Bratislava – Podle německé kancléřky Angely Merkelové je urovnání konfliktu kolem dodávek zemního plynu mezi Moskvou a Ukrajinou v zájmu celé Evropské unie. Kancléřka to řekla po jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem. Finanční pomoc, díky které by mohla Ukrajina splatit Moskvě dlužnou částku, ale nepřislíbila.
„Máme velký zájem, aby jednání mezi EU, Ruskem a Ukrajinou byla uzavřena tak, abychom v zimě měli dostatek plynu,“ prohlásila po jednání se slovenským premiérem Merkelová.
Ukrajina a Rusko se minulý pátek dohodly na základních podmínkách o ceně za ruský plyn a také na vyrovnání dřívějšího dluhu za dodávky suroviny. Kyjev by měl platit 385 dolarů za 1 000 krychlových metrů energetické suroviny. Rusko už v červnu přestalo dodávat Ukrajině plyn kvůli sporům o cenu a nezaplaceným dluhům za předchozí dodávky. Ukrajinské území přitom slouží pro tranzit dodávek ruského plynu dále do Evropy a panují obavy, že spory mezi Moskvou a Kyjevem mohou tuto přepravní trasu ohrozit.
Šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller už dříve poukázal na to, že Kyjev nemá dostatek finančních prostředků, a proto by mu měla pomoci Evropská komise.
Merkelová případnou finanční pomoc EU Ukrajině zatím neslíbila, ocenila ale, že v otázce sporu o dodávky ruského plynu na Ukrajinu došlo k pokroku. „Ještě nejsme u cíle, v následujících dnech budeme o tom hovořit, je potřeba si některé otázky vyjasnit,“ řekla kancléřka.
Evropa pokrývá asi třetinu své spotřeby plynu dovozem z Ruska. Na dodávkách ruského plynu je závislé také Slovensko, které od poloviny září dostává z Ruska méně suroviny, než si objednalo. „Dodávky surovin by neměly být nástrojem politického boje ze strany dodavatele. Věřím, že dosažení míru a stability na Ukrajině povede i k dosažení stability v dodávkách zemního plynu směrem do Evropy,“ řekl Fico. Ukrajina po výpadku dodávek z Ruska dostává plyn prostřednictvím zpětného toku ze Slovenska.
„Pozice slovenského prezidenta je trochu jinde, protože začíná druhý poločas volebního období. Fico proto důrazňuje, že pro Slovensko je problém podílet se na sanování ukrajinského dluhu vůči Rusku. Merkelová se postavila na jeho stranu s tím, že je třeba hledat nějaký kompromis – například překlenovací úvěr,“ uvedl ve vysílání ČT24 publicista Milan Žitný.
Zmírnění sankcí není na pořadu dne
Merkelová a Fico se dotkli také otázky protiruských sankcí. Shodli se, že pro případné přehodnocení je nutný pokrok v plnění mírového plánu. „Jde o uplatnění dohody z Minsku. V této otázce jsme, žel, v mnoha bodech příliš vzdáleni od toho, abychom mohli hovořit o skutečné realizaci. Plán sám o sobě je dobrý, ale to, co chybí, je jeho praktické uskutečnění,“ řekla Merkelová. Dodala, že opravdové příměří na východě Ukrajiny nepanuje, protože od jeho vyhlášení přišlo v konfliktu o život více než 300 lidí. Za důležité označila také zajištění územní celistvosti Ukrajiny, a to „nejen na papíře, ale i konkrétními činy“.
Podobně jako Merkelová se v otázce přehodnocení protiruských sankcí vyjádřil i Fico, který v uplynulé době opakovaně označil vzájemné sankce mezi EU a Ruskem za nesmyslné. „Spolu s Německem apelujeme na představitele obou stran (Ruska a Ukrajiny), aby aktuální krize byla překonána cestou dialogu a jednání,“ řekl slovenský premiér.
