Vladimir Putin v prezidentských volbách získal přes 76 procent a obhájil mandát

Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání už v prvním kole a s velkým náskokem obhájil šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99 procent hlasů jich má na svém kontě 76,65 procent. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice hovoří o nesrovnalostech, falšování a podvodech.

  • 22:52

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Ruským prezidentem bude i příštích šest let Vladimir Putin, který již v prvním kole obhájil mandát. Přesné výsledky by měly být sečteny během pondělního rána, bude o nich informovat vysílání i web ČT24.

  • 22:49

    Vladimir Putin: "Nebudeme se v práci řídit nějakými konjunkturalistickými úvahami. Budeme myslet na budoucnost naší velké vlasti. Na budoucnost našich dětí. A takovým postupem jsme rozhodně odsouzeni k úspěchu. Ano, moc vám děkuji. Společně se pustíme do velké a rozsáhlé práce ve jménu Ruska."

  • 22:17
    Vykřičník

    Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci, řekl novinářům. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. Ústavní změny v této chvíli nepřipravuje, dodal.

Putin již příznivcům poděkoval za podporu. Vidí v ní uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl v krátkém projevu ke shromáždění v centru Moskvy. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

„Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský vůdce. „Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu,“ řekl a přítomné strhl ke skandování slov „Rusko, Rusko“.

Putin na následující tiskové konferenci řekl novinářům, že o vládních změnách, o nichž se diskutuje, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. „Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!“ řekl pobaveně.

Na druhém místě se v prezidentských volbách umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s dvanácti procenty a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij s šesti procenty hlasů. Nejviditelnější Putinův soupeř, protikorupční bloger Alexej Navalnyj, do voleb zasáhnout nemohl kvůli odsouzení za údajnou krádež.

Nahrávám video

Volební komise: volby byly v pořádku

O účasti hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent. Kreml očekával účast kolem 70 procent, ale agentura RIA Novosti odhaduje nanejvýš 65 procent. Ukazatel nižší, než se čekalo, přičítá mrazivému počasí v evropské části země.

V Krasnodarském kraji na jihu Ruska však účast přesahovala 90 procent, na Urale a v Povolží se pohybovala kolem 70 procent. Armáda se k urnám podle agentury TASS dostavila jako jeden muž: k urnám přišlo 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Volební komise podle agentury TASS nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo ale hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.

  • 2000: Boris Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
  • 2004: Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
  • 2012: V březnu Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci změnili ústavu a mandát hlavy státu o dva roky prodloužili.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil v tehdejším Leningradu v roce 1952. Už jako student práv vstoupil do služeb sovětské tajné služby KGB. Coby její důstojník odjel v roce 1985 do východního Německa. Po pádu berlínské zdi se v Drážďanech podílel na likvidaci tajných materiálů.

V roce 1991 začal pracovat na Petrohradské radnici. Jeho politická pozice sílila, až se stal šéfem FSB, současné ruské tajné služby, v roce 1999 premiérem a v prosinci téhož roku převzal po Borisi Jelcinovi úřad prezidenta. Jeho zpočátku velmi nízkou popularitu pomohla zvýšit druhá čečenská válka. V prezidentských volbách zvítězil v letech 2000 i 2004.

V roce 2008 Vladimir Putin prezidentské křeslo opustil, aby se ujal funkce premiéra. Prezidentský úřad vykonával jeho přítel Dmitrij Medvěděv. Po čtyřleté mezihře Putin opět jasně zvítězil ve volbách v roce 2012. Jeho zatím poslední prezidentské období charakterizuje prudké ochlazení vztahů se západem. Zahraniční konflikty ale ještě víc posilují domácí pozici Vladimira Putina. stejně jako jeho pečlivě pěstovaná „chlapácká“ image.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 50 mminutami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 1 hhodinou

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 2 hhodinami

Senát USA postoupil návrh, který by omezil Trumpovy pravomoce ve válce s Íránem

Americký Senát v noci na středu SELČ postoupil k dalšímu hlasování návrh rezoluce o válečných pravomocích, která by ukončila válku s Íránem, pokud by prezident Donald Trump neměl souhlas Kongresu. Informovaly o tom agentury Reuters a AP. Ty také upozorňují, že jde o ojedinělou výtku směrovanou republikánskému šéfovi Bílého domu s tím, jak čím dál víc jeho spolustraníků v Kongresu vyjadřuje nespokojenost s vedením konfliktu, který probíhá už téměř tři měsíce.
před 3 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 10 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 10 hhodinami
Načítání...