Velitel NATO: Moskva k úspěchu na Ukrajině invazi nepotřebuje

Ottawa - Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove si už nemyslí, že by pravidelná ruská armáda chystala vpád na východ Ukrajiny. Předpokládá, že Moskva by spíše mohla dosáhnout svých cílů prostřednictvím nekonvenčních sil, snažících se vyvolat nepokoje. Podle bývalého českého velvyslance při NATO Karla Kovandy ovšem Aliance na tuto taktiku nedokáže odpovědět.

Americký generál při návštěvě Ottawy, kde o Ukrajině a Rusku jednal s kanadským premiérem Stephenem Harperem, označil ruské tvrzení, že na východě Ukrajiny působí pouze ukrajinští povstalci, za zcela falešné. Podle generála je jasné, že tu operují i příslušníci ruských speciálních sil, podobně jako na Krymu před připojením k Rusku.

„Vzpomeňte si, jak Putin popíral jejich přítomnost na Krymu, a teď ji přiznává. Stejné to bude časem s Ukrajinou,“ poznamenal. „Přesně to, co jsme viděli na Krymu, se zrcadlí i na východní Ukrajině,“ dodal. Rusko shromáždilo desítky tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou, čímž vyvolalo obavy, že by Moskva mohla vyslat pozemní síly na ochranu etnických Rusů.

Karel Kovanda, bývalý velvyslanec ČR při NATO:

„Vladimir Putin je nepředvídatelný. Z mého hlediska jde ale Rusům o to, umožnit separatistům referendum v Luhansku, které se plánuje na 11. května. V druhém plánu jde Rusku o zmaření volby ukrajinského prezidenta. Pokud by toto hlasování neproběhlo v pořádku, zásadně by to poškodilo legitimitu nové hlavy státu.“

Breedlove uvedl, že ještě před týdnem pokládal za nejpravděpodobnější vojenskou reakci Ruska vyslání vojáků na jižní Ukrajinu a zajištění pozemního spojení s Krymským poloostrovem před případným ovládnutím Oděsy a dalším postupem na západ k Moldavsku a Podněstří.

„Řekl bych, že dnes to nepokládám za nejpravděpodobnější chování. Myslím, že Putin může být schopen naplnit své cíle na východní Ukrajině, aniž by vyslal své jednotky přes hranice. Teď si myslím, že (Putin) nejspíše bude dál dělat to, co dělá: diskreditovat (ukrajinskou) vládu, vytvářet nepokoje, režírovat separatistické hnutí,“ řekl.

NATO může udělat jen velice málo

Stejného názoru je i bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Podle něj Rusko nyní na Ukrajině používá metody, na které Aliance není zvyklá. „Se svými jednotkami proniká na cizí území a v rusky mluvících oblastech rozdmýchává nepokoje,“ tvrdí bývalý velvyslanec s tím, že na tuto metodu umí v západním světě málokdo odpovědět.

„Umíme odpovědět na frontální válku, ale na tyto aktivity odpovědět neumíme,“ doplnil český diplomat ve Studiu ČT24. Z hlediska NATO může jít podle generála Breedlovea o ožehavou situaci: protože Rusové nepodniknou invazi, hodně lidí se bude chtít chovat, jako by se nic nestalo, nehledě na anexi Krymu.

Cvičení ruské armády
Zdroj: Rogulin Dmitry/ČTK

Podle Kovandy má Severoatlantická aliance za dané situace jen málo prostředků, jak se do krize nějak aktivněji zaangažovat. „Může Ukrajině pomáhat, jak jen dokáže, z vojenského hlediska toho však může NATO udělat jenom velice málo. Její hlavní aktivita je proto nyní soustředěná na východní komponenty Aliance samotné,“ vysvětlil bývalý velvyslanec.

S Poláky začali cvičit američtí a kanadští výsadkáři

Na jihu Polska dnes začala společná vojenská cvičení amerických, kanadských a polských vojáků. Spojené státy vyslaly v reakci na ukrajinskou krizi a chování Ruska na 150 výsadkářů, Kanadu zastupují desítky parašutistů. Trénují se koordinované seskoky, přesun vojenského materiálu, letecké a pěchotní operace.

„Takováhle cvičení jsou velmi důležitá. NATO bylo založeno na spolupráci a přátelství, a aby to fungovalo i v praxi, musíme pochopitelně trénovat,“ poznamenal kanadský výsadkář Brian Kominar. Manévry v Polsku a Pobaltí potrvají zhruba měsíc, poté budou ale následovat další.

Ilustrační foto
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČTK/PAP

NATO kvůli událostem na Ukrajině posiluje bezpečnost své východní hranice. Už v polovině dubna rozmístila Aliance své námořní síly v Baltském moři. K zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly svá letadla Británie, Dánsko a Francie. Americké síly na východní hranici NATO zůstanou prakticky nepřetržitě nejméně do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 49 mminutami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 2 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.