V Pobřeží slonoviny propukla zlatá horečka. Ilegální těžba je v západoafrické zemi silně rozšířená a začíná přinášet problémy. Za hledáním cenného kovu se totiž vydává čím dál více lidí, i těch, kteří dříve obhospodařovali tamní farmy.
Z farmářů zlatokopové. Pobřeží slonoviny trápí ilegální doly
Na severu Pobřeží slonoviny necelých padesát kilometrů od hranic s Burkinou Faso leží nelegální zlatý důl. Zlatokopové tu kutají dvacet metrů hluboké štoly, aby se dostali ke zlatonosné vrstvě. Jde o náročnou a často i velmi nebezpečnou práci. „Když se pohybujeme po okolí, tak často slyšíme, že se otevřely nové doly a lidé se tam přesouvají. Tak jdeme taky,“ potvrdil zlatokop z Burkiny Faso Hamed Ouedraogo.
Přestože nemají povolení, zlatokopové si často pomáhají i těžší technikou. Strach nemají, vlastníci ilegálních dolů totiž spolupracují se zkorumpovanými úředníky. „Nelegální těžba nás připravuje o spoustu národního bohatství. Dosáhlo to už takové úrovně, že farmáři nemůžou sehnat zaměstnance, protože všichni jdou raději hledat zlato,“ vylíčil prefekt oblasti Boundiali George Gueu Gombadji.
Zlato plodí násilí
Doly také znečišťují zdroje pitné vody. Hlavním problémem je ale kriminalita. Kromě násilností při obsazování nalezišť přitahuje zlato i pašeráky. Jen málo z vytěženého kovu zůstává v Pobřeží slonoviny. Jinde se za něj totiž platí až dvojnásobek.
Vládě se nedaří přilákat zahraniční firmy s dostatečným know-how. Pokud už si vyřídí koncesi a ostatní povolení, často je ilegální těžaři na jejich naleziště jednoduše nepustí. „Tihle lidé se usazují v oblastech, kde nemají co dělat. Když chceme začít těžit, tak nemůžeme, protože oni ty oblasti okupují bez jakéhokoliv povolení. Zákony je vůbec nezajímají,“ postěžoval si oblastní ředitel Ranghold Resources pro Pobřeží slonoviny Bodiel N'diaye.
Zlatá horečka a nelegální těžba na Pobřeží slonoviny začala během občanské války v roce 2011, kdy na zlato bohatý sever obsadili vzbouřenci. Ani šest let po skončení nepokojů úřady oblast nemají zcela pod kontrolou.