Za nepokoje v Kapitolu padly další tresty. Do vězení mají jít čtyři Strážci přísahy

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Minuta i Vallejo byli v lednu společně s dalšími dvěma obžalovanými shledáni vinnými z několika trestných činů včetně „rozvratného spiknutí“.  Toto vzácně používané obvinění znamená, že daná osoba se podle prokurátorů pokoušela svrhnout či zničit vládu Spojených států. Cílem davu útočícího na Kapitol bylo zvrátit výsledek demokratických voleb a udržet u moci prezidenta Donalda Trumpa, který volby prohrál a moc měl předat.

Prokuratura pro Minutu a Valleja žádala 17 let odnětí svobody, uvedla agentura Reuters. Pro Moerschela požadovala deset let za mřížemi.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Padají tresty za útok na americký Kapitol
Zdroj: ČT24

Trest padl za ochotu k násilí

Soudce Amit Mehta se od tohoto návrhu výrazně odklonil a uložil Minutovi 54měsíční trest. Při vynášení rozsudku zdůrazňoval, že trest souvisí s ochotou odsouzeného použít násilí, nikoli s jeho názory na politické otázky včetně pandemických restrikcí, které předtím Minuta zmínil jako jeden ze zdrojů svého rozhořčení.

„Můžete si něco myslet o vládě a o tom, jakým způsobem zachází se svými občany, aniž byste se uchýlil k násilí,“ řekl Mehta. „Proto jste dnes tady,“ pokračoval.

Minuta se 6. ledna 2021 společně s dalšími členy Oath Keepers zapojil do vpádu do sídla Kongresu, kde podle prokurátorů pronikl kolem policistů, přičemž na ně vulgárně pokřikoval. Odsouzený řekl, že své násilné rétoriky lituje, že je „upřímně znechucený“ svým tehdejším počínáním a že od té doby Oath Keepers zavrhl.

Desítky soudců se nemohly zmýlit, řekl soudce

Vallejo, veterán americké armády z arizonského města Phoenix, dohlížel v jednom hotelu ve Virginii na „síly rychlé reakce“, které byly připraveny v případě potřeby přemístit do Washingtonu arzenál zbraní, uvedla AP s odvoláním na úřady.

Soudce Mehta řekl Vallejovi, že se nesmí dopouštět spiknutí, aby „zrušil“ výsledky voleb jen proto, že on a další členové milice věřili, že legální proces selhal. „Nemůže se stát, aby se desítky soudců zmýlily,“ řekl Mehta s odkazem na soudce, kteří odmítli všechny údajné důkazy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přívrženců o údajných volebních podvodech. Soudce přihlédl i k věku Valleje, kterému je 64 let, a dal mu nižší trest, než žádala prokuratura, řekl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Dopravil zbraně, ale neměl vůdčí roli

Pro Moerschela požadovala prokuratura deset let za mřížemi. Neurofyziolog z amerického státu Florida byl v davu Trumpových stoupenců, kteří vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentské volby. Kromě toho také pomohl Oath Keepers v hotelu ve státě Virginie připravit arzenál pro „síly rychlé reakce“, které nakonec do nepokojů nezasáhly.

Mehta při oznamování tříletého trestu uvedl, že skutečnost, že odsouzený do washingtonské oblasti dopravil zbraně včetně pušky ve stylu AR-15, znamenala „svou vlastní míru nebezpečí“. Soudce ovšem dodal, že 45letý Moerschel se podle něj neprovinil tak vážně jako další odsouzení členové Oath Keepers, protože neměl v plánování před nepokoji vůdčí roli.

Muž před soudcem uvedl, že se velmi stydí za to, jak se 6. ledna probil do sídla Kongresu a zapojil do výtržností, které si vyžádaly desítky zraněných mezi policisty a donutily zákonodárce a jejich personál schovávat se v různých koutech areálu.

Zakladatel skupiny Stewart Rhodes dostal minulý týden osmnáct let vězení. Rhodese a dalších pět lidí poroty ve dvou procesech uznaly vinnými i právě z „rozvratného spiknutí“.  

Falešná tvrzení ho pohltila jako vír

Dvaapadesátiletého Hacketta, který se živí jako chiropraktik, soudce popsal jako „laskavého, starostlivého muže“, jehož život „pohltila jako vír“ falešná tvrzení o podvodech při prezidentských volbách a extremistická rétorika skupiny Oath Keepers.

Hackett, pro kterého obžaloba žádala trest dvanáct let vězení, se před soudem za své jednání omluvil a vyslovil lítost nad svým členstvím ve skupině. 

Nahrávám video
Zahraniční zpravodaj ČT Vostal o trestech za útok na Kapitol
Zdroj: ČT24

Vostal tuto celou mimořádnou kauzu nazval největším vyšetřováním v dějinách USA, „kdy se odhadem na dva tisíce lidí pokusilo, a taky to udělalo, vzít útokem Kapitol, sídlo americké demokracie.“ Dodal, že rozvratné spiknutí je méně závažné než vlastizrada, ale přesto jde o velmi závažný čin, kdy se podkopávají základy státu a hrozí za něj až dvacet let vězení. 

 „Zatím je obžalováno na tisíc lidí, žaloby padají dál, FBI má k dispozici čtyři miliony dokumentů, včetně fotografií, a třicet tisíc videonahrávek. Tito lidé způsobili něco naprosto bezprecedentního v moderní historii USA,“ řekl. 

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž uvedl v pořadu Horizont ČT24, že ve vězení zatím skončilo na 280 lidí, většina dostala trest v řádu měsíců, ale někteří i ve více letech. Dodal také, že společnost nyní střízliví z někdejšího šoku. Jeden nedávný průzkum například ukázal, že 54 procent republikánů považuje tehdejší události za legitimní občanský odpor. 

Republikáni slibují milosti a nové prošetření, řekl zpravodaj ČT

Vostal doplnil, že incident stále hraje v americké politice aktivní roli. Republikánští kandidáti, Donald Trump a Ron DeSantis, v boji o Bílý dům slibují, že pokud budou zvoleni, tak budou rozdávat milosti některým odsouzeným.

Také někteří současní republikánští kongresmani zpochybňují krvavost útoku a slibují nové prošetření, v němž by dali větší prostor druhé straně, tedy pachatelům, uvedl Vostal. V souvislosti s akcí zmínil pět mrtvých a dále stovku zraněných policistů. 

Skupina Oath Keepers byla jednou z vícero extremistických organizací, jejichž členové se zapojili do násilností při schůzi Kongresu, která potvrdila výsledek prezidentské volby roku 2020. Nepokojům předcházely dva měsíce, kdy poražený americký prezident Donald Trump odmítal uznat výsledek a burcoval své přívržence výmysly o podvodech a „ukradených volbách“. V den potvrzování výsledků v Kongresu je pak vyzval, aby se vydali k washingtonskému Kapitolu, do kterého pak vtrhly stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 8 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 8 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 15 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...