Velitel NATO: Moskva k úspěchu na Ukrajině invazi nepotřebuje

Ottawa - Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove si už nemyslí, že by pravidelná ruská armáda chystala vpád na východ Ukrajiny. Předpokládá, že Moskva by spíše mohla dosáhnout svých cílů prostřednictvím nekonvenčních sil, snažících se vyvolat nepokoje. Podle bývalého českého velvyslance při NATO Karla Kovandy ovšem Aliance na tuto taktiku nedokáže odpovědět.

Americký generál při návštěvě Ottawy, kde o Ukrajině a Rusku jednal s kanadským premiérem Stephenem Harperem, označil ruské tvrzení, že na východě Ukrajiny působí pouze ukrajinští povstalci, za zcela falešné. Podle generála je jasné, že tu operují i příslušníci ruských speciálních sil, podobně jako na Krymu před připojením k Rusku.

„Vzpomeňte si, jak Putin popíral jejich přítomnost na Krymu, a teď ji přiznává. Stejné to bude časem s Ukrajinou,“ poznamenal. „Přesně to, co jsme viděli na Krymu, se zrcadlí i na východní Ukrajině,“ dodal. Rusko shromáždilo desítky tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou, čímž vyvolalo obavy, že by Moskva mohla vyslat pozemní síly na ochranu etnických Rusů.

Karel Kovanda, bývalý velvyslanec ČR při NATO:

„Vladimir Putin je nepředvídatelný. Z mého hlediska jde ale Rusům o to, umožnit separatistům referendum v Luhansku, které se plánuje na 11. května. V druhém plánu jde Rusku o zmaření volby ukrajinského prezidenta. Pokud by toto hlasování neproběhlo v pořádku, zásadně by to poškodilo legitimitu nové hlavy státu.“

Breedlove uvedl, že ještě před týdnem pokládal za nejpravděpodobnější vojenskou reakci Ruska vyslání vojáků na jižní Ukrajinu a zajištění pozemního spojení s Krymským poloostrovem před případným ovládnutím Oděsy a dalším postupem na západ k Moldavsku a Podněstří.

„Řekl bych, že dnes to nepokládám za nejpravděpodobnější chování. Myslím, že Putin může být schopen naplnit své cíle na východní Ukrajině, aniž by vyslal své jednotky přes hranice. Teď si myslím, že (Putin) nejspíše bude dál dělat to, co dělá: diskreditovat (ukrajinskou) vládu, vytvářet nepokoje, režírovat separatistické hnutí,“ řekl.

NATO může udělat jen velice málo

Stejného názoru je i bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Podle něj Rusko nyní na Ukrajině používá metody, na které Aliance není zvyklá. „Se svými jednotkami proniká na cizí území a v rusky mluvících oblastech rozdmýchává nepokoje,“ tvrdí bývalý velvyslanec s tím, že na tuto metodu umí v západním světě málokdo odpovědět.

„Umíme odpovědět na frontální válku, ale na tyto aktivity odpovědět neumíme,“ doplnil český diplomat ve Studiu ČT24. Z hlediska NATO může jít podle generála Breedlovea o ožehavou situaci: protože Rusové nepodniknou invazi, hodně lidí se bude chtít chovat, jako by se nic nestalo, nehledě na anexi Krymu.

Cvičení ruské armády
Zdroj: Rogulin Dmitry/ČTK

Podle Kovandy má Severoatlantická aliance za dané situace jen málo prostředků, jak se do krize nějak aktivněji zaangažovat. „Může Ukrajině pomáhat, jak jen dokáže, z vojenského hlediska toho však může NATO udělat jenom velice málo. Její hlavní aktivita je proto nyní soustředěná na východní komponenty Aliance samotné,“ vysvětlil bývalý velvyslanec.

S Poláky začali cvičit američtí a kanadští výsadkáři

Na jihu Polska dnes začala společná vojenská cvičení amerických, kanadských a polských vojáků. Spojené státy vyslaly v reakci na ukrajinskou krizi a chování Ruska na 150 výsadkářů, Kanadu zastupují desítky parašutistů. Trénují se koordinované seskoky, přesun vojenského materiálu, letecké a pěchotní operace.

„Takováhle cvičení jsou velmi důležitá. NATO bylo založeno na spolupráci a přátelství, a aby to fungovalo i v praxi, musíme pochopitelně trénovat,“ poznamenal kanadský výsadkář Brian Kominar. Manévry v Polsku a Pobaltí potrvají zhruba měsíc, poté budou ale následovat další.

Ilustrační foto
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČTK/PAP

NATO kvůli událostem na Ukrajině posiluje bezpečnost své východní hranice. Už v polovině dubna rozmístila Aliance své námořní síly v Baltském moři. K zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly svá letadla Británie, Dánsko a Francie. Americké síly na východní hranici NATO zůstanou prakticky nepřetržitě nejméně do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 8 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 4 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 7 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 8 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 9 hhodinami
Načítání...