Vesmírný výzkum přináší nové vynálezy i peníze

Praha - Kosmický výzkum přinesl řadu objevů, které se uplatňují v běžném životě. S nimi je spojen i výnosný byznys. Když například chtěli vědci obrázky vesmíru z kosmické lodi, museli předejít roztřeseným snímkům. Proto vznikly technologie stabilizace obrazu. Pro program Apollo vznikl předchůdce joysticku, ve vesmírném výzkumu vznikla i technologie, na níž je založena virtuální realita. NASA už delší dobu pracuje na vývoji tzv. chytrých materiálů, které jsou schopny například zapamatovat si svůj původní tvar. Materiály pak mohou být využity v medicíně jako vylepšené protézy.

„Řízení přívodu paliva do obřích motorů Saturnu 5 bylo později využito na řízení docela nepatrných dávkovačů inzulínu pro nemocné cukrovkou. Nebo jiný příklad. Američtí hasiči se obrátili na NASA, zdali by nebylo možné využít jejich znalostí z vývoje měsíčního skafandru pro výzbroj jejich lidí. A skutečně se během pouhých tří let podařilo vyvinout o třetinu lehčí a mnohem výkonnější dýchací přístroj,“ uvedl Antonín Vítek z AV ČR.

Výzkum je sice drahý, podle Vítka však jen zdánlivě. „Většinou se uvádí, že projekt Apollo stál 24 miliard dolarů. To je v případě, že desetileté období vývoje vyrovnáme z hlediska inflace. Kdybychom chtěli být zcela přesní, účetní uzávěrka projektu Apollo skončila s výdaji 19 408 134 000 dolarů. Když s tím srovnáme současné výdaje, americký rozpočet má 2 biliony 425 miliard dolarů, z toho pouhých 16,5 miliardy jde na výzkum kosmu. Je to tedy relativně velice málo,“ konstatoval Vítek.

„Na výsledcích výzkumu většinou tyjí ti, kdož jsou majitelé patentů,“ upozornil Vítek. NASA se přitom podílí jen na zhruba 15 % všech podaných patentů, které souvisejí s kosmonautikou. „Těch 85 % jsou průmyslové firmy, které něco pro NASA dodávají,“ uvedl Vítek.

I přesto se do rozpočtu určitá částka vrací. Z výdělků musejí platit firmy daně. „Počítá se s tím, že dodnes technický um a znalosti, které byly užity v rámci projektu Apollo, se vrátily objemem cca 300 miliard dolarů… Málokterý projekt v lidské historii vrátil tolik finančních výsledků jako projekt Apollo,“ dodal Vítek.

Národní úřad pro letectví a vesmír NASA
Zdroj: ČT24/NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...