Vladimir Putin v prezidentských volbách získal přes 76 procent a obhájil mandát

Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání už v prvním kole a s velkým náskokem obhájil šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99 procent hlasů jich má na svém kontě 76,65 procent. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice hovoří o nesrovnalostech, falšování a podvodech.

  • 22:52

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Ruským prezidentem bude i příštích šest let Vladimir Putin, který již v prvním kole obhájil mandát. Přesné výsledky by měly být sečteny během pondělního rána, bude o nich informovat vysílání i web ČT24.

  • 22:49

    Vladimir Putin: "Nebudeme se v práci řídit nějakými konjunkturalistickými úvahami. Budeme myslet na budoucnost naší velké vlasti. Na budoucnost našich dětí. A takovým postupem jsme rozhodně odsouzeni k úspěchu. Ano, moc vám děkuji. Společně se pustíme do velké a rozsáhlé práce ve jménu Ruska."

  • 22:17
    Vykřičník

    Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci, řekl novinářům. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. Ústavní změny v této chvíli nepřipravuje, dodal.

Putin již příznivcům poděkoval za podporu. Vidí v ní uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl v krátkém projevu ke shromáždění v centru Moskvy. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

„Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský vůdce. „Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu,“ řekl a přítomné strhl ke skandování slov „Rusko, Rusko“.

Putin na následující tiskové konferenci řekl novinářům, že o vládních změnách, o nichž se diskutuje, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. „Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!“ řekl pobaveně.

Na druhém místě se v prezidentských volbách umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s dvanácti procenty a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij s šesti procenty hlasů. Nejviditelnější Putinův soupeř, protikorupční bloger Alexej Navalnyj, do voleb zasáhnout nemohl kvůli odsouzení za údajnou krádež.

Nahrávám video

Volební komise: volby byly v pořádku

O účasti hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent. Kreml očekával účast kolem 70 procent, ale agentura RIA Novosti odhaduje nanejvýš 65 procent. Ukazatel nižší, než se čekalo, přičítá mrazivému počasí v evropské části země.

V Krasnodarském kraji na jihu Ruska však účast přesahovala 90 procent, na Urale a v Povolží se pohybovala kolem 70 procent. Armáda se k urnám podle agentury TASS dostavila jako jeden muž: k urnám přišlo 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Volební komise podle agentury TASS nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo ale hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.

  • 2000: Boris Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
  • 2004: Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
  • 2012: V březnu Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci změnili ústavu a mandát hlavy státu o dva roky prodloužili.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil v tehdejším Leningradu v roce 1952. Už jako student práv vstoupil do služeb sovětské tajné služby KGB. Coby její důstojník odjel v roce 1985 do východního Německa. Po pádu berlínské zdi se v Drážďanech podílel na likvidaci tajných materiálů.

V roce 1991 začal pracovat na Petrohradské radnici. Jeho politická pozice sílila, až se stal šéfem FSB, současné ruské tajné služby, v roce 1999 premiérem a v prosinci téhož roku převzal po Borisi Jelcinovi úřad prezidenta. Jeho zpočátku velmi nízkou popularitu pomohla zvýšit druhá čečenská válka. V prezidentských volbách zvítězil v letech 2000 i 2004.

V roce 2008 Vladimir Putin prezidentské křeslo opustil, aby se ujal funkce premiéra. Prezidentský úřad vykonával jeho přítel Dmitrij Medvěděv. Po čtyřleté mezihře Putin opět jasně zvítězil ve volbách v roce 2012. Jeho zatím poslední prezidentské období charakterizuje prudké ochlazení vztahů se západem. Zahraniční konflikty ale ještě víc posilují domácí pozici Vladimira Putina. stejně jako jeho pečlivě pěstovaná „chlapácká“ image.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 2 hhodinami

V Německu přibývá extremistů, uvádí tajná služba. Varuje před Ruskem

V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
před 3 hhodinami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled