Za nepokoje v Kapitolu padly další tresty. Do vězení mají jít čtyři Strážci přísahy

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Minuta i Vallejo byli v lednu společně s dalšími dvěma obžalovanými shledáni vinnými z několika trestných činů včetně „rozvratného spiknutí“.  Toto vzácně používané obvinění znamená, že daná osoba se podle prokurátorů pokoušela svrhnout či zničit vládu Spojených států. Cílem davu útočícího na Kapitol bylo zvrátit výsledek demokratických voleb a udržet u moci prezidenta Donalda Trumpa, který volby prohrál a moc měl předat.

Prokuratura pro Minutu a Valleja žádala 17 let odnětí svobody, uvedla agentura Reuters. Pro Moerschela požadovala deset let za mřížemi.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Padají tresty za útok na americký Kapitol
Zdroj: ČT24

Trest padl za ochotu k násilí

Soudce Amit Mehta se od tohoto návrhu výrazně odklonil a uložil Minutovi 54měsíční trest. Při vynášení rozsudku zdůrazňoval, že trest souvisí s ochotou odsouzeného použít násilí, nikoli s jeho názory na politické otázky včetně pandemických restrikcí, které předtím Minuta zmínil jako jeden ze zdrojů svého rozhořčení.

„Můžete si něco myslet o vládě a o tom, jakým způsobem zachází se svými občany, aniž byste se uchýlil k násilí,“ řekl Mehta. „Proto jste dnes tady,“ pokračoval.

Minuta se 6. ledna 2021 společně s dalšími členy Oath Keepers zapojil do vpádu do sídla Kongresu, kde podle prokurátorů pronikl kolem policistů, přičemž na ně vulgárně pokřikoval. Odsouzený řekl, že své násilné rétoriky lituje, že je „upřímně znechucený“ svým tehdejším počínáním a že od té doby Oath Keepers zavrhl.

Desítky soudců se nemohly zmýlit, řekl soudce

Vallejo, veterán americké armády z arizonského města Phoenix, dohlížel v jednom hotelu ve Virginii na „síly rychlé reakce“, které byly připraveny v případě potřeby přemístit do Washingtonu arzenál zbraní, uvedla AP s odvoláním na úřady.

Soudce Mehta řekl Vallejovi, že se nesmí dopouštět spiknutí, aby „zrušil“ výsledky voleb jen proto, že on a další členové milice věřili, že legální proces selhal. „Nemůže se stát, aby se desítky soudců zmýlily,“ řekl Mehta s odkazem na soudce, kteří odmítli všechny údajné důkazy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přívrženců o údajných volebních podvodech. Soudce přihlédl i k věku Valleje, kterému je 64 let, a dal mu nižší trest, než žádala prokuratura, řekl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Dopravil zbraně, ale neměl vůdčí roli

Pro Moerschela požadovala prokuratura deset let za mřížemi. Neurofyziolog z amerického státu Florida byl v davu Trumpových stoupenců, kteří vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentské volby. Kromě toho také pomohl Oath Keepers v hotelu ve státě Virginie připravit arzenál pro „síly rychlé reakce“, které nakonec do nepokojů nezasáhly.

Mehta při oznamování tříletého trestu uvedl, že skutečnost, že odsouzený do washingtonské oblasti dopravil zbraně včetně pušky ve stylu AR-15, znamenala „svou vlastní míru nebezpečí“. Soudce ovšem dodal, že 45letý Moerschel se podle něj neprovinil tak vážně jako další odsouzení členové Oath Keepers, protože neměl v plánování před nepokoji vůdčí roli.

Muž před soudcem uvedl, že se velmi stydí za to, jak se 6. ledna probil do sídla Kongresu a zapojil do výtržností, které si vyžádaly desítky zraněných mezi policisty a donutily zákonodárce a jejich personál schovávat se v různých koutech areálu.

Zakladatel skupiny Stewart Rhodes dostal minulý týden osmnáct let vězení. Rhodese a dalších pět lidí poroty ve dvou procesech uznaly vinnými i právě z „rozvratného spiknutí“.  

Falešná tvrzení ho pohltila jako vír

Dvaapadesátiletého Hacketta, který se živí jako chiropraktik, soudce popsal jako „laskavého, starostlivého muže“, jehož život „pohltila jako vír“ falešná tvrzení o podvodech při prezidentských volbách a extremistická rétorika skupiny Oath Keepers.

Hackett, pro kterého obžaloba žádala trest dvanáct let vězení, se před soudem za své jednání omluvil a vyslovil lítost nad svým členstvím ve skupině. 

Nahrávám video
Zahraniční zpravodaj ČT Vostal o trestech za útok na Kapitol
Zdroj: ČT24

Vostal tuto celou mimořádnou kauzu nazval největším vyšetřováním v dějinách USA, „kdy se odhadem na dva tisíce lidí pokusilo, a taky to udělalo, vzít útokem Kapitol, sídlo americké demokracie.“ Dodal, že rozvratné spiknutí je méně závažné než vlastizrada, ale přesto jde o velmi závažný čin, kdy se podkopávají základy státu a hrozí za něj až dvacet let vězení. 

 „Zatím je obžalováno na tisíc lidí, žaloby padají dál, FBI má k dispozici čtyři miliony dokumentů, včetně fotografií, a třicet tisíc videonahrávek. Tito lidé způsobili něco naprosto bezprecedentního v moderní historii USA,“ řekl. 

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž uvedl v pořadu Horizont ČT24, že ve vězení zatím skončilo na 280 lidí, většina dostala trest v řádu měsíců, ale někteří i ve více letech. Dodal také, že společnost nyní střízliví z někdejšího šoku. Jeden nedávný průzkum například ukázal, že 54 procent republikánů považuje tehdejší události za legitimní občanský odpor. 

Republikáni slibují milosti a nové prošetření, řekl zpravodaj ČT

Vostal doplnil, že incident stále hraje v americké politice aktivní roli. Republikánští kandidáti, Donald Trump a Ron DeSantis, v boji o Bílý dům slibují, že pokud budou zvoleni, tak budou rozdávat milosti některým odsouzeným.

Také někteří současní republikánští kongresmani zpochybňují krvavost útoku a slibují nové prošetření, v němž by dali větší prostor druhé straně, tedy pachatelům, uvedl Vostal. V souvislosti s akcí zmínil pět mrtvých a dále stovku zraněných policistů. 

Skupina Oath Keepers byla jednou z vícero extremistických organizací, jejichž členové se zapojili do násilností při schůzi Kongresu, která potvrdila výsledek prezidentské volby roku 2020. Nepokojům předcházely dva měsíce, kdy poražený americký prezident Donald Trump odmítal uznat výsledek a burcoval své přívržence výmysly o podvodech a „ukradených volbách“. V den potvrzování výsledků v Kongresu je pak vyzval, aby se vydali k washingtonskému Kapitolu, do kterého pak vtrhly stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil zrušit summit s tamním vládcem Si Ťin-pchingem. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Peského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.
00:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letiště v Dubaji po dronovém útoku přerušilo provoz

Mezinárodní letiště v Dubaji dočasně přerušilo provoz. V blízkosti zařízení vzplála po dronovém útoku nádrž s palivem, informovaly tamní úřady. Nejsou hlášeni žádní zranění, hasiči se snaží plameny uhasit.
před 1 hhodinou

Irácký Kurdistán kvůli útokům milic přestává vyvážet ropu

V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
před 5 hhodinami

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, uspěl expremiér Philippe

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre uspěl podle předběžných výsledků bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027, uvedla agentura AFP. Volby jsou považovány za test síly krajní pravice a odolnosti mainstreamových stran. Druhé kolo se uskuteční 22. března.
před 6 hhodinami

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně. Obou akcí se podle agentury AFP zúčastnily desítky tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Moldavsku je pohotovost kvůli kontaminaci Dněstru po ruském útoku na Ukrajinu

Moldavsko vyhlásilo pohotovost kvůli úniku paliva do řeky Dněstr po ruském vzdušném útoku na Ukrajinu, oznámila podle agentury AFP a ruské služby BBC moldavská vláda. Za kontaminaci zřejmě může několik dní starý ruský vzdušný útok na ukrajinskou Dněsterskou vodní elektrárnu. Server RBK-Ukrajina před několika dny uvedl, že do Dněstru unikly z tohoto zařízení technické oleje a že se znečištění šířilo do Moldavska.
před 7 hhodinami

Přechod v Rafahu má být podle Izraele znovuotevřen ve středu

Hraniční přechod Rafah, nad kterým má kontrolu Izrael a který vede z Pásma Gazy do Egypta, bude znovuotevřen ve středu, oznámil úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Židovský stát přechod uzavřel, když spolu se Spojenými státy 28. února zaútočil na Írán a zažehl regionální válku. Přechod bude otevřen v obousměrném provozu, ale pouze pro pohyb lidí, uvedla agentura AFP.
před 8 hhodinami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...