Vladimir Putin v prezidentských volbách získal přes 76 procent a obhájil mandát

Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání už v prvním kole a s velkým náskokem obhájil šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení 99 procent hlasů jich má na svém kontě 76,65 procent. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice hovoří o nesrovnalostech, falšování a podvodech.

  • 22:52

    Děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Ruským prezidentem bude i příštích šest let Vladimir Putin, který již v prvním kole obhájil mandát. Přesné výsledky by měly být sečteny během pondělního rána, bude o nich informovat vysílání i web ČT24.

  • 22:49

    Vladimir Putin: "Nebudeme se v práci řídit nějakými konjunkturalistickými úvahami. Budeme myslet na budoucnost naší velké vlasti. Na budoucnost našich dětí. A takovým postupem jsme rozhodně odsouzeni k úspěchu. Ano, moc vám děkuji. Společně se pustíme do velké a rozsáhlé práce ve jménu Ruska."

  • 22:17
    Vykřičník

    Putin se o vládních změnách rozhodne až po inauguraci, řekl novinářům. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. Ústavní změny v této chvíli nepřipravuje, dodal.

Putin již příznivcům poděkoval za podporu. Vidí v ní uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl v krátkém projevu ke shromáždění v centru Moskvy. Pusťme se do velké práce ve jménu Ruska, vyzval prezident nadšený dav svých příznivců.

„Jste náš tým a já jsem členem vašeho týmu. Všichni, kdo dnes hlasovali, jsou členy našeho všenárodního týmu,“ prohlásil ruský vůdce. „Čeká nás další úspěch, musíme udržet jednotu,“ řekl a přítomné strhl ke skandování slov „Rusko, Rusko“.

Putin na následující tiskové konferenci řekl novinářům, že o vládních změnách, o nichž se diskutuje, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalšího případného mandátu za šest let označil za legrační. „Jen si to spočítejte, copak tady budu sedět do sta let? Ne!“ řekl pobaveně.

Na druhém místě se v prezidentských volbách umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s dvanácti procenty a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij s šesti procenty hlasů. Nejviditelnější Putinův soupeř, protikorupční bloger Alexej Navalnyj, do voleb zasáhnout nemohl kvůli odsouzení za údajnou krádež.

Nahrávám video
Vladimir Putin zvítězil v prezidentském klání
Zdroj: ČT24

Volební komise: volby byly v pořádku

O účasti hlasujících zatím nejsou přesnější informace. Hodinu před uzavřením volebních místností, kdy se hlasovalo už jen v nejzápadnější Kaliningradské oblasti, ohlásila volební komise účast 60 procent. Kreml očekával účast kolem 70 procent, ale agentura RIA Novosti odhaduje nanejvýš 65 procent. Ukazatel nižší, než se čekalo, přičítá mrazivému počasí v evropské části země.

V Krasnodarském kraji na jihu Ruska však účast přesahovala 90 procent, na Urale a v Povolží se pohybovala kolem 70 procent. Armáda se k urnám podle agentury TASS dostavila jako jeden muž: k urnám přišlo 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Volební komise podle agentury TASS nezaznamenala porušení volebních pravidel, které by výsledek hlasování jakkoli ovlivnilo. Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo ale hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.

  • 2000: Boris Jelcin odstoupil 31. prosince 1999 a úřadujícím prezidentem se stal tehdejší premiér Vladimir Putin, který 26. března 2000 zvítězil hned v prvním kole voleb se ziskem 52,94 procenta hlasů. Druhý šéf komunistů Zjuganov dostal 29,21 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 11 kandidátů. Do funkce Putin nastoupil v květnu 2000.
  • 2004: Putin si vítězství zopakoval v dalších volbách, jejichž první kolo se konalo 14. března 2004. Tehdy získal 71,31 procenta hlasů, zatímco druhý Nikolaj Charitonov 13,69 procenta. Voleb se zúčastnilo šest kandidátů.
  • 2012: V březnu Putin opět zvítězil v prvním kole prezidentských voleb se ziskem 63,6 procenta hlasů. Do voleb bylo zaregistrováno pět kandidátů, na druhém místě skončil opět šéf komunistů Zjuganov, pro kterého hlasovalo 17,18 procenta voličů. Volební účast činila 65,27 procenta. Prezident byl nově volen na šest let, protože v listopadu 2008 poslanci změnili ústavu a mandát hlavy státu o dva roky prodloužili.

Vladimir Vladimirovič Putin se narodil v tehdejším Leningradu v roce 1952. Už jako student práv vstoupil do služeb sovětské tajné služby KGB. Coby její důstojník odjel v roce 1985 do východního Německa. Po pádu berlínské zdi se v Drážďanech podílel na likvidaci tajných materiálů.

V roce 1991 začal pracovat na Petrohradské radnici. Jeho politická pozice sílila, až se stal šéfem FSB, současné ruské tajné služby, v roce 1999 premiérem a v prosinci téhož roku převzal po Borisi Jelcinovi úřad prezidenta. Jeho zpočátku velmi nízkou popularitu pomohla zvýšit druhá čečenská válka. V prezidentských volbách zvítězil v letech 2000 i 2004.

V roce 2008 Vladimir Putin prezidentské křeslo opustil, aby se ujal funkce premiéra. Prezidentský úřad vykonával jeho přítel Dmitrij Medvěděv. Po čtyřleté mezihře Putin opět jasně zvítězil ve volbách v roce 2012. Jeho zatím poslední prezidentské období charakterizuje prudké ochlazení vztahů se západem. Zahraniční konflikty ale ještě víc posilují domácí pozici Vladimira Putina. stejně jako jeho pečlivě pěstovaná „chlapácká“ image.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 1 hhodinou

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 4 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 5 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Británie, Norsko a další spojenci podnikli v severním Atlantiku vojenskou operaci zaměřenou na odstrašení ruských ponorek ohrožujících podvodní kabely a produktovody. Oznámil to dnes podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Společnou akci potvrdila také norská vláda. Ruské velvyslanectví ve Spojeném království se podle agentury TASS proti prohlášení britského ministra ohradilo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...