Volby na východě Ukrajiny vyhráli dosavadní lídři separatistů

Doněck/Luhansk - Nedělní volby na separatistickém východě Ukrajiny, které neuznává Kyjev ani západní země, potvrdily pozice dosavadních povstaleckých vůdců neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republiky Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Podle agentury AFP „drtivé vítězství“ dosavadních vůdců separatistů nebylo žádným překvapením. Kyjev povstalecké volby odmítl jako „frašku“ a Evropská unie je označila za překážku pro mírový proces. Naopak Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat.

Separatisté si tento výsledek vykládají jako odtržení Donbasu od Ukrajiny, zatímco západní tisk píše o „zinscenování státnosti“ či o „exportu ruské imitace demokracie“. „Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny. Zvolení představitelé získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň zdůraznilo potřebu zahájit „fungující“ dialog mezi ukrajinskými úřady a separatistickými regiony.

Zacharčenko i Plotnický měli ve volbách několik protikandidátů, jejichž jména ale prakticky nikdo neznal. Na východě Ukrajiny neproběhla žádná klasická kampaň, kandidáti dokonce ani nepředstavovali svůj program. Lídři samozvaných lidových republik voličům slibují, že jim vrátí práci, obnoví infrastrukturu i zničená města po měsících bojů, otevřou nové školy a úřady, oživí ekonomiku a především se nevzdají ukrajinské armádě. „Znovu nastartujeme ekonomiku, vrátíme lidem vše, co během války ztratili. Obnovíme výrobu místních továren a celkově vybudujeme od základu nový stát. Je jasné, že jednání s Kyjevem se v budoucnu nevyhneme. Teď si to ale neumím představit,“ konstatoval současný „premiér“ Doněcké republiky Zacharčenko.

„Zástupci OBSE volby bojkotovali,“ řekl Miroslav Karas. Místo nich působili zástupci Ruska i jiných zemí včetně Česka, kteří byli pozvání Asociací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, vytvořenou nejspíše jen pro tuto příležitost, jejíž zkratka ABSE zní podobně jako OBSE.

„Separatistické entity se dostávají stále více mimo právní rámec Ukrajiny,“ upozornil politolog z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan Souleimanov s tím, že se tak děje v době, kdy přibývá ruských vojáků na východě Ukrajiny.

„Lidi stáli na mraze i několik hodin, aby mohli hlasovat. Měli k tomu dva důvody: rozhodně si nepřáli stát se zase součástí Ukrajiny, která je celé léto bombardovala a ostřelovala. Zároveň se báli zůstat bez 'sociální karty', která se rozdávala ve volebních místnostech,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru o nedělním hlasování v Luhansku. Dodal, že hlasování předcházela fáma, že tyto karty, slibující bezplatné zdravotní ošetření i slevy v dopravě a v obchodech, nebude dost pro všechny, a tak stovky lidí stály ve frontách ještě před otevřením volebních místností. Mnozí prý hovořili o tom, že hlasují hlavně proto, aby se stali součástí Ruska. „Navštívili jsme několik volebních místností a mohu potvrdit, že všude lidé čekali i hodinu v mrazu,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat. „Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny. Zvolení představitelé získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech,“ citovala agentura Reuters z prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Úřad zdůraznil potřebu zavést „fungující“ dialog mezi ukrajinskými úřady a separatistickými regiony.

Washington podle agentury TASS „poradil“ Moskvě, aby se zdržela využití volebních výsledků jako záminky „k vyslání dalších vojáků a vojenské techniky na Ukrajinu“. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby splnil svá prohlášení, že nezpochybní celistvost a jednotu Ukrajiny. 

Evropská unie volby v proruských oblastech označila za překážku pro mírový proces. „Považuji dnešní prezidentské a parlamentní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Hlasování je nelegální a nelegitimní a Evropská unie ho neuzná,“ dodala s tím, že volby jsou v rozporu s dohodou z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko volby nazval „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Gazeta Wyborcza: Rusko vyváží svou imitaci demokracie

Moskva obviňuje Američany, že porušují světový řád „exportem demokracie“. Sama ale také vyváží to, co má: svou imitaci demokracie. Podle ruských volebních receptů se konalo referendum na Krymu i nedělní hlasování v Donbasu na východě Ukrajiny, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza.

Co na tom, že „volby“ do místních „parlamentů“ a „výkonných orgánů“ v částech Doněcké a Luhanské oblasti ovládnutých vzbouřenci se odehrály navzdory nesouhlasu kyjevských úřadů, jakož i s porušením ukrajinských zákonů. Vzbouřenci jsou od toho vzbouřenci, aby nedodržovali pravidla stanovená těmi, proti kterým se vzbouřili.

Nedělní volby v „Lugandě“, jak moskevští liberálové nazývají to, čemu Kreml říká „Novorusko“, nemají ale nic společného se základními, „technickými“ požadavky demokracie. Pokud ani nelze určit, jaký je počet oprávněných voličů, pak oznámené výsledky nemohou být považovány za věrohodné. Pokud chybějí nezávislí pozorovatelé, sčítání hlasů lze a je i nutno označit za podvod.

Evropa, Spojené státy i generální tajemník OSN Pan Ki-mun jsou proti volbám v Donbasu. Svět jejich výsledky neuzná. Ale Rusko ano. Proč by je taky nemělo uznat, když je samo uspořádalo? A to, že do volební kampaně nebyla připuštěna žádná opozice, že hlasování a sčítání hlasů nikdo nekontroloval, je přeci v souladu s pravidly ruské imitace demokracie.

Moskva si užije doušku bleskového trumfu, za kterým se snaží skrýt hořkou pravdu, že přichází o Ukrajinu. Nezáleží jí na uklidnění situace v Donbasu, ale na tom, aby „Luganda“ zůstala hnisající ranou na těle Ukrajiny, ohniskem nákazy, kterou se možná povede nakazit celou zemi, aby její vůdci nakonec neměli jiné východisko než v rouchu kajícníků zaťukat na brány Kremlu. Export imitace demokracie slouží tomuto cíli.

Bezpilotní letouny OBSE jsou na Donbasu vystaveny útokům

Evropské bezpilotní letouny nasazené na východě Ukrajiny k monitorování situace na Donbasu se v posledních třech dnech několikrát staly terčem útoků. Oznámila to dnes speciální monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jeden z aparátů se při operaci neznámých útočníků zřítil. OBSE vyslala koncem října na východ Ukrajiny první dva ze čtyř bezpilotních letounů, které mají sledovat situaci na linii fronty mezi povstalci a armádou. Stroje začaly sledovat pozice znepřátelených stran v okolí přístavu Mariupol na jihu Doněcké oblasti. Podle ukrajinských médií byla akce dílem východoukrajinských separatistů, kteří v té době útočili na jeden z postů ukrajinské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...