Vzácnou nemocí trpí v Česku 5000 lidí

Praha - Dlouhé roky často trvá, než se u člověka postiženého nějakým typem vzácné nemoci potvrdí diagnóza a může být léčen. Navíc u většiny z 8000 vzácných onemocnění léčba není. Terminologicky se nemoc označuje jako vzácná, jestliže postihuje méně než pět lidí z 10 000. V Česku žije asi 5000 lidí se vzácnou nemocí, v Evropě 30 milionů. Jde o vysoká čísla, ale některými chorobami trpí jen velmi malá část pacientů, a tak lékaři nemají s odhalením jejich nemoci zkušenost.

Podle ankety evropské platformy pro vzácné nemoci EURORDIS čekal na správnou diagnózu déle než 30 let každý čtvrtý pacient s Ehlers-Danlosovým syndromem - dědičnou poruchou tvorby kolagenu, která způsobuje nápadnou volnost a zranitelnost kloubů a kůže. Zpoždění diagnózy má za následek i to, že se rodí další děti se stejným postižením.

Většina vzácných nemocí je způsobena defektními geny

Téměř 80 procent těchto nemocí má původ v genech. Zbylé choroby jsou zapříčiněny především infekcí bakteriální či virovou, alergiemi nebo vlivy životního prostředí. Tři čtvrtiny vzácných nemocí postihují děti, třetina pacientů se nedožije pěti let.

Poznatky evropské platformy potvrzuje příběh předsedkyně pacientského sdružení META Kateřiny Uhlíkové. Trpí už 16 let Gaucherovou chorobou, což je dědičná porucha zpracování tuků. Tukové buňky se hromadí zejména ve slezině, u dětí také v nervovém systému. Uhlíkové hrozilo, že když nedostane vhodnou léčbu, přijde o slezinu. „V tu chvíli jsem si začala uvědomovat, co vše může následovat a jak výrazně to ovlivní můj život. V roce 1977 mi naštěstí pojišťovna léčbu uhradila,“ prohlásila Uhlíková.

Profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice, uvedl, že na klinice mají tři programy specializované na vzácná onemocnění. Nejstarší je program zaměřený na Fabryho chorobu - toto dědičné onemocnění se projevuje zvětšením srdce. Nemoc je totiž obtížné odhalit. Přitom Fabryho choroba, není-li správně léčena, výrazně zkracuje život. Pacienti umírají v průměru v 53 letech.

Léčba vzácných onemocnění je nákladnější než u běžných chorob

Řádově jsou náklady na léčbu vzácných onemocnění vyšší než na léčbu jiných nemocí. Příčinou je nízká incidence onemocnění a omezený počet specializovaných zařízení. Problém je i s vývojem nových léků, farmaceutickým firmám se nevyplatí dávat peníze do výzkumu léků, které pak užívá jen několik lidí.

Právě na dnešek připadá Den vzácných onemocnění, kteý si klade za cíl upozornit na problémy pacientů se vzácnou nemocí. Den byl poprvé vyhlášen 29. února 2008, zvoleno bylo vzácné a řídké datum, které se opakuje jen jednou za čtyři roky. V nepřestupných letech se posouvá na 28. únor.

  • DNA zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/562/56121.jpg
  • Vzorky DNA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/562/56123.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 44 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...