Z případu Sencov chce Putin vyjít jako vítěz. Ví, že jeho smrt by se mu nevyplatila, říká novinářka Procházková

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin si je velmi dobře vědom, kam až může v případu vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova zajít a co by pro něj znamenala Sencovova smrt, míní novinářka Petra Procházková. Sencov si už odpykal čtyři z uložených dvaceti let v ruském vězení, posledních zhruba 120 dní navíc drží hladovku a podle svého advokáta je ve špatném zdravotním stavu. Ve světě proto sílí kampaň za jeho propuštění. O případu Oleha Sencova s Petrou Procházkovou hovořil Martin Jonáš.

Už několikrát se uvažovalo o tom, jestli Vladimir Putin udělí Sencovovi milost. Je tato varianta podle vás už smetena ze stolu?
Myslím, že je tady určitá možnost, že osobní souboj mezi panem Sencovem a panem Putinem skončí nakonec tak, že Sencov bude buď propuštěn na milost, nebo za někoho vyměněn, nebo bude nalezena jiná forma toho, aby se z vězení dostal a byl vrácen na Ukrajinu. Ale aby z toho vítězně vyšel prezident Putin. Myslím, že to je to hlavní, co teď v Kremlu vymýšlejí, aby to dopadlo tak, aby Sencov nezemřel, ale aby vítězem tohoto souboje byl Kreml.

Proč to mají v Kremlu vůbec zapotřebí? Sestřenice Oleha Sencova říká: „Smrt mého bratrance by byla prohrou pro Vladimira Putina.“ Z jakého důvodu? Znamenalo by to pro Putina ztrátu kreditu u jeho voličů či v zahraničí?
Nemyslím si, že by to znamenalo ztrátu u vlastních voličů. Že by se Rusové nějakým zvláštním způsobem začali bouřit, že Oleh Sencov zemřel ve vězení.

Ale prezident Putin – a to se týká nejen kauzy Sencov – v těchto případech dokáže jít na hranu toho, co mu svět dovolí. Velmi dobře cítí, kde už to je příliš, kde už by narazil a kde už by třeba byly sankce takové, že by ho skutečně bolely. Kde už by se Rusko dostalo do těžké mezinárodní situace. Chápe, že smrt Sencova už by bylo něco, co by způsobilo ve světě takové pozdvižení, že by se mu to nevyplatilo. Bere to velice utilitárně. Takže smrt Sencova si nepřeje, ale zároveň si přeje, aby z toho osobního souboje vyšel on jako ten, jehož je to rozhodnutí. Nesmí to být tak, že by si to pan Sencov vynutil.

Zmínila jste, že by smrt Sencova nevyvolala mezi Rusy žádné velké pobouření. Víme, jak se Rusové k tomuto případu staví?
Víme. Především státní sdělovací prostředky, které sleduje obrovské množství Rusů, především voličů prezidenta Putina a strany Jednotné Rusko, o tom případu příliš neinformují, diváci příliš nevědí. Já na státní kanály koukám také a tam se o osudu pana Sencova nedovíte prakticky nic. Vůbec nic se nedozvíte o tom, jak dlouho drží hladovku, jak se cítí. Tudíž ten případ pro tyto lidi prakticky neexistuje.

Pokud se chcete v ruskojazyčném prostředí něco dozvědět, musíte na určité servery, musíte sledovat svobodnější internetová média. A to zdaleka nečiní každý. A z těch lidí, kteří to činí, ještě zhruba polovina až 60 procent si myslí, že Sencov chtěl skutečně páchat teroristické činy a trest si zaslouží.

Tedy velmi pohodlné hrací pole pro Vladimira Putina…
Myslím, že vynikající.

Nahrávám video

Celou kauzu doprovází ještě jeden zajímavý právní problém, neboť Oleh Sencov tvrdí, že je ukrajinským občanem a nespadá pod jurisdikci ruských orgánů. Moskva tvrdí opak. Z jakého titulu?
Je to velice jednoduché. Rusko pokládá Krym za ruské území a všichni občané Krymu, kteří se včas nezřekli ruského občanství, pasivně čekali, co se stane, se automaticky stali ruskými občany. To se přihodilo i Olehu Sencovovi. Ačkoliv sám nechce a má jen ukrajinský pas, z hlediska Moskvy je pokládán za ruského občana. A jeden z argumentů proti výměně je, že oni své občany s nikým vyměňovat nebudou. Pro ně je Sencov ruským občanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájil prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 56 mminutami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 4 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 11 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...