V mnoha věznicích ve Spojených státech existuje systém nucených prací. V nápravném zařízení Oshkosh ve Wisconsinu ale funguje pracovní program, do kterého se odsouzení hlásí dobrovolně, a ještě kvůli němu půl roku studují. Pro nevidomé tam přepisují učebnice, ale i notové záznamy nebo mapy.
Naučit se Braillovo písmo trvá vězňům přibližně půl roku. „Je to těžké. Je to jako naučit se nový jazyk,“ říká jeden z nich.
„V porovnání s normální abecedou, která má 26 znaků, v tomto systému užíváme 2 600 až 3 600 znaků,“ říká učitel Braillova písma z věznice Oshkosh Kurt Pamperin. V angličtině má Braillovo písmo zvláštní znaky i pro skupiny hlásek. Tím se liší od českého.
Loni vězeňská tiskárna vydala skoro dva miliony stran. Písaři sedí každý den, osm hodin denně u počítačů. Zdaleka už ne u mechanických strojů, jako na začátku programu před dvaceti lety.
O „písařství“ je v nápravném zařízení velký zájem. „Byl jsem závislý na heroinu. Když jsem byl na ulici, hodně jsem bral. Bylo to sobecké a tohle je teď pro mě způsob, jak něco projednou nezištně vrátit zpátky,“ říká jeden z vězňů.
„Program není dotovaný. Zisk zaplatí vybavení i plat učitele. Vězni získávají dovednosti a kredity z technického učiliště. Po propuštění snáz seženou místo,“ říká redaktorka ČT Milada McGrathová s tím, že motivací jsou i děkovné dopisy nevidomých studentů, které přicházejí z celých Spojených států.
