Vladimir Putin v prezidentských volbách získal přes 76 procent a obhájil mandát

Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání už v prvním kole a s velkým náskokem obhájil šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99 procent hlasů jich má na svém kontě 76,65 procent. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice hovoří o nesrovnalostech, falšování a podvodech.

  • 22:52

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Ruským prezidentem bude i příštích šest let Vladimir Putin, který již v prvním kole obhájil mandát. Přesné výsledky by měly být sečteny během pondělního rána, bude o nich informovat vysílání i web ČT24.

  • 22:49

    Vladimir Putin: "Nebudeme se v práci řídit nějakými konjunkturalistickými úvahami. Budeme myslet na budoucnost naší velké vlasti. Na budoucnost našich dětí. A takovým postupem jsme rozhodně odsouzeni k úspěchu. Ano, moc vám děkuji. Společně se pustíme do velké a rozsáhlé práce ve jménu Ruska."

  • 22:17
    Vykřičník

    Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci, řekl novinářům. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. Ústavní změny v této chvíli nepřipravuje, dodal.

Putin již příznivcům poděkoval za podporu. Vidí v ní uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl v krátkém projevu ke shromáždění v centru Moskvy. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

„Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský vůdce. „Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu,“ řekl a přítomné strhl ke skandování slov „Rusko, Rusko“.

Putin na následující tiskové konferenci řekl novinářům, že o vládních změnách, o nichž se diskutuje, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. „Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!“ řekl pobaveně.

Na druhém místě se v prezidentských volbách umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s dvanácti procenty a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij s šesti procenty hlasů. Nejviditelnější Putinův soupeř, protikorupční bloger Alexej Navalnyj, do voleb zasáhnout nemohl kvůli odsouzení za údajnou krádež.

Nahrávám video

Volební komise: volby byly v pořádku

O účasti hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent. Kreml očekával účast kolem 70 procent, ale agentura RIA Novosti odhaduje nanejvýš 65 procent. Ukazatel nižší, než se čekalo, přičítá mrazivému počasí v evropské části země.

V Krasnodarském kraji na jihu Ruska však účast přesahovala 90 procent, na Urale a v Povolží se pohybovala kolem 70 procent. Armáda se k urnám podle agentury TASS dostavila jako jeden muž: k urnám přišlo 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Volební komise podle agentury TASS nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo ale hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.

  • 2000: Boris Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
  • 2004: Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
  • 2012: V březnu Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci změnili ústavu a mandát hlavy státu o dva roky prodloužili.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil v tehdejším Leningradu v roce 1952. Už jako student práv vstoupil do služeb sovětské tajné služby KGB. Coby její důstojník odjel v roce 1985 do východního Německa. Po pádu berlínské zdi se v Drážďanech podílel na likvidaci tajných materiálů.

V roce 1991 začal pracovat na Petrohradské radnici. Jeho politická pozice sílila, až se stal šéfem FSB, současné ruské tajné služby, v roce 1999 premiérem a v prosinci téhož roku převzal po Borisi Jelcinovi úřad prezidenta. Jeho zpočátku velmi nízkou popularitu pomohla zvýšit druhá čečenská válka. V prezidentských volbách zvítězil v letech 2000 i 2004.

V roce 2008 Vladimir Putin prezidentské křeslo opustil, aby se ujal funkce premiéra. Prezidentský úřad vykonával jeho přítel Dmitrij Medvěděv. Po čtyřleté mezihře Putin opět jasně zvítězil ve volbách v roce 2012. Jeho zatím poslední prezidentské období charakterizuje prudké ochlazení vztahů se západem. Zahraniční konflikty ale ještě víc posilují domácí pozici Vladimira Putina. stejně jako jeho pečlivě pěstovaná „chlapácká“ image.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 11 mminutami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 20 mminutami

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 21 mminutami

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 22 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 1 hhodinou

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.