Velitel NATO: Moskva k úspěchu na Ukrajině invazi nepotřebuje

Ottawa - Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove si už nemyslí, že by pravidelná ruská armáda chystala vpád na východ Ukrajiny. Předpokládá, že Moskva by spíše mohla dosáhnout svých cílů prostřednictvím nekonvenčních sil, snažících se vyvolat nepokoje. Podle bývalého českého velvyslance při NATO Karla Kovandy ovšem Aliance na tuto taktiku nedokáže odpovědět.

Americký generál při návštěvě Ottawy, kde o Ukrajině a Rusku jednal s kanadským premiérem Stephenem Harperem, označil ruské tvrzení, že na východě Ukrajiny působí pouze ukrajinští povstalci, za zcela falešné. Podle generála je jasné, že tu operují i příslušníci ruských speciálních sil, podobně jako na Krymu před připojením k Rusku.

„Vzpomeňte si, jak Putin popíral jejich přítomnost na Krymu, a teď ji přiznává. Stejné to bude časem s Ukrajinou,“ poznamenal. „Přesně to, co jsme viděli na Krymu, se zrcadlí i na východní Ukrajině,“ dodal. Rusko shromáždilo desítky tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou, čímž vyvolalo obavy, že by Moskva mohla vyslat pozemní síly na ochranu etnických Rusů.

Karel Kovanda, bývalý velvyslanec ČR při NATO:

„Vladimir Putin je nepředvídatelný. Z mého hlediska jde ale Rusům o to, umožnit separatistům referendum v Luhansku, které se plánuje na 11. května. V druhém plánu jde Rusku o zmaření volby ukrajinského prezidenta. Pokud by toto hlasování neproběhlo v pořádku, zásadně by to poškodilo legitimitu nové hlavy státu.“

Breedlove uvedl, že ještě před týdnem pokládal za nejpravděpodobnější vojenskou reakci Ruska vyslání vojáků na jižní Ukrajinu a zajištění pozemního spojení s Krymským poloostrovem před případným ovládnutím Oděsy a dalším postupem na západ k Moldavsku a Podněstří.

„Řekl bych, že dnes to nepokládám za nejpravděpodobnější chování. Myslím, že Putin může být schopen naplnit své cíle na východní Ukrajině, aniž by vyslal své jednotky přes hranice. Teď si myslím, že (Putin) nejspíše bude dál dělat to, co dělá: diskreditovat (ukrajinskou) vládu, vytvářet nepokoje, režírovat separatistické hnutí,“ řekl.

NATO může udělat jen velice málo

Stejného názoru je i bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda. Podle něj Rusko nyní na Ukrajině používá metody, na které Aliance není zvyklá. „Se svými jednotkami proniká na cizí území a v rusky mluvících oblastech rozdmýchává nepokoje,“ tvrdí bývalý velvyslanec s tím, že na tuto metodu umí v západním světě málokdo odpovědět.

„Umíme odpovědět na frontální válku, ale na tyto aktivity odpovědět neumíme,“ doplnil český diplomat ve Studiu ČT24. Z hlediska NATO může jít podle generála Breedlovea o ožehavou situaci: protože Rusové nepodniknou invazi, hodně lidí se bude chtít chovat, jako by se nic nestalo, nehledě na anexi Krymu.

Cvičení ruské armády
Zdroj: Rogulin Dmitry/ČTK

Podle Kovandy má Severoatlantická aliance za dané situace jen málo prostředků, jak se do krize nějak aktivněji zaangažovat. „Může Ukrajině pomáhat, jak jen dokáže, z vojenského hlediska toho však může NATO udělat jenom velice málo. Její hlavní aktivita je proto nyní soustředěná na východní komponenty Aliance samotné,“ vysvětlil bývalý velvyslanec.

S Poláky začali cvičit američtí a kanadští výsadkáři

Na jihu Polska dnes začala společná vojenská cvičení amerických, kanadských a polských vojáků. Spojené státy vyslaly v reakci na ukrajinskou krizi a chování Ruska na 150 výsadkářů, Kanadu zastupují desítky parašutistů. Trénují se koordinované seskoky, přesun vojenského materiálu, letecké a pěchotní operace.

„Takováhle cvičení jsou velmi důležitá. NATO bylo založeno na spolupráci a přátelství, a aby to fungovalo i v praxi, musíme pochopitelně trénovat,“ poznamenal kanadský výsadkář Brian Kominar. Manévry v Polsku a Pobaltí potrvají zhruba měsíc, poté budou ale následovat další.

Ilustrační foto
Zdroj: Grzegorz Michalowski/ČTK/PAP

NATO kvůli událostem na Ukrajině posiluje bezpečnost své východní hranice. Už v polovině dubna rozmístila Aliance své námořní síly v Baltském moři. K zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly svá letadla Británie, Dánsko a Francie. Americké síly na východní hranici NATO zůstanou prakticky nepřetržitě nejméně do konce roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 6 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.
před 10 hhodinami
Načítání...