Švédská akademie letos neudělí Nobelovu cenu za literaturu, trpí totiž důsledky skandálu kolem sexuálního obtěžování a vyzrazování jmen laureátů. Kvůli tomu se více než polovina členů rozhodla ukončit svou činnost v akademii. Volná místa ale přeobsadit nelze, protože funkce je doživotní. Situaci ještě vyostřila informace, že obětí sexuálního obtěžování se měla stát i švédská korunní princezna Viktorie.
Vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu se o rok odkládá. Švédskou akademii potápí skandály
Martin C. Putna: Prestiž Nobelovy ceny za literaturu ohrožena není (zdroj: ČT24)
Akademie uvedla, že vyhlášení a předání Nobelovy ceny za literaturu za rok 2018 bude o rok odloženo. V roce 2019 tak budou předány ceny dvě.
„Považujeme za nutné věnovat čas obnově důvěry veřejnosti v akademii, než bude vyhlášen další laureát,“ vysvětlil rozhodnutí Švédské akademie její šéf Anders Olsson v prohlášení. Toto rozhodnutí jsme přijali „s ohledem na předchozí a budoucí držitele Nobelovy ceny za literaturu, s ohledem na Nobelovu nadaci a na širokou veřejnost“, dodal.
Literární historik Martin C. Putna ale nepředpokládá, že by současný skandál do budoucna pověsti Nobelovy ceny nějak výrazně uškodil. „Existuje jakýsi konsensus, že tahle cena je nejvýznamnější a nemyslím si, že by se na tom něco principiálně změnilo,“ uvedl v Horizontu ČT24.
Skandál má na svědomí fotograf Jean-Claude Arnault
Krizi vyvolal případ manžela jedné z členek akademie, francouzsko-švédského fotografa Jeana-Claudea Arnaulta. Loni na podzim totiž vyšlo najevo, že měl v řadách akademie sexuálně obtěžovat až osmnáct žen. Podle svědectví několika lidí se terčem Arnaultova obtěžování stala i korunní princezna Viktorie. Fotograf ji měl osahávat během jedné z recepcí.
Švédský list Dagens Nyheter napsal, že Arnault dokonce opakovaně vyzradil jméno laureáta každoročně udělované ceny.
Švédská korunní princezna Viktorie
V souvislosti s Arnaultem a jeho manželkou Katarinou Frostensonovou se navíc objevila obvinění ze střetu zájmů. Švédská akademie, která také každoročně rozděluje asi tři miliony dolarů v podobě stipendií, totiž v minulosti finančně podporovala i stockholmské soukromé kulturní centrum Forum, které Arnault s Frostensonovou vedou.
Frostensonová již na svou funkci ve Švédské akademii rezignovala, stejně jako kvůli skandálu odešla šéfka instituce Sara Daniusová a čtyři další členové – Klas Östergren, Kjell Espmark, Peter Englund a Sara Stridsbergová. Další dvě členky akademie (Kerstin Ekmanová a Lotta Lotassová) jsou již delší dobu neaktivní.
Volná místa v akademii podle současných pravidel nelze doobsadit
Švédská akademie má osmnáct členů. Na protest proti Arnaultově chování i nečinnosti akademie v této věci se rozhodlo už osm členů svou činnost přerušit. O nositeli ceny ovšem může rozhodnout minimálně dvanáct akademiků. Volná místa ale přeobsadit nelze, protože funkce je doživotní.
Švédský král Karl XVI. Gustav hodlá pravidla obsazování komise změnit tak, aby ji bylo možné doplnit. „Ve Švédsku je to extrémně důležitá instituce pro kulturu i pro celou Nobelovu cenu, takže to musíme rychle vyřešit tak, aby to pro všechny strany bylo co nejlepší,“ ujistil panovník.
Nobelova cena za literaturu byla poprvé předána v roce 1901. Od té doby ji akademie se sídlem ve Stockholmu neudělila pouze sedmkrát (v letech 1914, 1918, 1935, 1940, 1941, 1942 a 1943). Důvodem byla první a druhá světová válka, v roce 1935 pak podle serveru BBC News nebyl nalezen nikdo, kdo by si cenu zasloužil.
V některých letech ale bylo, podobně jako nyní, předání ceny odloženo. O rok později, až v roce 1950, ji například dostal americký spisovatel William Faulkner.
Dosud nejvýraznější rozpory v akademii panovaly v 90. letech, kdy tři členové chtěli složit funkci proto, že akademie kvůli zachování nestrannosti odmítla odsoudit íránskou fatvu nad spisovatelem Salmanem Rushdiem. Akademie však jejich rezignace nepřijala a spor se následně uklidnil.