Tunis - Z tuniské koaliční vlády vedené islamisty odvolala své tři ministry levicová laická strana Kongres pro republiku (CPR), jejímž šéfem je prezident Munsif Marzúkí. Zdůvodnila to tím, že nebyly splněny její požadavky na změny v kabinetu. Jedná se o další těžkou ránu pro vládu země, kterou rozbouřila středeční vražda opozičního předáka Šukrího Bilajda.
Vražda jednoho z největších vládních kritiků otřásla společností, vyvolala demonstrace, pouliční násilí a stávky. Premiér Hamádí Džibálí pod tlakem slíbil, že rozpustí vládní koalici a sestaví přechodnou vládu technokratů, kteří zemi povedou do voleb. To však odmítla i jeho vlastní strana.
Země politicky přešlapuje na místě, protože se zatím nepodařilo přijmout novou ústavu, podle níž se mají nové volby konat. Opozice se po Bilajdově smrti rozhodla přestat podílet na práci parlamentu, který na ústavě pracuje.
Prohlubuje se politická krize v Tunisku
Rozhodnutí prezidentovy strany CPR prý nemá nic společného s deklarovanou snahou islamistického premiéra vytvořit technokratickou vládu. „Říkáme již týden, že odejdeme z vlády, pokud nebudou vyměněni ministři (Strany obnovy) šéfující zahraničí a spravedlnosti,“ vysvětlilo vedení CPR.
Ačkoli se Strana obnovy od Bilajdovy vraždy distancovala, pozůstalí jí jeho smrt stále připisují. Manželka zavražděného opozičního představitele řekla v nemocnici, kde její muž podlehl několika střelným zraněním, že Bilajd dostával delší dobu výhrůžky zabitím. Když na to upozorňoval úřady, dostalo se mu prý pouze odpovědi, že na sebe coby předák opozice toto riziko vzal.
Krize ohrožuje výsledky parlamentních voleb z loňského října. Tehdy
- jasně vyhrála umírněně islamistická Strana obnovy (získala 89 křesel),
- na druhém místě skončil nacionalistický levicový Kongres pro republiku (CPR; 29),
- třetí skončila Lidová petice za svobodu, spravedlnost a rozvoj (Arída; 26)
- a čtvrté umírněně socialistické Demokratické fórum pro práci a svobody (FDTL; 20).
V reakci na opoziční protesty svolala vláda do ulic demonstraci na svou podporu. Demonstranti žádali pokračování v revoluci a jasně se vymezovali vůči Francii. „Jsem tu, abych podpořil legitimitu vlády. Chceme říct 'ne' zahraničním výzvědným službám, 'ne' Francii, která se míchá do našich domácích záležitostí,“ uvedl jeden z provládních demonstrantů.
I kvůli podobným hlasům požádala vdova po zavražděném politikovi vládu, aby ji ochránila. „Po vraždě Šukrího žádám ministerstvo vnitra, aby opatřilo oficiální ochranu mně i mým dcerám. Pokud se něco stane mé rodině, budu z toho oficiálně vinit ministerstvo vnitra,“ oznámila Basma Bilajdová.
Francie vyzvala svých 25 tisíc občanů, kteří v severoafrické zemi žijí, k opatrnosti a zavřela své školy v Tunisku. Francouzské síly mezitím dále postupují v Mali. Na severu zabraly města Kidal a Tessalit, poslední pevnosti rebelů v regionu, kteří zřejmě utekli do hor, kam se přesouvá i armáda Francie a afrických států. Čeká je pravděpodobně tuhý odpor a změna taktiky rebelů směrem ke guerillové válce.
