Vojenskou pomoc z USA si přeje jen polovina Ukrajinců, tvrdí průzkum

Kyjev/Washington - Mluvčí ukrajinské armády a americká vláda dnes obvinili povstalce, že sice stahují těžkou techniku z východu země, relativní klid ale prý využívají k přezbrojení jednotek. Na hranicích s Ukrajinou údajně zůstává velký počet ruských vojáků. Ve Spojených státech proto sílí tlak na vojenskou pomoc Ukrajině. Sami Ukrajinci o ni však, alespoň podle posledního průzkumu, příliš nestojí.

Americká vláda se dnes v Kongresu opět dostala pod tlak, aby Ukrajině vojensky pomohla; země dodává Kyjevu jen nezbrojní vojenskou pomoc. O tom, jestli Kyjevu pošle i zbraně, se podle Pentagonu rozhodne „již brzy“. „Všichni chceme diplomatické řešení, ale podle mého soudu může přijít jen tehdy, až Putin usoudí, že pokračování zásahů na Ukrajině je pro něj moc drahé,“ tvrdí demokratický senátor Bob Menendez. „Dát Ukrajincům schopnost vidět Rusy, jak přicházejí, ale ne zbraně, aby je mohli zastavit, není odpověď.“

Právě Menendez donedávna vedl zahraniční výbor Senátu a včera podepsal se současným šéfem, republikánem, dopis adresovaný Bílému domu, podle nějž by administrativa měla říct, jaké zbraně poskytne – s odkazem na to, že Kongres možnost zbrojně podpořit Ukrajinu podpořil už na konci roku. Mezi demokraty je velká skupina těch, kteří se k republikánskému tlaku na Bílý dům přidávají, dodává korespondent ČT ve Washingtonu Martin Řezníček.

Podle úplně nového průzkumu, který provedla Marylandská univerzita spolu se sociology na místě, však s vojenskou pomocí souhlasí jen 52 procent obyvatel Ukrajiny. A pouze 48 procent lidí se vyslovilo pro to, aby ukrajinská vláda silou získala zpět území ovládaná separatisty. Větší podporu má tento názor na severu a západě země, menší na východě. K Evropské unii se podle průzkumu chce připojit asi každý druhý obyvatel Ukrajiny, do NATO chce vstoupit 38 procent Ukrajinců.

„Hlavním zjištěním je podle mě to, že na Ukrajině neexistuje většina, která by se chtěla buď posunout blíž k Evropě, nebo blíž k Rusku,“ říká jeden z autorů výzkumu Steven Kull. Největší shoda – a to překvapivě i na povstaleckých územích - panuje v tom, že by Ukrajina měla zůstat neutrální, navzdory prozápadním snahám současné vlády.

Celý průzkum si můžete přečíst zde.

Operace Atlantické odhodlání

Spojené státy poslaly více než sto kusů těžké vojenské techniky, včetně tanků a dalších bojových vozidel, do tří bývalých sovětských pobaltských republik. Američané sem připluli cvičit s těžkou technikou. A také vzkázat Rusku, že spojence nenechají na holičkách. Americký generál John O'Connor v Rize řekl, že cílem je posílit obranyschopnost těchto zemí a odradit Rusko od případných hrozeb.

„Vybavení 3. pěchotní divize a vojáci účastnící se operace Atlantické odhodlání dokazují náš závazek vůči kolektivní bezpečnosti,“ prohlásil velitel americké armády John O’Connor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 39 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 48 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...