Volkswagen má 80. Největší automobilku Evropy proslavil legendární Brouk

Německá automobilová skupina Volkswagen (VW), jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou. Jejímu založení před 80 lety, 28. května 1937, předcházel sen vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera o laciném „lidovém“ automobilu, který by si mohl v Německu pořídit každý. Slávy a masové výroby se ale společnost VW dočkala až po skončení druhé světové války.

Cesta k současnému postavení koncernu, který vlastní 12 značek, včetně luxusních (osobní auta VW, Audi, Seat, Škoda, Bentley, Bugatti, Lamborghini a Porsche, nákladní vozy MAN a Scania, užitkové vozy Volkswagen a zatím také motocykly Ducati), nebyla jednoduchá. Velkolepé plány firmy zcela změnila druhá světová válka, automobilka během let přestála slabší období i skandály. Loni VW vůbec poprvé pokořil japonského konkurenta Toyotu v čele světového trhu.

Gesellschaft zur Vorbereitung des Deutschen Volkswagens (Společnost pro přípravu německého lidového vozu; odtud název Volkswagen) měla pod křídly organizace Deutsche Arbeitsfront (Německá pracovní fronta). Původně měla ve velkém vyrábět vůz, jejž na Hitlerovu objednávku zkonstruoval Ferdinand Porsche. Auto, inspirované i prototypovou Tatrou 97, neslo označení KdF-Wagen podle nacistické organizace Kraft durch Freude („síla díky radosti“). Prototypy se objevily v roce 1936.

O dva roky později poklepal Hitler nedaleko Fallerslebenu (dnešní Wolfsburg v Dolním Sasku), kde má koncern VW sídlo, na základní kámen továrny. Po zahájení války přešla fabrika na válečnou výrobu a vyráběla také terénní či obojživelné stroje. Kolem 330 tisíc Němců, kteří si spořili na své vysněné auto, tak přišlo zkrátka. Po konci války se poškozená továrna ocitla ve složité situaci. O její vybavení mělo v rámci reparací zájem několik automobilek z vítězných států, nakonec ale zůstaly stroje na svém místě.

V roce 1945 se rozjela výroba Brouka

Už v roce 1945 se tak pod britským patronátem mohla rozjet výroba. Počty vozů rostly zpočátku jen pomalu, v březnu 1946 dosáhla výroba poprvé tisíc kusů za měsíc, hranice dva tisíce aut měsíčně padla v roce 1948. Úspěchy po celém světě slavil VW s vozem, kterému se začalo říkat Brouk. Této legendy mezi automobily bylo během 58 let (1945 až 2003) vyrobeno přes 23 milionů kusů. V polovině 60. let VW koupil automobilku Auto Union a k výrobci velkých vozů Audi pak v roce 1969 připojil firmu NSU a získal tak i společnost, jež měla zkušenosti s malými, vodou chlazenými motory.

I díky tomu mohl VW začátkem 70. let přijít se dvěma vozy, jež se zcela odstřihly od tradičního pojetí se vzduchem chlazeným motorem vzadu - byly to typy Passat (1973) a Golf (1974). Hlavně Golf, jehož několik generací se dosud prodalo 27,5 milionu vozů, pomohl firmě překonat problémy s klesající poptávkou po spolehlivém, ale zastarávajícím Brouku. Golf je dnes třetím nejprodávanějším autem všem dob. Lépe jsou na tom jen Toyota Corolla a Ford F-Series. V první desítce má VW kromě Golfu i Brouka a Passat.

V roce 1960 byla automobilka přeměněna na akciovou společnost, když 40 procent akcií zůstalo v rukou státu. V současnosti je největším akcionářem VW holdingová společnost Porsche SE, která vlastní zhruba 52 procent hlasovacích práv. Holding, jejž ovládají rodiny Porscheových a Piëchů, není totožný s výrobcem sportovních vozů Porsche AG, který je dnes jednou z divizí Volkswagenu. Druhým největším akcionářem firmy je pak německá spolková země Dolní Sasko.

Zisk skupiny Volkswagen loni rekordně rostl

Provozní zisk celé skupiny Volkswagen vzrostl v roce 2016 o 14 procent na rekordních 14,6 miliardy eur (394,5 miliardy korun). Tržby skupiny se loni zvýšily o 1,9 procenta na rekordních 217 miliard eur (5,9 bilionu korun). Čistý zisk pak dosáhl 5,14 miliardy eur po ztrátě 1,6 miliardy eur v roce 2015. Koncern provozuje 120 výrobních závodů ve 20 evropských zemích a v 11 zemích Severní a Jižní Ameriky, Asie a Afriky. Společnost zaměstnává přes 600 tisíc lidí.

VW předloni přiznal, že po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut software umožňující manipulovat s testy emisí. Skandál vedl k poklesu cen akcií firmy i k personálním změnám, zahájeno bylo také vyšetřování bývalých a současných vysokých představitelů firmy Porsche SE kvůli podezření z manipulace s trhem. Skupině VW se však loni navzdory kauze podařilo zvýšit globální prodej o téměř čtyři procenta na rekordních 10,3 milionu vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 15 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...