Warrenová chce vést střední třídu do boje proti miliardářům. Senátorka zahájila cestu do Bílého domu

Americká senátorka Elizabeth Warrenová oficiálně zahájila kampaň před demokratickými primárkami, z nichž vzejde stranická kandidátka na příští prezidentku. Vybrala si k tomu místo, kde se před více než sto lety odehrála jedna z významných stávek požadujících rozšíření práv žen a přistěhovalců. Její programové priority však v některých médiích překrývají dohady o jejím původu. Warrenová se v těchto dnech znovu omluvila za to, že se v 80. letech bez souhlasu původních Američanů zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.

Warrenová voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. „Tohle je boj o naše životy. Boj o vybudování Ameriky, kde jsou sny možné, Ameriky, která je tady pro každého,“ prohlásila před svými příznivci ve městě Lawrence ve státě Massachusetts.

„Proto dnes před vámi stojím, abych oznámila, že kandiduji na prezidentku Spojených států amerických,“ řekla za bouřlivého potlesku účastníků shromáždění. Současný šéf Bílého domu je podle ní nekompetentní. „Naše země potřebuje vůdčí osobnost, která navrátí solidaritu ukradenou Trumpem,“ dodala.

Aby se mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou. O kandidaturu s dalšími demokratickými uchazeči svede v první polovině příštího roku zápas ve vnitrostranických volbách.

Média se shodují, že Warrenová, ač je řazena k favoritům, nebude mít získání stranické kandidatury snadné, neboť o prezidentské křeslo projevilo zájem několik dalších nadějných demokratů. Příkladem je senátorka Kamala Harrisová či její kolega Cory Booker. V neděli se oficiálně chystá ohlásit kandidaturu senátorka Amy Klobucharová a zájem projevila také další členka Senátu USA Kirsten Gillibrandová.

Hledání předků

Warrenová vešla do povědomí také tím, že se bez souhlasu původních Američanů v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka. „Omlouvám se za nejasnosti týkající se příslušnosti ke kmeni a suverenity kmenů a omlouvám se i za škody, které jsem způsobila tím, že jsem před několika desítkami let nedbala na to, že jen a pouze kmeny mohou rozhodovat o příslušnosti k nim,“ řekla v pátek novinářům.

Senátorka uvedla, že se měla chovat citlivěji, vysvětlila ale, že její jednání vycházelo z její rodinné historie. Zopakovala, že od svých rodičů a příbuzných vždy slýchávala, že rodina měla mezi předky indiána. „Rodinné příběhy ale nejsou to samé jako příslušnost ke kmeni,“ dodala.

Omluvila se i za to, že si loni v říjnu nechala udělat test DNA, který naznačil, že může mít vzdáleného indiánského předka. Proti testu se ohradili i zástupci kmene Čerokézů, kteří takový postup označili za nevhodný a necitlivý. Upozornili také, že výsledek nic neznamená, neboť DNA test sám o sobě nemůže stanovit, zda daná osoba je příslušnicí indiánského kmene.

Indiáni ve Spojených státech se po letech vládního útisku těší rozsáhlé kulturní a správní autonomii s daňovými výsadami. V rezervacích neplatí řada federálních a místních zákonů a pravomoc tam místo úřadů mají kmenové rady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 42 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 51 mminutami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 5 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 6 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...