Londýn – Některé internetové společnosti sídlící v USA se záměrně otáčejí zády před zjevným zneužíváním svých sítí náboráři Islámského státu. Pro Financial Times to napsal Robert Hannigan, nový šéf britské agentury pro elektronické odposlechy GCHQ. Zároveň také zdůraznil, že západ potřebuje v boji proti islamistům větší podporu právě těchto soukromých firem.
Hannigan ve svém článku pro Financial Times uvedl, že několik internetových společností se otáčí zády k faktu, že se staly vhodnou řídicí a kontrolní sítí pro teroristy a zločince. Vyzval je proto k větší spolupráci s bezpečnostními službami. Žádná z oslovených firem zatím na jeho připomínky nezareagovala, ale například některé profily na Facebooku a Twitteru už posloužily jako důkazní materiál. Třeba při vyšetřování devatenáctiletého Mohammeda Khana z Chicaga, který se radikalizoval právě na internetu.
Teroristé již dlouho využívají internet, ale Islámský stát je první teroristickou skupinou, jejíž členové se zformovali na internetu. „Zatímco al-Káida a její přidružené organizace vnímaly internet jako místo k anonymnímu šíření dokumentů či uspořádání tajných schůzek, IS pojal web jako hlasitý kanál k vlastní propagaci, zastrašování lidí a radikalizování nových rekrutů,“ řekl Hannigan.
A při svých prezentacích na internetu dokáží islamisté oslovit i velmi mladé lidi. „Třeba z Holandska nebo Británie už odjíždí lidé kolem patnácti třinácti let a právě proto, že žijí v tom twitterovém, facebookovém prostředí, tak to na ně má silný vliv,“ vysvětluje odborník na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.
Právě tento nový typ komunikace ze strany teroristických skupin je novou výzvou pro bezpečnostní agentury, jako je třeba GCHQ nebo špionážní MI5. Jejich úspěšné odhalení teroristických sítí na intenertu je ale podle Hannigana podmíněno podporou ze strany soukromého sektoru, včetně špičkových technologických společností z USA, které na internetu dominují.
Podle OSN počet zahraničních teroristických bojovníků od roku 2010 mnohonásobně překročil čísla z období mezi lety 1990 a 2010. IS verbuje stále víc nováčků z Francie, Ruska a Velké Británie. Od té doby, co začal IS v červnu mobilizovat, se na Blízký východ přesunulo asi 15 tisíc lidí, jen od začátku září jde o 3 tisíce osob. Islamisté mají stoupence i na tak nečekaných místech, jako jsou Maledivy. V propagandistických materiálech se běžně představují členové pocházející z Chile nebo Norska.
Co se týče České republiky vše monitorují bezpečnostní služby. „Objevují se indicie o tom, že někteří Češi vstupují na ty nejradikálnější weby, ale spíše je najdeme v diskuzích o podstatě náboženství,“ dodává Mareš.
Podle Hannigana je třeba vyvolat debatu o tom, jak nově přistupovat k právu na soukromí. Šéf britské GCHQ je přesvědčen, že „lidé si nepřejí, aby sociální sítě usnadňovaly vraždy“.
Na druhé straně tedy stojí velké společnosti jako Apple, Google, Microsoft nebo Yahoo!, které sice přicházejí se stále novými bezpečnostními prvky pro své uživatele, ale ohledně spolupráce s národními vládami jsou více než opatrné. Tvrdí, že jsou ochotné bezpečnostním agenturám pomoci, ale musí zde být stanoven jasný právní rámec, aby po nich vlády následně nevyžadovaly další a další podrobnosti a údaje o uživatelích jejich služeb.
Debata o tom, zda má být vládním agenturám umožněn přístup k osobním údajům, nabyla opět na síle v roce 2013 poté, co zaměstnanec americké Národní bezpečnostní agentury a CIA Edward Snowden zveřejnil v tisku informace o celosvětovém sledování telefonické a elektronické komunikace ze strany amerických bezpečnostních agentur. Podobný skandál předtím vyvolalo zveřejnění tajných amerických dokumentů serverem WikiLeaks, jehož šéf Julian Assange se před západními úřady ukrývá přes dva roky na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.
