Vrak lodi Costa Concordia se bude zřejmě narovnávat až do rána

Giglio (Itálie) - Vyzvedávání vraku luxusní lodi Costa Concordia, která u toskánského ostrova Giglio ztroskotala loni v lednu, nabírá zpoždění. Operace zřejmě potrvá až do úterního rána. Krátce po poledni se již odborníkům podařilo plavidlo uvolnit z útesu u ostrova a dosud skrytá část vraku se centimetr po centimetru vynořuje. Pouhým okem už lze vidět několik metrů zrezivělé Concordie - úhel sklonu se zmírnil o 10 stupňů.

Unikátní námořní operace měla začít už v 6:00 SELČ, noční bouře ale přerušily přípravy, a práce tak odstartovaly až o tři hodiny později. Po dvou hodinách už bylo z fotografií zřejmé, že se dosud skrytá část vraku po centimetrech vynořuje nad hladinu moře. Napřimování lodi je už viditelné i pouhým okem, protože z vody vystoupila o několik metrů. Narovnávání lodi mělo podle odhadů zabrat deset až 12 hodin, nakonec ale potrvá o několik hodin déle.

Šéf civilní ochrany Franco Gabrielli už na tiskové konferenci potvrdil, že kýl lodi se podařilo uvolnit z útesu a že nyní spočívá na uměle vytvořené podmořské plošině. Právě tento krok byl považován za jednu z nejnáročnějších částí celé akce. Podvodní kamery prý ale ukázaly, že loď je značně deformovaná.

Loď je nakloněná na pravoboku a kýlem spočívá na skalnatém dně. S pomocí několika jeřábů a hydraulických zařízení má být Concordia pootočena a pomalu napřímena do vertikální polohy. Pak bude třeba ji stabilizovat na podmořské plošině a vypouštěním vody z obrovských postranních nádrží ji dostat na hladinu.

Pokud se vše podaří, bude loď pravděpodobně na jaře odvlečena do šrotu. Ačkoli realizační tým doufá v úspěch, stále existuje malé riziko, že se loď při vyzvedávání nenávratně poškodí a z místa už ji nebude možné dostat v jednom kuse. Odklad vyprošťování však není možný – třetí zimu by totiž trup zpola potopeného plavidla nevydržel.

Práce na vyproštění Concordie už stály přes 600 milionů eur (zhruba 15,5 miliardy korun), tedy víc než loď samotná. Vzhledem k rozměrům a váze plavidla je akce považována za technicky bezprecedentní. Stabilizována je díky umělému dnu, které pod ní vytvořili potápěči pomocí pytlů s cementem, a plošinou zapuštěnou do mořského dna.

Unikátní akce pod drobnohledem médií

Celou akci přenáší několik televizí. Na místo se akreditovalo asi 400 novinářů, fotografů a kameramanů. Pokud chtěli obyvatelé ostrova nebo turisté vyprošťování Concordie sledovat přímo na místě, museli si vyřídit propustku do přístavu.

Kolem plavidla a podpůrných staveb byl vytvořen kordon, takže k místu se nedostane žádná loď kromě těch, které se podílí na operaci. Zakázány jsou také přelety nad vrakem. Přístav, do nějž zajíždí za normálních podmínek trajekty s turisty, bude celý den pro plavidla zcela uzavřen.

Velká pozornost se věnovala také ekologické stránce. Kolem lodi jsou plovoucí zábrany, které mají zachytit eventuální únik toxických látek do moře.

Záchranáři budou hledat dvě zbývající oběti

Plavidlo ztroskotalo v lednu loňského roku a na palubě mělo asi 4 200 cestujících. Z nich 32 nehodu nepřežilo a dvě těla jsou stále ve vraku. Jakmile inženýři Costu narovnají, rozběhne se okamžitě pátrání pod vodou nanovo - v okolí trupu i uvnitř. Většina cestujících nechala v kajutách všechny cennosti. I ty musí úřady zajistit.

Velitel italské civilní ochrany Franco Gabrielli řekl poslancům, že právě teď je nejvhodnější doba k vyzvednutí plavidla, protože Concordia je v takovém stavu, že by třetí zimu na moři nemusela vydržet. „Lodě nejsou stavěné na to, aby ležely na boku. Kdyby měla přežít další zimu… takhle jí není dobře,“ souhlasí Sloane.

Zástupce starosty Giglia Alessandro Centurioni řekl, že ostrov je na akci připraven a věří ve zdar celé operace. Ačkoli se úřady chtěly vyhnout davům zvědavců, zřejmě se jim to nepodaří. „Nechci si ten pohled nechat ujít za nic na světě. Budu se starostou v přístavu za úsvitu v 5:30,“ řekl Centurioni.

Na zvednutí Concordie je potřeba oceli jako na tři Eifelovky

  • Loď váží 114 000 tun, dlouhá je 290 metrů a široká 35 metrů. Výškou 57 metrů odpovídá zhruba jedenáctipodlažnímu domu, plochou třem fotbalovým hřištím.
  • Na záchranné operaci se podílí asi 500 lidí 26 různých národností. Z nich 120 jsou potápěči, kteří museli provést 15 000 ponorů. Dále byli pro záchranu lodi povoláni svářeči, tesaři, lodní kapitáni, inženýři, biologové a také 60 znalců vyprošťovacích operací a námořní logistiky.
  • Pro všechny vyprošťovací operace a otáčení plavidla bude zapotřebí 30 000 tun oceli, což je čtyřnásobek pařížské Eiffelovy věže.
  • Loď je nyní nakloněna v úhlu 65 stupňů a leží na pravém boku. Aby mohla být uvedena do vertikální polohy, bylo pod ní s pomocí 1 200 pytlů s cementem vytvořeno umělé dno. Zbytek plavidla bude opřen o šest plošin, jejichž plocha tvoří dohromady jedno a půl fotbalového hřiště. Podpírá je 21 pilířů o průměru 1,6 metru, které jsou ukotveny v devítimetrové hloubce.
  • Plavidlo svírá 56 ocelových řetězů, z nichž každý měří 58 metrů a váží 26 tun. Jsou připevněny ke stožárům, přes které bude loď tažena na jednu stranu. Z druhé strany pak stožáry poslouží jako zábrana, aby se loď nepřeklopila na druhou stranu.
  • Aby bylo možné loď uvolnit, muselo se k jejímu obnaženému boku přivést 11 speciálně vyrobených ocelových kesonů. Sedm jich měří jako sedmipatrová budova, výška zbylých odpovídá jedenáctipatrovému domu.
  • Aby se zabránilo otočení přídě, vyrobili v Palermu jakési ohromné rovnátko ve tvaru skořápky. Spočívá na dvou ohromných kesonech, spojených silnými hadicemi. Celá tato podpůrná konstrukce váží 1 700 tun, což je více než sedminásobek váhy sochy Svobody v New Yorku. 
  • K dispozici bude 30 lodí a člunů všech velikostí, včetně 122 metrů dlouhé lodi Micoperi30.
  • Náklady, které už přesáhly 600 milionů eur (15,4 miliardy Kč), uhradí majitel Costy Concordie, společnost Carnival.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 17 mminutami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 24 mminutami

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 4 hhodinami
Načítání...