Za nepokoje v Kapitolu padly další tresty. Do vězení mají jít čtyři Strážci přísahy

Soud ve Washingtonu uložil trest čtyřem členům krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) souzeným v souvislosti s pokusem o puč a povolebními nepokoji v sídle Kongresu z 6. ledna 2021. Roberto Minuta, kterého porota uznala vinným mimo jiné z rozvratné činnosti, dostal 4,5 roku vězení. Edward Vallejo si má odpykat tři roky za mřížemi a následně má rok setrvat v domácím vězení. David Moerschel byl odsouzen také na tři roky za mřížemi. Dalšímu z členů militantní skupiny Josephu Hackettovi uložil soud trest ve výši tří roků a šesti měsíců. Všichni dostali výrazně nižší trest, než žádala prokuratura.

Minuta i Vallejo byli v lednu společně s dalšími dvěma obžalovanými shledáni vinnými z několika trestných činů včetně „rozvratného spiknutí“.  Toto vzácně používané obvinění znamená, že daná osoba se podle prokurátorů pokoušela svrhnout či zničit vládu Spojených států. Cílem davu útočícího na Kapitol bylo zvrátit výsledek demokratických voleb a udržet u moci prezidenta Donalda Trumpa, který volby prohrál a moc měl předat.

Prokuratura pro Minutu a Valleja žádala 17 let odnětí svobody, uvedla agentura Reuters. Pro Moerschela požadovala deset let za mřížemi.

Nahrávám video

Trest padl za ochotu k násilí

Soudce Amit Mehta se od tohoto návrhu výrazně odklonil a uložil Minutovi 54měsíční trest. Při vynášení rozsudku zdůrazňoval, že trest souvisí s ochotou odsouzeného použít násilí, nikoli s jeho názory na politické otázky včetně pandemických restrikcí, které předtím Minuta zmínil jako jeden ze zdrojů svého rozhořčení.

„Můžete si něco myslet o vládě a o tom, jakým způsobem zachází se svými občany, aniž byste se uchýlil k násilí,“ řekl Mehta. „Proto jste dnes tady,“ pokračoval.

Minuta se 6. ledna 2021 společně s dalšími členy Oath Keepers zapojil do vpádu do sídla Kongresu, kde podle prokurátorů pronikl kolem policistů, přičemž na ně vulgárně pokřikoval. Odsouzený řekl, že své násilné rétoriky lituje, že je „upřímně znechucený“ svým tehdejším počínáním a že od té doby Oath Keepers zavrhl.

Desítky soudců se nemohly zmýlit, řekl soudce

Vallejo, veterán americké armády z arizonského města Phoenix, dohlížel v jednom hotelu ve Virginii na „síly rychlé reakce“, které byly připraveny v případě potřeby přemístit do Washingtonu arzenál zbraní, uvedla AP s odvoláním na úřady.

Soudce Mehta řekl Vallejovi, že se nesmí dopouštět spiknutí, aby „zrušil“ výsledky voleb jen proto, že on a další členové milice věřili, že legální proces selhal. „Nemůže se stát, aby se desítky soudců zmýlily,“ řekl Mehta s odkazem na soudce, kteří odmítli všechny údajné důkazy tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho přívrženců o údajných volebních podvodech. Soudce přihlédl i k věku Valleje, kterému je 64 let, a dal mu nižší trest, než žádala prokuratura, řekl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Dopravil zbraně, ale neměl vůdčí roli

Pro Moerschela požadovala prokuratura deset let za mřížemi. Neurofyziolog z amerického státu Florida byl v davu Trumpových stoupenců, kteří vtrhli do sídla Kongresu a narušili projednávání výsledků prezidentské volby. Kromě toho také pomohl Oath Keepers v hotelu ve státě Virginie připravit arzenál pro „síly rychlé reakce“, které nakonec do nepokojů nezasáhly.

Mehta při oznamování tříletého trestu uvedl, že skutečnost, že odsouzený do washingtonské oblasti dopravil zbraně včetně pušky ve stylu AR-15, znamenala „svou vlastní míru nebezpečí“. Soudce ovšem dodal, že 45letý Moerschel se podle něj neprovinil tak vážně jako další odsouzení členové Oath Keepers, protože neměl v plánování před nepokoji vůdčí roli.

Muž před soudcem uvedl, že se velmi stydí za to, jak se 6. ledna probil do sídla Kongresu a zapojil do výtržností, které si vyžádaly desítky zraněných mezi policisty a donutily zákonodárce a jejich personál schovávat se v různých koutech areálu.

Zakladatel skupiny Stewart Rhodes dostal minulý týden osmnáct let vězení. Rhodese a dalších pět lidí poroty ve dvou procesech uznaly vinnými i právě z „rozvratného spiknutí“.  

Falešná tvrzení ho pohltila jako vír

Dvaapadesátiletého Hacketta, který se živí jako chiropraktik, soudce popsal jako „laskavého, starostlivého muže“, jehož život „pohltila jako vír“ falešná tvrzení o podvodech při prezidentských volbách a extremistická rétorika skupiny Oath Keepers.

Hackett, pro kterého obžaloba žádala trest dvanáct let vězení, se před soudem za své jednání omluvil a vyslovil lítost nad svým členstvím ve skupině. 

Nahrávám video

Vostal tuto celou mimořádnou kauzu nazval největším vyšetřováním v dějinách USA, „kdy se odhadem na dva tisíce lidí pokusilo, a taky to udělalo, vzít útokem Kapitol, sídlo americké demokracie.“ Dodal, že rozvratné spiknutí je méně závažné než vlastizrada, ale přesto jde o velmi závažný čin, kdy se podkopávají základy státu a hrozí za něj až dvacet let vězení. 

 „Zatím je obžalováno na tisíc lidí, žaloby padají dál, FBI má k dispozici čtyři miliony dokumentů, včetně fotografií, a třicet tisíc videonahrávek. Tito lidé způsobili něco naprosto bezprecedentního v moderní historii USA,“ řekl. 

Redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž uvedl v pořadu Horizont ČT24, že ve vězení zatím skončilo na 280 lidí, většina dostala trest v řádu měsíců, ale někteří i ve více letech. Dodal také, že společnost nyní střízliví z někdejšího šoku. Jeden nedávný průzkum například ukázal, že 54 procent republikánů považuje tehdejší události za legitimní občanský odpor. 

Republikáni slibují milosti a nové prošetření, řekl zpravodaj ČT

Vostal doplnil, že incident stále hraje v americké politice aktivní roli. Republikánští kandidáti, Donald Trump a Ron DeSantis, v boji o Bílý dům slibují, že pokud budou zvoleni, tak budou rozdávat milosti některým odsouzeným.

Také někteří současní republikánští kongresmani zpochybňují krvavost útoku a slibují nové prošetření, v němž by dali větší prostor druhé straně, tedy pachatelům, uvedl Vostal. V souvislosti s akcí zmínil pět mrtvých a dále stovku zraněných policistů. 

Skupina Oath Keepers byla jednou z vícero extremistických organizací, jejichž členové se zapojili do násilností při schůzi Kongresu, která potvrdila výsledek prezidentské volby roku 2020. Nepokojům předcházely dva měsíce, kdy poražený americký prezident Donald Trump odmítal uznat výsledek a burcoval své přívržence výmysly o podvodech a „ukradených volbách“. V den potvrzování výsledků v Kongresu je pak vyzval, aby se vydali k washingtonskému Kapitolu, do kterého pak vtrhly stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 27 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 50 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 6 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...