Volby na východě Ukrajiny vyhráli dosavadní lídři separatistů

Doněck/Luhansk - Nedělní volby na separatistickém východě Ukrajiny, které neuznává Kyjev ani západní země, potvrdily pozice dosavadních povstaleckých vůdců neuznávané Doněcké a Luhanské lidové republiky Alexandra Zacharčenka a Igora Plotnického. Podle agentury AFP „drtivé vítězství“ dosavadních vůdců separatistů nebylo žádným překvapením. Kyjev povstalecké volby odmítl jako „frašku“ a Evropská unie je označila za překážku pro mírový proces. Naopak Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat.

Separatisté si tento výsledek vykládají jako odtržení Donbasu od Ukrajiny, zatímco západní tisk píše o „zinscenování státnosti“ či o „exportu ruské imitace demokracie“. „Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny. Zvolení představitelé získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň zdůraznilo potřebu zahájit „fungující“ dialog mezi ukrajinskými úřady a separatistickými regiony.

Zacharčenko i Plotnický měli ve volbách několik protikandidátů, jejichž jména ale prakticky nikdo neznal. Na východě Ukrajiny neproběhla žádná klasická kampaň, kandidáti dokonce ani nepředstavovali svůj program. Lídři samozvaných lidových republik voličům slibují, že jim vrátí práci, obnoví infrastrukturu i zničená města po měsících bojů, otevřou nové školy a úřady, oživí ekonomiku a především se nevzdají ukrajinské armádě. „Znovu nastartujeme ekonomiku, vrátíme lidem vše, co během války ztratili. Obnovíme výrobu místních továren a celkově vybudujeme od základu nový stát. Je jasné, že jednání s Kyjevem se v budoucnu nevyhneme. Teď si to ale neumím představit,“ konstatoval současný „premiér“ Doněcké republiky Zacharčenko.

„Zástupci OBSE volby bojkotovali,“ řekl Miroslav Karas. Místo nich působili zástupci Ruska i jiných zemí včetně Česka, kteří byli pozvání Asociací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, vytvořenou nejspíše jen pro tuto příležitost, jejíž zkratka ABSE zní podobně jako OBSE.

„Separatistické entity se dostávají stále více mimo právní rámec Ukrajiny,“ upozornil politolog z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emil Aslan Souleimanov s tím, že se tak děje v době, kdy přibývá ruských vojáků na východě Ukrajiny.

„Lidi stáli na mraze i několik hodin, aby mohli hlasovat. Měli k tomu dva důvody: rozhodně si nepřáli stát se zase součástí Ukrajiny, která je celé léto bombardovala a ostřelovala. Zároveň se báli zůstat bez 'sociální karty', která se rozdávala ve volebních místnostech,“ napsal ruský internetový list Gazeta.ru o nedělním hlasování v Luhansku. Dodal, že hlasování předcházela fáma, že tyto karty, slibující bezplatné zdravotní ošetření i slevy v dopravě a v obchodech, nebude dost pro všechny, a tak stovky lidí stály ve frontách ještě před otevřením volebních místností. Mnozí prý hovořili o tom, že hlasují hlavně proto, aby se stali součástí Ruska. „Navštívili jsme několik volebních místností a mohu potvrdit, že všude lidé čekali i hodinu v mrazu,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Rusko oznámilo, že bude výsledky voleb respektovat. „Rusko respektuje vůli lidu jihovýchodní Ukrajiny. Zvolení představitelé získali mandát k řešení praktických úkolů s cílem obnovit normální život v oblastech,“ citovala agentura Reuters z prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Úřad zdůraznil potřebu zavést „fungující“ dialog mezi ukrajinskými úřady a separatistickými regiony.

Washington podle agentury TASS „poradil“ Moskvě, aby se zdržela využití volebních výsledků jako záminky „k vyslání dalších vojáků a vojenské techniky na Ukrajinu“. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby splnil svá prohlášení, že nezpochybní celistvost a jednotu Ukrajiny. 

Evropská unie volby v proruských oblastech označila za překážku pro mírový proces. „Považuji dnešní prezidentské a parlamentní volby v Doněcké a Luhanské lidové republice za novou překážku na cestě k míru na Ukrajině,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Hlasování je nelegální a nelegitimní a Evropská unie ho neuzná,“ dodala s tím, že volby jsou v rozporu s dohodou z Minsku, kterou povstalci s ukrajinským vedením uzavřeli začátkem září.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko volby nazval „fraškou, která se odehrává pod hlavněmi tanků a samopalů“. „Spoléhám na to, že Rusko takzvané volby neuzná, protože jsou jasným porušením minského protokolu z 5. září, který podepsal i zástupce Ruska,“ prohlásil Porošenko.

Gazeta Wyborcza: Rusko vyváží svou imitaci demokracie

Moskva obviňuje Američany, že porušují světový řád „exportem demokracie“. Sama ale také vyváží to, co má: svou imitaci demokracie. Podle ruských volebních receptů se konalo referendum na Krymu i nedělní hlasování v Donbasu na východě Ukrajiny, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza.

Co na tom, že „volby“ do místních „parlamentů“ a „výkonných orgánů“ v částech Doněcké a Luhanské oblasti ovládnutých vzbouřenci se odehrály navzdory nesouhlasu kyjevských úřadů, jakož i s porušením ukrajinských zákonů. Vzbouřenci jsou od toho vzbouřenci, aby nedodržovali pravidla stanovená těmi, proti kterým se vzbouřili.

Nedělní volby v „Lugandě“, jak moskevští liberálové nazývají to, čemu Kreml říká „Novorusko“, nemají ale nic společného se základními, „technickými“ požadavky demokracie. Pokud ani nelze určit, jaký je počet oprávněných voličů, pak oznámené výsledky nemohou být považovány za věrohodné. Pokud chybějí nezávislí pozorovatelé, sčítání hlasů lze a je i nutno označit za podvod.

Evropa, Spojené státy i generální tajemník OSN Pan Ki-mun jsou proti volbám v Donbasu. Svět jejich výsledky neuzná. Ale Rusko ano. Proč by je taky nemělo uznat, když je samo uspořádalo? A to, že do volební kampaně nebyla připuštěna žádná opozice, že hlasování a sčítání hlasů nikdo nekontroloval, je přeci v souladu s pravidly ruské imitace demokracie.

Moskva si užije doušku bleskového trumfu, za kterým se snaží skrýt hořkou pravdu, že přichází o Ukrajinu. Nezáleží jí na uklidnění situace v Donbasu, ale na tom, aby „Luganda“ zůstala hnisající ranou na těle Ukrajiny, ohniskem nákazy, kterou se možná povede nakazit celou zemi, aby její vůdci nakonec neměli jiné východisko než v rouchu kajícníků zaťukat na brány Kremlu. Export imitace demokracie slouží tomuto cíli.

Bezpilotní letouny OBSE jsou na Donbasu vystaveny útokům

Evropské bezpilotní letouny nasazené na východě Ukrajiny k monitorování situace na Donbasu se v posledních třech dnech několikrát staly terčem útoků. Oznámila to dnes speciální monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jeden z aparátů se při operaci neznámých útočníků zřítil. OBSE vyslala koncem října na východ Ukrajiny první dva ze čtyř bezpilotních letounů, které mají sledovat situaci na linii fronty mezi povstalci a armádou. Stroje začaly sledovat pozice znepřátelených stran v okolí přístavu Mariupol na jihu Doněcké oblasti. Podle ukrajinských médií byla akce dílem východoukrajinských separatistů, kteří v té době útočili na jeden z postů ukrajinské armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velitel kurdských Syrských demokratických sil oznámil jejich rozpuštění

Velitel kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúm Abdí v úterý oznámil jejich rozpuštění a plné začlenění do státních institucí. Učinil tak v televizním projevu vysílaném z prezidentského paláce v Damašku. Podle agentury AFP jde o naplnění dohody s prozatímním prezidentem Sýrie Ahmadem Šaráem, který usiluje o sjednocení země.
20:40Aktualizovánopřed 49 mminutami

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
15:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf CIA Ratcliffe jednal v Moskvě, informovala americká média

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.
17:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 4 hhodinami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 4 hhodinami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 5 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.