Výběr nových europoslanců by mohl obnovit schvalování Lisabonu

Brusel - Státy budou možná znovu muset ratifikovat Lisabonskou smlouvu. Jak píšou Lidové noviny, dokument totiž zvyšuje počet europoslanců o 18 na 754. V letošních volbách ale proběhly volby do Evropského parlamentu podle starých pravidel. Členské země teď budou muset dodatečně 18 nových europoslanců vybrat. Pak bude následovat jejich schvalování, a to se zřejmě neobejde bez komplikací. Unie buď odsouhlasí výběr v dokumentu, který by se připojil k Lisabonské smlouvě, to by ale znamenalo, že by ji všechny členské státy musely znovu ratifikovat. Druhou možností pak je, že by se protokol o nových europoslancích připojil tak jako například česká výjimka z listiny práv a svobod k přístupové smlouvě s Chorvatskem.

Zatím se jeví jako pravděpodobnější varianta druhá, unii se po obstrukcích s Lisabonskou smlouvou znovu nechce riskovat, že by někdo shodil pracně schválenou smlouvu pod stůl. Většina zemí je tak pro, aby se výběr nových poslanců schválil pomocí protokolu, který by se připojil k přístupové smlouvě. 

Zdá se, že výběr nových poslanců bude řešit hlavně španělské předsednictví, které začíná v lednu. Prioritou Španělů je schválit dodatečný výběr členů Evropského parlamentu co nejrychleji, aby mohli začít hlasovat. Dokud totiž nebudou odsouhlaseni celou sedmadvacítkou, budou mít v parlamentu pouze status pozorovatele. I tak ale budou tito europoslanci pobírat plat jako jejich volení kolegové. Tito takzvaní fantomové Evropského parlamentu tak sice nebudou moci nic dělat, ale i tak budou stát unii ročně 180 milionů korun. 

Noví europoslanci – kde je vzít?

Díky Lisabonské smlouvě se zvýšil počet europoslanců ze 736 na 754 – tedy o 18 křesel. Ta se rozdělí mezi 12 členských států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
20:06Aktualizovánopřed 25 mminutami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 5 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 6 hhodinami

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...