Varšava - Józef Glemp se primasem polské katolické církve stal v kritickém roce 1981 v době, kdy byl v zemi vyhlášen výjimečný stav. Právě on patřil mezi hlavní aktéry komplikovaného vztahu mezi církví, politickou opozicí a režimem. Po pádu komunismu zůstal respektovanou autoritou, vyjadřující se k řadě společenských problémů. „Primas Glemp je polskými věřícími vnímán nejen jako hlava polské katolické církve, ale jako morální autorita, která vedla Poláky do Evropské unie,“ říká zpravodaj ČT Miroslav Karas. Dnes, v den svých 80. narozenin, odchází z čela polských katolíků.
Glemp se funkce primasa ujal po zesnulém Stefanu Wyszyńském v létě 1981. V polovině prosince téhož roku byl po vlně stávek v Polsku vyhlášen výjimečný stav a moc převzala Vojenská rada národní záchrany v čele s generálem Wojciechem Jaruzelským. Ve vypjaté situaci Glemp varoval před válkou „Poláka proti Polákovi“ a pokoušel se zprostředkovat dialog mezi opozicí a představiteli režimu. Zároveň zaštítil zvláštní výbor, jehož cílem bylo pomáhat uvězněným osobám a jejich příbuzným.
V průběhu osmdesátých let se snažil uchránit církev před přímým zásahem ze strany státu, což se neobešlo bez občasného lavírování. I přes opatrný postoj vedení však polská církev skýtala útočiště pro ilegálně působící opoziční odborové hnutí Solidarita. Samotnému Glempovi ale kritici vytýkali, že vůči režimu zaujal příliš kompromisní postoj a že se mohl daleko ostřeji postavit za církevní představitele, kteří se dostali do potíží.
Popieluszko o Glempovi
„I příslušníci tajné policie se ke mně chovali lépe než polský primas.“ Józef Glemp dodnes považuje podobnou verzi událostí za nespravedlivou.
Právě Glemp také nabídl jednomu z nejpopulárnějších kněží Popieluszkovi, o kterého se zajímala polská státní bezpečnost, odchod do Říma. Popieluszko odmítl a nakonec za své rozhodnutí zaplatil. Jeho tělo skončilo v přehradě, kam jej zbitého a omráčeného v říjnu 1984 hodila skupina tajných agentů polské státní bezpečnosti. Na Glempa Popieluszko nevzpomínal zrovna v dobrém. Zazlíval mu, že na něj činil nátlak, aby místo spolupráce a svěcení mší pro Solidaritu odjel studovat do Říma.
Nicméně drtivá většina Poláků Glempa hodnotila kladně - na počátku 90. let se umisťoval na předních pozicích žebříčků popularity. Proto se také mohl vyjadřovat nejenom k tradičním tématům jako potraty a svazky osob stejného pohlaví, ale například i ke vstupu země do Evropské unie. Byl znám také jako výrazný kritik levicového prezidenta Aleksandera Kwaśniewského.
Józef Glemp se narodil 18. prosince 1929
Po absolvování střední školy vstoupil na počátku padesátých let do semináře v Hnězdně, kde byl o šest let později vysvěcen na kaplana. V letech 1958 až 1964 studoval Glemp kanonické a civilní právo na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Na jaře 1979 byl Glemp ustanoven biskupem a počátkem července 1981 jej papež Jan Pavel II. povýšil na arcibiskupa varšavského a hnězdenského a polského primasa. O necelé dva roky později obdržel Glemp kardinálskou hodnost.
