Warrenová chce vést střední třídu do boje proti miliardářům. Senátorka zahájila cestu do Bílého domu

Americká senátorka Elizabeth Warrenová oficiálně zahájila kampaň před demokratickými primárkami, z nichž vzejde stranická kandidátka na příští prezidentku. Vybrala si k tomu místo, kde se před více než sto lety odehrála jedna z významných stávek požadujících rozšíření práv žen a přistěhovalců. Její programové priority však v některých médiích překrývají dohady o jejím původu. Warrenová se v těchto dnech znovu omluvila za to, že se v 80. letech bez souhlasu původních Američanů zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.

Warrenová voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. „Tohle je boj o naše životy. Boj o vybudování Ameriky, kde jsou sny možné, Ameriky, která je tady pro každého,“ prohlásila před svými příznivci ve městě Lawrence ve státě Massachusetts.

„Proto dnes před vámi stojím, abych oznámila, že kandiduji na prezidentku Spojených států amerických,“ řekla za bouřlivého potlesku účastníků shromáždění. Současný šéf Bílého domu je podle ní nekompetentní. „Naše země potřebuje vůdčí osobnost, která navrátí solidaritu ukradenou Trumpem,“ dodala.

Aby se mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou. O kandidaturu s dalšími demokratickými uchazeči svede v první polovině příštího roku zápas ve vnitrostranických volbách.

Média se shodují, že Warrenová, ač je řazena k favoritům, nebude mít získání stranické kandidatury snadné, neboť o prezidentské křeslo projevilo zájem několik dalších nadějných demokratů. Příkladem je senátorka Kamala Harrisová či její kolega Cory Booker. V neděli se oficiálně chystá ohlásit kandidaturu senátorka Amy Klobucharová a zájem projevila také další členka Senátu USA Kirsten Gillibrandová.

Hledání předků

Warrenová vešla do povědomí také tím, že se bez souhlasu původních Američanů v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka. „Omlouvám se za nejasnosti týkající se příslušnosti ke kmeni a suverenity kmenů a omlouvám se i za škody, které jsem způsobila tím, že jsem před několika desítkami let nedbala na to, že jen a pouze kmeny mohou rozhodovat o příslušnosti k nim,“ řekla v pátek novinářům.

Senátorka uvedla, že se měla chovat citlivěji, vysvětlila ale, že její jednání vycházelo z její rodinné historie. Zopakovala, že od svých rodičů a příbuzných vždy slýchávala, že rodina měla mezi předky indiána. „Rodinné příběhy ale nejsou to samé jako příslušnost ke kmeni,“ dodala.

Omluvila se i za to, že si loni v říjnu nechala udělat test DNA, který naznačil, že může mít vzdáleného indiánského předka. Proti testu se ohradili i zástupci kmene Čerokézů, kteří takový postup označili za nevhodný a necitlivý. Upozornili také, že výsledek nic neznamená, neboť DNA test sám o sobě nemůže stanovit, zda daná osoba je příslušnicí indiánského kmene.

Indiáni ve Spojených státech se po letech vládního útisku těší rozsáhlé kulturní a správní autonomii s daňovými výsadami. V rezervacích neplatí řada federálních a místních zákonů a pravomoc tam místo úřadů mají kmenové rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...