Vraťte, co nám patří, zaznívá z Egypta na adresu muzeí

Káhira – V kampani za navrácení odvezených historických památek spojil síly Egypt s dalšími 25 státy. Ty chtějí získat zpět artefakty, z nichž se některé nacházejí ve vlastnictví předních světových muzeí. Na mezinárodní konferenci v Káhiře to oznámil šéf egyptských památkářů Zahí Havás. Egypt se v nové snaze spojil i se zeměmi, jako jsou například USA, které se zavázaly dotyčné historické předměty vrátit.

„Muzea jsou hlavním odběratelem kradených artefaktů. Pokud by s tím skončila, ubylo by i krádeží, protože by lupiči neměli odbytiště. 95 procent muzeí na to přistoupilo, ale těch pět procent odmítá. Nakupují kradené památky tajně a ukrývají je v depozitářích,“ vysvětluje smysl iniciativy generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás.

Francie, Británie a Německo, které nejčastěji figurují na seznamu zemí, po nichž se navrácení kulturních památek požaduje, se konference nezúčastnily. Vstřícnost naopak projevila Itálie, která se jednání v Káhiře zúčastnila i navzdory sporům o sochu faraona Ramesse II., drženou muzeem v Turíně.

Po Británii Havás požaduje navrácení Rosettské desky, díky níž se evropským vědcům podařilo rozluštit staroegyptské hieroglyfy. Vrátit chce také bustu královny Nefertiti z berlínského Nového muzea, sochu stavitele pyramid Hemiuna z muzea v Hildesheimu nebo zvěrokruh z chrámu v Dendeře, vystavený v galerii Louvre v Paříži. Neúnavným tlakem se mu již některé menší památky podařilo získat zpět.

K Egyptu se připojilo i Řecko, které chce od Britského muzea v Londýně získat zpět sochy a vlysy z aténského panteonu. Peru požaduje památky pocházející z doby říše Inků vystavené v USA a ve Švédsku, Sýrie chce zpět artefakty, jež jsou součástí muzejních sbírek v Paříži nebo v Kodani. Své kulturní dědictví chce vrátit také Nigérie, Guatemala nebo Libye.

Přímo na konferenci viděli účastníci poslední úspěch boje proti zlodějům památek. Takzvaný „Sarkofág z Miami“ se díky americkým celníkům vrátil do Egypta v březnu. „Začali jsme s těmito zeměmi blíže spolupracovat a díky tomu zadržujeme víc památek. Pašeráci si ale vždycky najdou další cestu, jak se nám vyhnout,“ uvádí zvláštní agentamerického Úřadu pro vnitřní bezpečnost James McAndrew.

Účastníci konference chtějí zatlačit na UNESCO, aby zpřísnilo pravidla pro vývoz kradených památek. Současná konvence zamezuje obchodování s artefakty ukradenými až po roce 1970. Státy pod vedením Egypta teď požadují, aby zákaz sahal hlouběji do minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 3 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...