Vraťte, co nám patří, zaznívá z Egypta na adresu muzeí

Káhira – V kampani za navrácení odvezených historických památek spojil síly Egypt s dalšími 25 státy. Ty chtějí získat zpět artefakty, z nichž se některé nacházejí ve vlastnictví předních světových muzeí. Na mezinárodní konferenci v Káhiře to oznámil šéf egyptských památkářů Zahí Havás. Egypt se v nové snaze spojil i se zeměmi, jako jsou například USA, které se zavázaly dotyčné historické předměty vrátit.

„Muzea jsou hlavním odběratelem kradených artefaktů. Pokud by s tím skončila, ubylo by i krádeží, protože by lupiči neměli odbytiště. 95 procent muzeí na to přistoupilo, ale těch pět procent odmítá. Nakupují kradené památky tajně a ukrývají je v depozitářích,“ vysvětluje smysl iniciativy generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás.

Francie, Británie a Německo, které nejčastěji figurují na seznamu zemí, po nichž se navrácení kulturních památek požaduje, se konference nezúčastnily. Vstřícnost naopak projevila Itálie, která se jednání v Káhiře zúčastnila i navzdory sporům o sochu faraona Ramesse II., drženou muzeem v Turíně.

Po Británii Havás požaduje navrácení Rosettské desky, díky níž se evropským vědcům podařilo rozluštit staroegyptské hieroglyfy. Vrátit chce také bustu královny Nefertiti z berlínského Nového muzea, sochu stavitele pyramid Hemiuna z muzea v Hildesheimu nebo zvěrokruh z chrámu v Dendeře, vystavený v galerii Louvre v Paříži. Neúnavným tlakem se mu již některé menší památky podařilo získat zpět.

K Egyptu se připojilo i Řecko, které chce od Britského muzea v Londýně získat zpět sochy a vlysy z aténského panteonu. Peru požaduje památky pocházející z doby říše Inků vystavené v USA a ve Švédsku, Sýrie chce zpět artefakty, jež jsou součástí muzejních sbírek v Paříži nebo v Kodani. Své kulturní dědictví chce vrátit také Nigérie, Guatemala nebo Libye.

Přímo na konferenci viděli účastníci poslední úspěch boje proti zlodějům památek. Takzvaný „Sarkofág z Miami“ se díky americkým celníkům vrátil do Egypta v březnu. „Začali jsme s těmito zeměmi blíže spolupracovat a díky tomu zadržujeme víc památek. Pašeráci si ale vždycky najdou další cestu, jak se nám vyhnout,“ uvádí zvláštní agentamerického Úřadu pro vnitřní bezpečnost James McAndrew.

Účastníci konference chtějí zatlačit na UNESCO, aby zpřísnilo pravidla pro vývoz kradených památek. Současná konvence zamezuje obchodování s artefakty ukradenými až po roce 1970. Státy pod vedením Egypta teď požadují, aby zákaz sahal hlouběji do minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 17 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 58 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...