď? Těžká věc
Ze 115 německých vzducholodí bylo 77 sestřeleno. Zničení obří vzducholodě naplněné plynem se na první pohled jevilo jako snadný úkol – v reálu ale byla situace jiná. „Pokud vystřelíte kulku do vzducholodi, vytvoříte akorát jednu malou dírku. V každém zepelínu ale bylo kolem 50 000 metrů krychlových plynu, a pokud pár metrů krychlových uniklo, nic se nestalo,“ upozornil doktor Hugh Hunt z univerzity v Cambridge, který se rolí vzducholodí během první světové války zabývá.
Nakonec musely být kvůli boji proti zepelínům vytvořeny speciální zápalné střely, které si už s lodí plnou vysoce hořlavého vodíku poradily.
