Za nepokoje v Kapitolu padly další tresty. Do vězení mají jít čtyři Strážci přísahy

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Minuta i Vallejo byli v lednu společně s dalšími dvěma obžalovanými shledáni vinnými z několika trestných činů včetně „rozvratného spiknutí“.  Toto vzácně používané obvinění znamená, že daná osoba se podle prokurátorů pokoušela svrhnout či zničit vládu Spojených států. Cílem davu útočícího na Kapitol bylo zvrátit výsledek demokratických voleb a udržet u moci prezidenta Donalda Trumpa, který volby prohrál a moc měl předat.

Prokuratura pro Minutu a Valleja žádala 17 let odnětí svobody, uvedla agentura Reuters. Pro Moerschela požadovala deset let za mřížemi.

6 minut
Horizont ČT24: Padají tresty za útok na americký Kapitol
Zdroj: ČT24

Trest padl za ochotu k násilí

Soudce Amit Mehta se od tohoto návrhu výrazně odklonil a uložil Minutovi 54měsíční trest. Při vynášení rozsudku zdůrazňoval, že trest souvisí s ochotou odsouzeného použít násilí, nikoli s jeho názory na politické otázky včetně pandemických restrikcí, které předtím Minuta zmínil jako jeden ze zdrojů svého rozhořčení.

„Můžete si něco myslet o vládě a o tom, jakým způsobem zachází se svými občany, aniž byste se uchýlil k násilí,“ řekl Mehta. „Proto jste dnes tady,“ pokračoval.

Minuta se 6. ledna 2021 společně s dalšími členy Oath Keepers zapojil do vpádu do sídla Kongresu, kde podle prokurátorů pronikl kolem policistů, přičemž na ně vulgárně pokřikoval. Odsouzený řekl, že své násilné rétoriky lituje, že je „upřímně znechucený“ svým tehdejším počínáním a že od té doby Oath Keepers zavrhl.

Desítky soudců se nemohly zmýlit, řekl soudce

Vallejo, veterán americké armády z arizonského města Phoenix, dohlížel v jednom hotelu ve Virginii na „síly rychlé reakce“, které byly připraveny v případě potřeby přemístit do Washingtonu arzenál zbraní, uvedla AP s odvoláním na úřady.

Soudce Mehta řekl Vallejovi, že se nesmí dopouštět spiknutí, aby „zrušil“ výsledky voleb jen proto, že on a další členové milice věřili, že legální proces selhal. „Nemůže se stát, aby se desítky soudců zmýlily,“ řekl Mehta s odkazem na soudce, kteří odmítli všechny údajné důkazy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přívrženců o údajných volebních podvodech. Soudce přihlédl i k věku Valleje, kterému je 64 let, a dal mu nižší trest, než žádala prokuratura, řekl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Dopravil zbraně, ale neměl vůdčí roli

Pro Moerschela požadovala prokuratura deset let za mřížemi. Neurofyziolog z amerického státu Florida byl v davu Trumpových stoupenců, kteří vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentské volby. Kromě toho také pomohl Oath Keepers v hotelu ve státě Virginie připravit arzenál pro „síly rychlé reakce“, které nakonec do nepokojů nezasáhly.

Mehta při oznamování tříletého trestu uvedl, že skutečnost, že odsouzený do washingtonské oblasti dopravil zbraně včetně pušky ve stylu AR-15, znamenala „svou vlastní míru nebezpečí“. Soudce ovšem dodal, že 45letý Moerschel se podle něj neprovinil tak vážně jako další odsouzení členové Oath Keepers, protože neměl v plánování před nepokoji vůdčí roli.

Muž před soudcem uvedl, že se velmi stydí za to, jak se 6. ledna probil do sídla Kongresu a zapojil do výtržností, které si vyžádaly desítky zraněných mezi policisty a donutily zákonodárce a jejich personál schovávat se v různých koutech areálu.

Zakladatel skupiny Stewart Rhodes dostal minulý týden osmnáct let vězení. Rhodese a dalších pět lidí poroty ve dvou procesech uznaly vinnými i právě z „rozvratného spiknutí“.  

Falešná tvrzení ho pohltila jako vír

Dvaapadesátiletého Hacketta, který se živí jako chiropraktik, soudce popsal jako „laskavého, starostlivého muže“, jehož život „pohltila jako vír“ falešná tvrzení o podvodech při prezidentských volbách a extremistická rétorika skupiny Oath Keepers.

Hackett, pro kterého obžaloba žádala trest dvanáct let vězení, se před soudem za své jednání omluvil a vyslovil lítost nad svým členstvím ve skupině. 

8 minut
Zahraniční zpravodaj ČT Vostal o trestech za útok na Kapitol
Zdroj: ČT24

Vostal tuto celou mimořádnou kauzu nazval největším vyšetřováním v dějinách USA, „kdy se odhadem na dva tisíce lidí pokusilo, a taky to udělalo, vzít útokem Kapitol, sídlo americké demokracie.“ Dodal, že rozvratné spiknutí je méně závažné než vlastizrada, ale přesto jde o velmi závažný čin, kdy se podkopávají základy státu a hrozí za něj až dvacet let vězení. 

 „Zatím je obžalováno na tisíc lidí, žaloby padají dál, FBI má k dispozici čtyři miliony dokumentů, včetně fotografií, a třicet tisíc videonahrávek. Tito lidé způsobili něco naprosto bezprecedentního v moderní historii USA,“ řekl. 

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž uvedl v pořadu Horizont ČT24, že ve vězení zatím skončilo na 280 lidí, většina dostala trest v řádu měsíců, ale někteří i ve více letech. Dodal také, že společnost nyní střízliví z někdejšího šoku. Jeden nedávný průzkum například ukázal, že 54 procent republikánů považuje tehdejší události za legitimní občanský odpor. 

Republikáni slibují milosti a nové prošetření, řekl zpravodaj ČT

Vostal doplnil, že incident stále hraje v americké politice aktivní roli. Republikánští kandidáti, Donald Trump a Ron DeSantis, v boji o Bílý dům slibují, že pokud budou zvoleni, tak budou rozdávat milosti některým odsouzeným.

Také někteří současní republikánští kongresmani zpochybňují krvavost útoku a slibují nové prošetření, v němž by dali větší prostor druhé straně, tedy pachatelům, uvedl Vostal. V souvislosti s akcí zmínil pět mrtvých a dále stovku zraněných policistů. 

Skupina Oath Keepers byla jednou z vícero extremistických organizací, jejichž členové se zapojili do násilností při schůzi Kongresu, která potvrdila výsledek prezidentské volby roku 2020. Nepokojům předcházely dva měsíce, kdy poražený americký prezident Donald Trump odmítal uznat výsledek a burcoval své přívržence výmysly o podvodech a „ukradených volbách“. V den potvrzování výsledků v Kongresu je pak vyzval, aby se vydali k washingtonskému Kapitolu, do kterého pak vtrhly stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 4 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Izrael výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 4 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 4 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...