Peru, které je největším světovým producentem kokainu, zažilo dlouho nevídanou situaci. Poprvé po deseti letech skončil za mřížemi armádní důstojník, který podle obžaloby pomáhal pašerákům. Spolu s nadřízenými měl krýt letecké narkomosty do Bolívie, které zajišťují polovinu všech dodávek ze země. Obvinění přišlo poté, co agentura AP zveřejnila záběry provozu na tajných ranvejích přímo pod nosem vojáků.
Z chudé oblasti o velikosti Irska pocházejí dvě třetiny peruánského kokainu. Pro místní je to jedna z mála možností výdělku. Letecké narkomosty fungují i přes občasné zátahy policie, která ale nemá vzhledem k nízkému počtu lidí dostatečnou sílu. Nestačí ani ničení provizorních ranvejí výbušninami.
„Za tuhle vládu se už vystřídalo sedm ministrů vnitra. Národní politika boje s pašeráky drog v téhle zemi neexistuje,“ říká ředitel místní pobočky Transparency International Jose Ugaz.
Oblast už devět let spravuje kvůli výjimečnému stavu armáda, která tu má šest tisíc mužů na třiceti základnách. Jedna z nich je dokonce pár minut letu od nelegální dráhy. To, že vojáci ani tak neselhávají, jako spíš přivírají oči, je v Peru veřejným tajemstvím.
Podle jednoho ze zadržených pilotů si místní armádní velení bere deset tisíc dolarů z každého letu. Malá část z výsledných víc než sedmi milionů, za které pašeráci náklad prodají do zahraničí.
Armáda se obvinění brání, ministr obrany ale teď nařídil vyšetřování korupce. Parlament navíc v srpnu schválil zákon, který umožňuje sestřelování letadel pašeráků. Zároveň ale kvůli škrtům v rozpočtu nezbylo na čtyři moderní radary a místo toho se opravily dva, které slouží už dvacet let. „Stejné je to s vrtulníky. Dodávka šesti nových strojů, které jsme měli slíbené, se odkládá na neurčito,“ ohlásil ministr vnitra Jakke Valakivi.
Vláda přesto tvrdí, že je boj s pašeráky její prioritou a chlubí se záběry z veřejného pálení zabavených drog, převážně kokainu.
